Moderní-Dějiny.cz

"Slezské jařmo" - antisemitská interpretace Bezručových básní

Publikováno: 10.6.2012, Aktualizováno: 24.2.2013 09:06

Nabízíme vám k nahlédnutí a prostudování "album čtyřiceti obrazů" k básním Petra Bezruče "Slezské jařmo" z roku 1925, jejichž autorem byl Alois Ludvík Salač. Jeho ilustrace v této publikaci dodnes vzbuzují rozporuplné reakce kvůli zjevným antisemitským rysům některých zobrazených postav. Salačova výtvarná interpretace se nezřídka vzdaluje původnímu smyslu a vyznění Bezručových básní, některé z nich dokonce zcela zásadně významově posunuje.

"Slezské jařmo" - antisemitská interpretace Bezručových básní

Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF a OPVK „Moderní dějiny pro učitele, atraktivně a inspirativně“.

Základní informace k "Slezskému jařmu"
Kromě řady knižních ilustrací je A.L.Salač rovněži autorem alba "Slezské jařmo" z roku 1925, publikace však neobsahuje bližší informace o autorovi.
SALAČ, A.L.: Slezské jařmo - album čtyřiceti obrazů, Plzeň, Nákladem "České ročenky" v Plzni, 1925.

Pasáž o Salačově výtvarné "interpretaci" Bezručových básní z teoretické a historické studie Alexeje Mikuláška "Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století" (Nakladatelství Votobia, Praha, 2000)
"...Kriticky vylíčených židovských postav má česká umělecká literatura dosti, aniž je už tím skutečně antisemitská. Vhodným příkladem je antisemitská dezinterpretace díla P. Bezruče, jak ji předkládá F. R. Jirman v předmluvě k rovněž protižidovsky aktualizovaným ilustracím, resp. „albu čtyřiceti obrazů" Slezské jařmo od A. L. Salače (Plzeň 1925). Např. Papírový Mojšl je Salačem vykreslen jako příšera s vytřeštěnýma, nelidsky vypoulenýma očima (motiv nelidství, animalizace), Plumlov divákům sugeruje dřepící gigantickou zrůdu - půl člověka, půl dábla s ostrým zobákem místo nosu a pařáty místo nehtů, jak sahá po malé chaloupce, škole. K mrtvému kantoru Halfarovi přilétá sup s vypouklým zobanem a z jeho křídla vyrůstá duch zla - nahý muž s nenávistným výrazem tváře. Ve Dvou dědinách przní nahý a nestvůrný snědý obr bílou ženu spoutanou v okovech, kleče přitom na mrtvole horníka, jemuž vypadlo kladivo. Obraz Par nobile představuje viníky tragédie, Nathana Löwa a markýze Gera, jako židovské nestvůry s drápy, nosy přes půl obličeje a s mohutnou tlamou, jak drtí (se zavázanýma očima) svýma nohama úpícího člověka. Tato teatrální, expresionisticko-symbolická gestace dezinterpretuje smysl Bezručovy výpovědi jako protestu proti násilí (národnostnímu i sociálnímu) páchanému na Slezanech - vinni jsou prý židé, židovství.
Bezruč, tento „Ahasver svědomí Čechů", jak se stylizuje v básni Škaredý zjev, mohl být jistě současně Ahasverem svědomí Poláků, Habsburků, židů, Madarů, Moravanů. Ale nikoli z titulu jejich „češství, „moravanství", „němectví", „židovství" či „rakušanství", ale mocí bezohledného kapitálu, jenž zvláště na konci 19. století stupňoval pauperizační tlak. Kapitál a feudální přežitky („panská zvůle") ohrožují „kmen", s nímž se Bezruč identifikuje - Slezany. Záměna hlediska sociálního za rasově biologické pak způsobuje posun interpretační.
Není bez zajímavosti, že obraz Plumlov má podle textu ukazovat Liechtensteina, „Moravy pána" a „německého grófa" (u Bezruče), kdežto u Salače má rysy až groteskně antisemitské. Jirman obraz Mojšla chápe jako „odhalující hlavního nepřítele slezského lidu, neboť židé mají velikou zásluhu na zbídačení Slezska". Malíř zde vyjadřuje „chtivost po penězích, nelítostnou, sobeckou a hmotařskou chtivost, šílenou touhu dobýt všeho, všeho, práv psaných perem, práv rasy, práv kapitálu, aby tak získáno bylo možnosti k potření odpůrce" (s. 8). Jde zde dokonce o dvojí interpretační posun - jednak výtvarný, daný Salačovým hlediskem (viz výše) - Bezruč přece s tímto pološíleným židovským chudákem soucítí („... Jak tobě včera, / šlápne mně na šíji osud příště"), jednak Jirmanův, opřený o výtvarný objekt - malířův potácející se, zrůdný šílenec je racionálně vykládán jako prototyp židovské chtivosti a touhy po penězích a moci.
Bezručova postava Mojšla je přitom ve sbírce jednou z mála, v níž se autor s židovským osudem ztotožňuje, je protiváhou veršů o židech, kteří skoupí „děvče, muže, dědinu". Lyrický subjekt pak odpovídá: „... a přece názor měním", v závěru dokonce oslovuje Mojšla „bratře", protože oběma chudákům jen „sladká vodka zbyla". Jirman však malířův biologicko-rasový interpretační posun dále rozvádí; podle něj Bezruč „vidí příšerný dráp hmotně silných zotročovatelů, rasově i národně nepřátelských Šlonzákům" (zdůraznil autor, s. 4). A rasový motiv je uplatněn i ve výkladu obrazu Dvě dědiny, který vyjadřuje „jasně krutost rasy a lidí se znetvořenými fysiognomiemi", což má dle pisatele potvrzovat Aristotelovu filozofii, „jež varuje před nenormální a nehezkou tváří, surovým výrazem vykořisťovatelů a hmotařských hrubců" (s. 10)..."

Alois Ludvík Salač (17. června 1900 v Praze - 24. srpna 1953 v tehdejším Západním Německu - Lamperheim?)
Malíř, grafik, ilustrátor a malíř pohlednic, je rovněž uváděn jako Antonín Ludvík Salač, případně A.L.Salač či L.A.Salač. Ve své výtvarné tvorbě se věnoval Alois Ludvík Salač především ilustraci. Jeho dílo je nepřehledně rozsáhlé – desítky plakátů, stovky knižních obálek, ilustrace knih (kolem sta). Byl kmenovým výtvarníkem nakladatelství Karla Chalupy, ale jeho ilustrace a obálky se objevovaly také v produkci dalších nakladatelsvích. Namaloval obálky ke všem osmi cestopisům Aloise Musila a ilustroval třináct jeho dobrodružných knih. Salačovy líbivé pohlednice byly ve své době velmi populární a dodnes jsou předmětem sběratelského zájmu - především skautské (Junácký zákon) či příběhy medvědů. Pro ochotnické divadlo na Spořilově vytvořil scény pro několik her, mj. pro inscenaci Karafiátových Broučků.

Studoval v Praze, Mnichově a Florencii, konal časté malířské cesty po Evropě. Kolem roku 1920–21 požádal o vycestování do Paříže za účelem studia malířství. Později se doma oženil a měl dvě dcery (Miluška byla výtvarně velmi talentovaná). Dosti často měnil adresu, ale v roce 1934 je již uváděn v Praze-Spořilově. Koupil vilu na Spořilově, Jižní nám. 946, naproti domu architekta Polívky a přistavěl k ní malířský ateliér. V září 1940 oznámil živnost nakladatelství pohlednic a byl zapsán do živnostenského rejstříku. Po roce 1948 žádal o vystěhování, ale nakonec se musel na konci čtyřicátých let vystěhovat ilegálně. Nejprve pobýval v utečeneckém táboře v Německu a potom ve vilce v Lampertheimu. Účastnil práce na emigrantském časopise Sklizeň. V Německu mj. namaloval komiks "Stalinův pohřeb". V emigraci používal pseudonym "Tagliaferro" a na toto jméno měl vystaven i americký průkaz. Manželka zůstala v Praze, ale vilu na Spořilově v roce 1949 prodala. Salač se v emigraci znovu oženil s Martou Silvestrovou. Údajně hodlal odjet do USA, ale zřejmě smrt v roce 1953 mu v tom zabránila.

Antisemitská tvorba
Salač je také autoerem protižidovských karikatur, zaměřoval se v nich především na fyziognomické rysy zobrazovaných Židů, které zachycoval v odporné, obscéní či děsuplné podobě, démonizoval je a snažil se u čtenářů vybudit nejprimitivnější nenávistné emoce vůči nim a jejich víře.

Vzpomínka na A.L.Salače v exilu - Slovo a svět (Vzpomínky redaktora RFE) - Jaroslav Dresler
"Naším parádním výtvorem byl Dikobraz. Několik pražských čísel jsme rozložili na stole, přišli dva seržanti, prohlíželi si první a poslední stránky zvětšovacími skly, řekli O. K. a odjeli. Tak jsme se do toho pustili. Psali jsme texty, povídky, vtipy a kreslili. Též jsem si přiložil polínko do ohně, ale jako začátečník jsem se nemohl vyrovnat kresbám zkušeného malíře a ilustrátora Aloise Salače, u něhož jsem několik měsíců bydlel v podnájmu. Jedna z jeho tehdejších nejlepších kreseb, vlastně seriál comics, vznikl z našich úvah o tom, co se asi stane, až zemře Stalin. Salač nakreslil mimo jiné Stalinův pohřeb, jak ho nesou v otevřené rakvi a jak se za ním navzájem vraždí Berija, Malenkov a spol. Jak se později ukázalo, nebyli jsme daleko od pravdy. Netušili jsme, že také nám bude zvonit hrana. Když Stalin zemřel, bylo invazi do západní Evropy odtroubeno a pragmatičtí Američané naši jednotku během půl roku rozpustili. Nejsme však ještě tak daleko. Když jsem nastoupil, postupně jsem se dovídal, jak to chodí. Dostal jsem identifikační kartu na své jméno, ale peníze, "žold", jsem podepisoval jménem Alan A. Lavery. Malíř Salač se podepisoval jako Tagliaferro a na to jméno měl dokonce vystavený americký průkaz. Byl jsem v Jiříkově vidění. Salač, který se nesměl s ostatními členy jednotky stýkat a nesměl ani vědět, kdo je kdo, bydlel ve vilce na venkově. A já měl být jeho spojkou jednotkou. První večer jsem mu vše vyklopil. Když jsme popili, nadhodili jsme možnost, že nějaký šibal podepisuje asi peníze několika dalšími jmény a pak se to rozdělí mezi zasvěcené. Byli jsme v pasti? Salač tvrdil, že se jednou sešel s generálem Moravcem, a ten mu prý řekl, že když je někdo u něho komunistický špion, tak zakrátko je v lese pod drnem..."

Literatura
Slovník českých nakladatelství 1849-1949 - http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/
http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/vytvarni/salac.htm
Souhrn biografických údajů k A.L.Salačovi, který shromáždil Dr. Vladislav Raška (Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově)

Ve fotogalerii pod článkem si prohlédněte ilustrativní náhledy obálky, titulní strany a jednotlivých ilustrací, kopie v kvalitním rozlišení si můžete stáhnout v přiloženém ZIP souboru.

V přílohách článku si můžete stáhnout
- kvalitní elektronickou kopii alba "Slezské jařmo" z roku 1925
- fotografii A. L. Salače
- nekrolog z exilového časopisu Sklizeň "Vzpomínka na malíře A. L. Salače" z roku 1953

Přílohy

zip
Kvalitní elektronická kopie alba "Slezské jařmo" z roku 1925
Typ souboru: *.zip | Velikost: 34,69 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
jpg
Fotografie A. L. Salače
Typ souboru: *.jpg | Velikost: 0,02 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
jpg
Nekrolog z exilového časopisu Sklizeň "Vzpomínka na malíře A. L. Salače" z roku 1953
Typ souboru: *.jpg | Velikost: 0,31 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

26.2.

Protižidovské diskurzy v českém národním hnutí - Havlíček, Neruda a Kapper

Dílo židovského básníka, spisovatele a lékaře Siegfrieda Kappera jako by rámovaly dvě reflexe z pera slavných ...
13.11.

Reprezentace Židů a židovství na přelomu 19. a 20. století

Literárních děl, v nichž se objevují postavy Židů, vycházelo na přelomu 19. a 20. století velké množství. Účel...
4.5.

Stefan Zweig – protižidovské zákony zasáhly do osudu mé matky

Přinášíme vám ukázku z knihy Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí, jak „árijské zákony“ postihovaly jeho ...
4.5.

Stefan Zweig o židovství, protižidovských opatřeních a osudu židovského národa

V textu najdete ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor vzpomíná na své roz...
8.4.

Doklad árijského původu - Arier-Nachweis (1941)

Digitální kopie dokladu z období II. světové války - z území Protektorátu Čechy a Morava. Takovýto doklad o ár...
16.1.

Protokoly sionských mudrců

Studie je věnována jednomu z nejznámějších antisemitských pamfletů, Protokolům sionských mudrců. V centru pozo...
26.8.

Židé na Plzeňsku - soubor výukových materiálů

Výukový materiál se skládá z několika částí – dvou prezentací („Židé na Plzeňsku“ a „Neobyčejné osudy Židů z j...
3.8.

Geneze nacistického vyhlazovacího programu - část první

Výkladová prezentace hledá kořeny nacistického antisemitismu již v 19. století, sleduje výrazný posun v protiž...
7.7.

Pronásledování a likvidace Židů v Protektorátě

Prezentace rekapituluje vývoj protižidovské diskriminační politiky v Protektorátě - od německé inspirace proti...
30.6.

Pogrom po holocaustu - Kielce 1946

V polském městě Kielce se 4. července 1946 odehrála tragédie, která se po zkušenosti s holocaustem zdá neuvěři...
19.6.

Poslední pogrom na Moravě - Holešov, prosinec 1918

Málo známou skutečností je fakt, že protižidovské nálady, které se později proměnily v otevřené násilnosti, za...
14.6.

Arthur de Gobineau a moderní rasové teorie

Prezentace objasňuje základní prvky teorie francouzského spisovatele Arthura de Gobineaua, která je založena n...
24.5.

Antisemitismus v dějinách - pracovní list

Ačkoliv ústřední událostí 20. století je v souvislosti s Židy šoa, je třeba věnovat pozornost i jiným tématům,...
1.5.

Nacistická antisemitská čítanka Der Giftpilz

Pracovní listy s ukázkami z nacistické antisemitské čítanky pro německé školáky vydané v roce 1938 nakladatels...
1.5.

Působení nacistické propagandy na děti a mladé Němce

Prezentace pomůže učitelům rozkrýt mechanismy působení propagandy na mladé Němce a Němky v nacistickém Německu...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT