Moderní-Dějiny.cz

Památník Vojna Lešetice - Muzeum obětí komunismu

Publikováno: 30.8.2013, Aktualizováno: 13.9.2013 08:38

"Historie vězeňského lágru Vojna nebyla dlouhá, avšak povědomí o existenci tohoto zařízení a jemu podobných musí být zachováno pro další generace." Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě.  Původně tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.

Památník Vojna Lešetice - Muzeum obětí komunismu

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Uprostřed lesů, 5 km jihovýchodně od Příbrami, na rozhraní katastrů obcí Lazsko, Lešetice a Zavržice, v místě známém výskytem železné, stříbrné a uranové rudy, byl nejprve v letech 1947–1949 vybudován německými válečnými zajatci pracovní tábor; pojmenování dostal podle nedalekého vrchu Vojna (666 m n.m.), na jehož úpatí se nachází. Obdobná zařízení existovala rovněž na Jáchymovsku a Slavkovsku ve spojitosti s těžbou již zmíněné strategické uranové rudy.
 
Na přelomu 40. a 50. let 20. století museli být němečtí zajatci dle uzavřených mezinárodních smluv odsunuti do Německa. Nastal problém, jak zaplnit uvolněná pracovní místa. V důsledku komunistického převratu v únoru 1948 a následného společensko-právního vývoje se rozhodlo tehdejší vedení státu využít pro tyto účely značné množství pracovní síly z řad tzv. chovanců tábora nucených prací, kteří začali od poloviny roku 1949 naplňovat bývalý zajatecký pracovní tábor na Vojně. Jednalo se o lidi, kteří byli z politických důvodů, protiprávně bez soudu, internováni. Postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu. K 3. 3. 1950 měl 530 „chovanců“ a k 3. 5. 1951 již 761. Byli využíváni k plnění úkolů v rámci důlní činnosti i k zajišťování chodu lágru, včetně jeho rozšiřování. Ostrahu areálu vykonávala od května 1950 samostatná rota speciálního útvaru Sboru národní bezpečnosti (SNB) s názvem Jeřáb III.
 
Reorganizací byl v roce 1951 Tábor nucených prací Vojna přeměněn v Nápravně pracovní tábor Vojna (v dobovém označení NPT-U), což bylo vězeňské zařízení. Na Vojnu byli umisťováni především „...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci...“, tedy lidé z řad stoupenců demokracie odsouzení nejednou ve vykonstruovaných procesech na deset a více let, nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení (zejména podle zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, a zákona č. 86/1950 Sb.). Spolu s nimi zde absolvovali výkon trestu také vězni kriminální, retribuční a odsouzení za tzv. černý obchod.
 
Ze záznamů Centrálního archivu Vězeňské služby ČR v Praze lze vyčíst, že v NPT Vojna bylo k 1. 9. 1952 umístěno 719 vězňů, k 1. 3. 1953 již 964 a k 1. červenci 1956 při předávání z působnosti vězeňského zařízení Ostrov nad Ohří pod sféru Krajské správy Ministerstva vnitra v Praze dokonce 1517 potrestaných. Na základě dohody z 21. 10. 1949 a následného ujednání z 28. 7. 1950 mezi Ministerstvem spravedlnosti, velitelstvím Sboru vězeňské stráže a národním podnikem Československé doly se vězni podíleli na práci v příbramských uranových dolech a dále na výstavbě nové části města Příbram.
 
V r. 1953 vznikl na Příbramsku nový velký tábor s označením Z, situovaný u šachty č. 11 poblíž osady Bytíz. V něm se k 25. prosinci 1954 nacházelo 1580 odsouzených, 13. 7. 1956 již 1894, s početným zastoupením politických vězňů. Vězeňské zařízení Bytíz střežila do r. 1954 2. rota 4. praporu útvaru SNB Jeřáb a Vojnu 1. rota tohoto útvaru. Poté převzal ostrahu 4. prapor 6. brigády Vnitřní stráže Ministerstva vnitra. V souvislosti s úbytkem vězňů po amnestii v roce 1960 a s ohledem na další provozní důvody byl NPT-U Vojna k 1. 6. 1961 zrušen. Zbylí vězni byli z části převedeni do nedalekého NPT Bytíz (v dobovém označení NPT-Z). Toto vězeňské zařízení funguje doposud, avšak v jiných podmínkách. Areál Vojny využívala v letech 1961–2000 armáda.
 
V dlouhé řadě jmen politických vězňů upoutají pozornost ta, která patří lidem, co se v předchozím historickém vývoji výrazným způsobem zasloužili o náš stát. Poúnorové Československo se jim „odměnilo“ nuceným pracovním nasazením při těžbě uranu za ostnatými dráty. Nechyběli mezi nimi známí vědci, umělci, duchovní, politici, sportovci (hokejoví reprezentanti, mistři světa z let 1947 a 1949). Zvlášť hořkou ironií osudu je skutečnost, že se zde objevili mnozí hrdinové protifašistického odboje a spolu s nimi i jejich nedávní protivníci, hitlerovští váleční zločinci, příslušníci bývalého nacistického aparátu, kolaboranti a zrádci, které v nejednom případě vedení tábora záměrně dosazovalo na místa kápa mezi potrestanými. A s těmito vězni museli strádat dlouhá léta lidé zcela nevinní. Touha po svobodě vedla mnohé z vězňů k organizování pokusů o útěk, vesměs neúspěšných. Docházelo i k protestním akcím, známá je například hladovka na táboře Vojna v červenci 1955, která skončila 11 rozsudky za velezradu a pobuřování s tresty v rozmezí od 4 do 12 let. Korunním svědkem při vyšetřování tohoto případu se stal retribuční vězeň Pampl, za okupace příslušník nacistického sicherheitsdienstu, který organizátory akce z řad politických vězňů prozradil státní bezpečnosti. Po pěti letech se dostal za vzorné chování na svobodu, naopak poslední z iniciátorů hladovky byl na svobodu propuštěn až na amnestii v roce 1968. Tyto osudy by nám měly být mementem. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední lokalitu, kde se zachovaly některé autentické vězeňské objekty z doby komunistické perzekuce, rozhodla vláda ČR svým usnesením č. 609 ze dne  16. 6. 1999 vybudovat zde památník jako pietní místo připomínající utrpení občanů v době komunistické zvůle a toto své rozhodnutí potvrdila i usnesením č. 264 ze dne 15. 3. 2000. Realizace částečné rekonstrukce bývalého tábora Vojna na Příbramsku byla spojena s vybudováním tematické expozice v areálu Památníku Vojna jako pobočky Hornického muzea Příbram, na které se podílelo také Muzeum III. odboje Příbram a Konfederace politických vězňů ČR. Z šestnácti historicky nejdůležitějších staveb, které se zde dochovaly, je zpřístupněna budova velitelství tábora, korekce, tzv. bunkr, ubytovací objekt G, kulturní dům, někdejší vězeňská ošetřovna a další, situované mezi bývalými uranovými šachtami Vojna č. I a II. V lednu 2001 byl areál vyhlášen kulturní památkou a v roce 2005 po náročné rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.
 
VZPOMÍNKY
Bunkr, vzpomínky Václava Komrsky (odsouzen na 12 let)
„Byl to prostor v podzemí, rozměru asi 2,5 x 3 m. Nahoře nad ním byla zemina se sochou horníka z betonu. Vstup do bunkru byl železnými dveřmi, ve kterých bylo vyříznuté okénko, zakryté děrovaným plechem. Podlaha tam byla, domnívám se, betonová. Proti vchodu do bunkru … byla umístěna pryčna a jedna deka. Dostal jsem se tam začátkem března a v bunkru byla velká zima, takže celý pobyt jsem se snažil prochodit s nezbytnými přestávkami na odpočinek. To byl jediný způsob, jak se trochu zahřát. Světla tam bylo velmi málo, pouze škvírami v okénku, takže při chůzi jsem se musel naučit odhadovat vzdálenost, abych nenarážel do zdí. Voda na mytí tam nebyla, pouze „žanek“ (kýbl pro konání potřeby), namísto WC. Po celou dobu pobytu v bunkru jsem neměl nikdy možnost se umýt. Z bunkru se také nechodilo na žádné vycházky. Stravu jsem dostával ráno, vězeňskou kávu s kouskem chleba, v poledne snížený oběd a k večeři opět kávu s kouskem chleba. Obsluha byla zabezpečena jedním dozorcem, který doprovázel mukla přinášejícího stravu…”
 
Informace pro učitele, prohlídkové trasy:
 A: AREÁL TÁBORA s rekonstruovanými dobovými objekty bývalého velitelství, korekce, tzv. bunkru, ošetřovny, kulturního domu, ubytovacího objektu G a dalších. Expozice v budově velitelství na téma Perzekuce po únoru 1948 a III. odboj. Exteriérová expozice soch akad. sochaře Jiřího Sozanského znázorňující lidské bytosti pod tlakem totalitní moci.
B: Stálá expozice URAN V ČESKÝCH DĚJINÁCH – vývoj uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a jeho vlivy na vědní, technickou a společenskou sféru u nás.
C: Galerie ORBIS PICTUS: EUROPA - – současné evropské výtvarné umění a tzv. Nekonečné plátno v objektu bývalé nové kuchyně.
 
OTEVŘENO
duben–říjen, úterý–neděle, 9–17 hodin, (otevřeno též ve dnech 30. 4., 1. 5., 7. 5., 8. 5.)
listopad–březen, úterý–pátek, 9–16 hodin, poslední prohlídka v 15 hodin
začátky prohlídek v 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, *16 hodin (*duben–říjen), jindy po předchozí dohodě (pro hromadné skupiny), bezbariérový přístup v části expozic
 
VSTUPNÉ
prohlídkové trasy A + B společně – dospělí 60 Kč, děti, senioři a studenti 30 Kč, rodinné 140 Kč
prohlídkové trasy A, B jednotlivě – dospělí 40 Kč, děti, senioři a studenti 20 Kč, rodinné 100 Kč
prohlídková trasa C jednotlivě –  dospělí 20 Kč, děti, senioři a studenti 10 Kč, sleva pro držitele platných karet ISIC, ITIC, ISTC, EURO<26 a EUROBEDS 20 Kč
parkování zdarma, poplatek za fotografování 20 Kč
 
ADRESA
Lešetice 52, 262 31 Milín, 
pobočka Hornického muzea Příbram (nutno dojet autobusem)
 
SOUŘADNICE
49°38‘22.481“N, 14°0‘10.213“E
 
KONTAKT
tel.: +420 326 531 488, +420 326 531 489, +420 603 790 128
fax: +420 313 120 625
 
WEB
 
Zdroj: www.muzeum-pribram.cz 
Hlavní stránka > Památník Vojna Lešetice

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

27.2.

Kudy také vedly cesty do Jáchymova

Dramatické osudy diplomata ing. dr. Václava Palečka, předsedy Světové rady bojující mládeže za války v Londýně...
5.4.

Trestanecké pracovní tábory v Československu - pracovní listy pro žáky

Tento materiál nabízí učitelům základních a středních škol několik námětů k výuce tématu trestaneckých pracovn...
28.2.

Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech 1949–1961

Pro totalitní komunistický režim v jeho počáteční fázi se existence trestaneckých pracovních táborů stala jedn...
24.2.

Trestanecké pracovní tábory v Československu - sada pramenů

Kolekce pramenů k tématu československých pracovních táborů obsahuje dobové obrazové i písemné prameny - fotog...
23.2.

František Zahrádka - Muž určený k likvidaci

Materiál slouží jako metodická příručka k filmu "František Zahrádka - Muž Určený K Likvidaci" z cyklu "Dějiny ...
23.2.

Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech 1949-1961 - prezentace

Výuková prezentace vychází ze stejnojmenné studie Tomáše Bursíka, rekapituluje vznik, existenci i zánik tresta...
16.2.

List nenapsaný - lágrová poezie 50. let 20. století

Tento materiál nabízí učitelům dějepisu a literatury na základních a středních školách výbor textů českých bás...
3.5.

Tábor Vojna, Praha - manuál pro přípravu exkurze

V příloze si můžete stáhnout manuál pro přípravu exkurze do Prahy a bývalého lágru Vojna u Příbrami. Najdete z...
8.11.

JÁCHYMOV - pracovní list k cyklu Abeceda komunistických zločinů

Pracovní list pro učitele je součástí sady 26 metodických materiálů, které lze využít jako jako navazující akt...
19.4.

Uran

Text historika Adolfa Rázka popisující historii těžby uranu na Jáchymovsku od počátků v 16. století po ostudné...
4.11.

Trestanecké pracovní tábory na Hornoslavkovsku

Oblast Horního Slavkova byla třetím významným místem těžby uranu na území Československa po druhé světové válc...
1.11.

Trestanecké pracovní tábory v ČSR prostřednictvím románu Karla Pecky

Výkladová prezentace se věnuje historii trestaneckých táborů v komunistickém Československu. Vychází z díla če...

_Prameny

Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Aktualizováno: 5.12.2017 21:19 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Soubor nabízí českým učitelům doplňující materiály, které mohou využít při přípravě hodiny nebo semináře na téma volyňského masakru, masového vraždění polských obyvatel ukrajinskými nacionalisty v době II. světové války. Textové u...

_Metodika

Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Aktualizováno: 16.12.2017 18:00 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy v první půli 20. století

Pracovní listy jsou vytvořeny pro české učitele a jejich žáky s cílem představit kořeny, průběh a tragické důsledky tzv. volyňského masakru, organizovaného vraždění Poláků v letech 1943-45, v širším kontextu polsko-ukrajinských vz...

_Aktuality

Uzavřela se badatelská soutěž Nezávislá kultura a život v Československu 1948–1989

Aktualizováno: 16.12.2017 16:56 | Rubrika: COURAGE
Uzavřela se badatelská soutěž Nezávislá kultura a život v Československu 1948–1989

11. prosince vyvrcholila odborným kolokviem badatelská soutěž Nezávislá kultura a život v Československu 1948–1989. Soutěž, zaměřenou na projekty mladých badatelů a badatelek, připravila česká sekce mezinárodního projektu COURAGE ...

_Dějiny v médiích

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT