Moderní-Dějiny.cz

Okupace ČSSR v roce 1968 ve vzpomínce Karola Modzelewského

Publikováno: 23.8.2016, Aktualizováno: 31.8.2016 06:02

Vzpomínka na pocit studu svobodomyslných Poláků, který vyvolala účast polské armády na okupaci Československa v roce 1968, je vybrána z politických pamětí mluvčího polské Solidarity Karola Modzelewského Zaženem dějin klisny!, které vydalo v červnu 2015 Občanské sdružení PANT.

Okupace ČSSR v roce 1968 ve vzpomínce Karola Modzelewského

Pocit porážky na mne padl pět měsíců po březnových událostech. Byl jsem v mokotovské věznici čili tam, kam jsem v tehdejší situaci patřil. Právě mi jako obviněnému předložili vyšetřovací spis. Jeho četba byla vzrušujícím úkolem, občas rozčilující, ale měla smysl. Ve volných chvílích jsem se zatajeným dechem a s hrůzou četl v „Trybuně Ludu", kterou jsem denně dostával do cely, zprávy a komentáře týkající se Československa. „Pražské jaro" budilo naše naděje a zároveň sílící obavy, že je ukončí sovětská ozbrojená intervence. Zpráva, že k tomu došlo, zmařila naděje, ale nebylo to překvapení. Skutečným otřesem bylo, že spolu s Rudou armádou a armádami Maďarska, Bulharska a NDR vystupovala v roli okupanta Polská armáda. Cítil jsem hluboké ponížení a palčivý stud. Bylo to, jako kdyby někdo posměšně obrátil krásné heslo povstalců z devatenáctého století namířené k vojákům okupačních armád. Teď šli naši vojáci do Československa „Za naše a vaše otroctví".
Po letech ve mně vychladl hněv na Gomułku za represe vůči mně a mým přátelům. Dostával jsem od něj bičem, ale sám jsem se do rvačky hrnul. Snažil jsem se udeřit cíleně a silně, neměl jsem se tedy co divit, že jsem dostal výprask. Horší to je s „antisionistickou" kampaní a vyhnáním tisíců naprosto nevinných Poláků z vlasti výhradně kvůli židovskému původu. Ta rána občas ještě hnisá, v podstatě to však byl vnitřní polský problém. Ale srpnovou hanbu z roku 1968 neumím Gomulkovi odpustit, poněvadž to, co tenkrát Poláci udělali Čechům a Slovákům, je také moje hanba.
Stud náleží do kategorie vyšších pocitů. Stud za hanebné činy krajanů, jak si pronikavě všimla Teresa Bogucka během diskuze o Jedwabnem, je neomylným znakem národních pout. V okruhu evropské kultury nevěříme v kolektivní odpovědnost. Soudíme, že pachatelé činů, které odsuzujeme, za ně mají odpovídat osobně. Pokud se však skutečně cítíme být v národním společenství, z podstaty věci cítíme stud i za hanebné činy, které spáchali jeho příslušníci jeho jménem. V cele ve III. pavilonu jsem v srpnu 1968 cítil bezmocný hněv na Rusy z Rudé armády, na Němce z Národní lidové armády NDR, na Bulhary a Maďary poslané do Československa, aby dodali sovětské invazi zdání mezinárodní akce. Styděl jsem se však jen za Poláky - slepé vykonavatele Brežněvovy vůle.
Třináct let poté jsem vyslechl vyznání jednoho z těch Poláků. Byl to můj blízký kolega, dá se dokonce říci spolubojovník, Janusz Bałenkowski, dělník z Polských leteckých podniků Hydral ve Vratislavi a předseda tamního závodního výboru NSZZ „Solidarita". Asi v září 1981 mne Janusz po shromáždění v tom podniku nebo v nedalekých závodech Predom-Polar zatáhl do parku, chtěl si se mnou soukromě popovídat. Vyprávěl mi, že v létě 1968 sloužil v armádě jako velitel tanku. Od dubna je zavřeli někde v lesích v Dolním Slezsku. Propustky nedostávali, neviděli nikoho kromě své jednotky a rostla v nich slepá zlost. Konečně byl vyhlášen poplach a vyrazili k hranicím. Januszův tank jel první, to on prorazil závoru. Na další cestě do Hradce Králové nenarazili na odpor. V jednu chvíli jeli kolem kasáren. Českoslovenští vojáci stáli za plotem jako vězňové, beze zbraní a bez opasků; dívali se na agresory a plakali. Najednou se jako na povel obrátili, spustili kalhoty a vystrčili na okupanty nahé zadky.
Janusz mi se sevřeným krkem vyprávěl, že tehdy vybuchl smíchem. Teď, když jsme sami očekávali invazi, chtěl, abychom dokázali uchránit polské vojáky před bezbranností a bezmocí, které byly tehdy před třinácti lety údělem českých chlapců z kasáren u Hradce. Ještě důležitější než naivní nápady, jak chránit polské vojáky před zavřením v kasárnách, se mi zdálo přehodnocení vztahu polského vojáka k událostem z roku 1968. Když se Janusz vrátil v paměti ke svým zážitkům v roli okupanta, dokázal pochopit své vrstevníky v českých uniformách a odhalil v sobě stud; stud, který je nejvyšší formou národního cítění.
Je mi hrozně líto, že Janusz Balenkowski za výjimečného stavu po propuštění z internačního tábora - podobně jako mnoho jiných aktivistů první „Solidarity odjel z Polska s pasem, který ho opravňoval k výjezdu bez návratu.

Vzpomínka je vybrána ze vzpomínkové knihy mluvčího polské Solidarity Karola Modzelewského Zaženem dějin klisny!, kterou v překladu Petrušky Šustrové a s doslovem Petra Pitharta vydalo v červnu 2015 Občanské sdružení PANT (str.41-42).

Charakteristiku Modzelevského knihy si přečtěte ZDE, informace o autorovi a ukázky z jednotlivých kapitol si poslechněte v pořadu Českého rozhlasu Politická literatura ZDE

Knihu, která Vás provede půl stoletím polského komunismu i postkomunismu a získala v Polsku prestižní literární cenu NIKE 2014, můžete zakoupit ZDE

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

28.5.

Cena mé svobody - demokratická opozice v Polsku 70. let 20. století

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody?, které vznikly v rámci mezinárodního p...
13.5.

Cizincem ve vlastní zemi - březen 1968

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního proj...
28.6.

O čem hovořil Alexandr Dubček s Władysławem Gomułkou v Ostravě v únoru 1968

Záznam ze setkání generálního tajemníka ÚV KSČ Alexadra Dubčeka s prvním tajemníkem PSDS Władysławem Gomułkou,...
25.6.

Deset dní srpna 1968 v Československu

Ilustrativní prezentace poskytuje s pomocí dobových fotografií a ukázek z denního tisku základní přehled o prv...
25.6.

Kalendárium - Pražské jaro 1968

Shrnutí vybraných vniropolitických a především nejzásadnějších zahraničněpolitických událostí Pražského jara v...
22.12.

Bod obratu. Politicko-historické reflexe roku 1968 v Československu a středovýchodní Evropě

Události československého roku 1968 jsou právem považovány za zlomový moment ve vývoji politických režimů stát...
25.10.

Popis příprav Polské lidové armády k operaci DUNAJ

Text popisuje přípravy na vícestupňové taktické cvičení polské armády POCHMURNE LATO na přelomu července a srp...
17.10.

Zvláštní výprava na jih - intervence 1968 ve vzpomínkách polských důstojníků

Text analyzuje výpovědi polských důstojníků, kteří se účastnili v roce 1968 intervence vojsk aršavské smlouvy ...
20.8.

Slova a ruce proti tankům. Praha 21.–27. srpna 1968.

Invaze měla v Československu „obnovit pořádek“, vrátit zemi utrženou ze řetězu do postavení poslušného vazala....
13.8.

Proč přijely v srpnu tanky? Příčiny sovětské invaze do Československa roku 1968.

Proč pokus o svobodu v roce 1968 zastavila sovětská invaze? Československo patřilo do mocenské sféry komunisti...

_Prameny

Hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933 - dokumenty doby

Aktualizováno: 22.5.2017 05:18 | Rubrika: Evropa a svět mezi válkami
Hladomor na Ukrajině v letech 1932 a 1933 - dokumenty doby

Hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933 patří k jedněm z největších tragédií ukrajinského národa dvacátého století. V důsledku akcí organizovaných vedením Sovětského svazu a Ukrajinské sovětské socialistické republiky zemřelo hlad...

_Metodika

Kdyby při tom nešlo o kejhák - Čechoslováci a vstup do čs. dobrovolnických oddílů na Rusi za Světové války

Aktualizováno: 24.5.2017 20:23 | Rubrika: Počátek století a první světová válka
Kdyby při tom nešlo o kejhák - Čechoslováci a vstup do čs. dobrovolnických oddílů na Rusi za Světové války

Otázka motivace českých a slovenských mužů ke vstupu do dobrovolnických jednotek v Rusku v letech 1914–1918 je komplexní záležitost, z níž však doslova vyčnívají dva hlavní motivy. A těmi jsou v první řadě skutečné vlastenectví a ...

_Aktuality

Konference Lex Schwarzenberg a pozemkové změny v Československu po roce 1945

Aktualizováno: 25.5.2017 08:42 | Rubrika: Aktuality
Konference Lex Schwarzenberg a pozemkové změny v Československu po roce 1945

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Právnická fakulta Univerzity Karlovy a Ústav pro studium totalitních režimů Vás srdečně zvou na konferenci Lex Schwarzenberg, která se uskuteční v úterý 6. června 2017 od 9 hodin na Právnické faku...

_Dějiny v médiích

Operace Athropoid: Tucet zapomenutých hrdinů

Aktualizováno: 24.5.2017 20:24 | Rubrika: Česko
Operace Athropoid: Tucet zapomenutých hrdinů

Vážení čtenáři, od 15. května 2017 přináší server Lidovky.cz každý den jeden hrdinský příběh lidí, kteří nezištně pomáhali československým parašutistům při akci Anthropoid. Jednotlivé příběhy najdete proklikem z odkazu v článku, v...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT