Moderní-Dějiny.cz

Obsazování Těšínska polskou armádou

Publikováno: 31.1.2015, Aktualizováno: 3.2.2015 22:19

Soubor pracovních listů k tématu vojenského obsazení Těšínska polskou armádou na počátku října roku 1938. Úkoly pro žáky vycházejí ze studia dobových pramenů, dvou svědectví pamětníků, dobové mapy jednotlivých fází obsazování a úryvků z odborného textu.

Obsazování Těšínska polskou armádou

Tento materiál vznikl v rámci projektu „PAMĚŤ KRAJE“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Obsah:

Historický konrtext obsazování Těšínska
Vzpomínka pamětníka - Géza Tatranský
Vzpomínka pamětníka - Henry Heitlinger


Mapa fází obsazování českého Těšínska polskou armádou v říjnu 1938

Podle Mariusze Olczyka a Mečislava Boráka zpracoval Marcel Mahdal


Henry Heitlinger vzpomíná na obsazení Třince


stopáž: 2:50
jazyk: anglický
titulky: česky

Těšínsko nebo Zaolzie?
Konkrétní průběh obsazování Těšínska měl být dohodnut při následných jednáních s polskými vojenskými představiteli. Jejich vedením byli hlavním štábem pověřeni František Hrabčík a pplk. gšt. Vladimír Šincl. K prvnímu rozhovoru obou stran došlo už 1. října na mostě přes řeku Olzu mezi Českým Těšínem a Cieszynem. Zde byl dohodnut začátek obsazování Českého Těšína, jež mělo začít následující den ve 14 hodin. Zároveň generál Hrabčík dojednal podmínky evakuace československých vojenských jednotek a jejich průjezd městem. Rozdílné pohledy panovaly v pohledu na tempo obsazování nárokovaných území. Polská strana prosazovala připojení zbytku obou okresů do dvou dnů, naopak generál Hrabčík trval na dodržení postupu stanoveného polskou nótou, jež předpokládala předání těchto oblastí v rozmezí 10 dnů. Tento názor se také prosadil a nakonec tak bylo sjednáno obsazení ve zmíněných šesti úsecích v době od 4. do 11. října. V polské nótě předpokládaný plebiscit ve sporných oblastech se nakonec nekonal, ač se ho mnozí čeští představitelé na Ostravsku a Těšínsku v prvním pomnichovském období opakovaně dovolávali.

Dohodě předcházela vlna střetů československých jednotek s polskými bojůvkáři, jejichž útoky vyvrcholily v prvních říjnových dnech. V té době byla především opakovaně napadena družstva SOS v oblasti Fryštátska. Např. v noci na 1. a na 2. října museli příslušníci zde sloužících družstev čelit útokům z polské strany v oblasti obce Ráj. Situace se zcela neuklidnila ani po dohodě českých a polských představitelů. Další incident se zde odehrál i v noci na 4. října, kdy bylo „živě stříleno“ v jednotlivých částech Fryštátu a jeho blízkém okolí. Podle hlášení velitele III. roty SOS šlo o pokračování „úmyslného znepokojování obyvatelstva a vojenských i bezpečnostních hlídek ze strany nezodpovědných neznámých individuí, vybavených dostatečným počtem zbraní i střeliva“. Střelbou byly ohroženy hlídky střežící okresní úřad a soud, přičemž jejich šance zasáhnout proti útočníkům r v podstatě znemožněny přísným zákazem používaní střelných zbraní. Velící důstojník osobně prohlédl zbraně a střelivo hlídkujících a mohl tak potvrdit, že „nechyběl ani náboj“.

ZDROJ: NENIČKA, Lubomír. Druhá republika na Ostravsku 1938-1939. 1. vyd. Opava: Ústav historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě, 2010, 382 s. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. ISBN 978-80-7248-600-7.

Henry Heitlinger
Henry Heitlinger se narodil 21. února 1921 Josefu Heitlingerovi a Regině rozené Huppertové v Třinci. Obecnou školu studoval v Karviné. Do Těšína jezdil vlakem na střední školu. Jeho otec byl za první světové války zajat v Rusku a ze zajateckého tábora se mu podařilo na člunu utéci do rodného Polska. Narodil se v obci Ziwiec, byl obchodník, staral se o chod obchodu s oblečením. Hodně cestoval a také se hodně angažoval v židovské komunitě. Matka se narodila v Ostravě, pocházela z řeznické rodiny. Matka se starala o domácnost a vypomáhala v obchodě. Ve 30. letech se situace začala pro Židy zhoršovat, nejen pro zvyšující se projevy nacismu. Poprvé se situace vážně zhoršila během polského záboru českého Těšínska na začátku října 1938, těsně po mnichovské konferenci. Protože projevy antisemitismu se staly neúnosnými, otec odjel do Palestiny připravovat obchod a matka s bratrem odjela do Varšavy za rodinným známým. Henry Heitlinger se snažil přestěhovat do Krakova, kde však skončil se střevní infekcí v nemocnici. Zde ho zastihla válka. Nakonec se řízením osudu ocitl ve Lvově a chtěl překročit rumunské hranice. Náhodou potkal známého doktora z Českého Těšína, který mu řekl, že jeho matka je živa a nachází se v Kaunasu, kam se také vydal. Po všech nesnázích se mu podařilo matku a bratra najít. Podařilo se jim zařídit průjezdní víza přes Moskvu a Oděsu do Palestiny, kam se nakonec dostali. Do roku 1941 pracoval Henry jako recepční v hotelu King David v Jeruzalémě. V době, kdy Rommelovy jednotky ohrožovaly severní Afriku, vstoupil do anglické armády. Po válce studoval ve Švýcarsku. V padesátých letech se s manželkou přestěhovali do Jihoafrické republiky, přestože jeho rodiče již opustili Palestinu a žili v Austrálii. V roce 1961 se přestěhoval do Anglie. Rozhovor byl natočen 17. května 1998 v Cheltenhamu v Anglii, v anglickém jazyce.


Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.

Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).

 


Ukázka z dobového polského propagandistického týdeníku:

Přílohy

pdf
Obsazování Těšínska polskou armádou
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 1,42 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

8.10.

Józef Piłsudski, obnovení nezávislosti a meziválečné Polsko

Prezentace přináší základní biografické informace o bezesporu nejvýraznější postavě polské politiky první půle...
26.4.

Československo-polský spor ve světle pramenů (1918-1920)

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno m...
10.2.

Geografie těšínského Slezska

Pracovní materiály pro žáky k problematice historického vývoje Těšínska. Nabízejí zajímavé úkoly - doplňování ...
9.1.

Vyhnanci z Těšínska v roce 1938

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve ...
8.1.

Migrace, emigrace a transfery obyvatel Ostravska před II. světovou válkou a po jejím vypuknutí

Soubor svědectví pamětníků, která se váží k situaci po obsazení československého pohraničí německou a také pol...
1.1.

Mnichov 1938 a jeho důsledky na stránkách dobového tisku

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik článků z dobového tisku, fotografii a karikaturu, na jejichž zákl...
25.12.

Spor o Těšínsko

Pracovní listy pro žáky přinášejí několik úkolů k tématu česko-polského sporu o Těšínsko v letech 1919-1920. J...
23.11.

Československo-polský spor o Těšínsko (1918–1920)

Prezentace shrnuje příčiny a průběh sporu o území Těšínska v letech 1918–1920. Pozornost je věnována národnost...
1.1.

Mnichov 1938

Výkladová perezentace k mnichovské konferenci roku 1938 sleduje příčiny mnichovské krize, výsledky a důsledky ...
24.4.

Katyňský zločin a oběti z Těšínska.

Nabízíme k přečtení publikaci "Katyň – Paměť národa" vydanou Kongresem Poláků v ČR u příležitosti 70. výročí K...
29.6.

Ostrava jako útočiště uprchlíků z německého a polského záboru na podzim roku 1938

Přehledná historická studie pojednává o důsledcích mnichovského záboru československého pohraničního území Něm...
25.5.

Ostrava jako útočiště uprchlíků 1938-45

Ilustrativní prezentace poskytuje řadu dobových fotografií a statistik k problematice uprchlíků v Moravské Ost...
26.9.

Mnichovská krize v otázkách

Pracovní list pro studenty středních škol obsahuje výkladový text popisující období mnichovské krize. Text je ...
9.9.

Politika appeasementu a nacistická agrese během sudetoněmecké krize

Hlavní přínos pracovního listu spočívá v tom, že je založen na analýze několika různých typů historických pram...
31.7.

Graf života - Život na Těšínsku v letech 1914-1940

Pracovní materiál má umožnit žákům vcítit se do situace/pozice někoho jiného: Čecha z Karviné, Poláka z Těšína...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 18.3.2019 22:14 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 18.3.2019 22:14 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT