Moderní-Dějiny.cz

Dějiny na vlastní kůži / Hlučínsko - nové filmové dokumenty do výuky

Publikováno: 12.1.2018, Aktualizováno: 13.2.2018 22:21

Společný dokumentární projekt PANTu, Paměti národa a portálu Moderní dějiny.cz přínáší pět nových dokumentárních filmů do vyučovacích hodin. Všechny využívají unikátních svědectví pamětníků dramatických historických událostí 20. století z Hlučínska. V článku najdete anotace a přímé prokliky na každý z nich.

Dějiny na vlastní kůži / Hlučínsko - nové filmové dokumenty do výuky

Materiál je jedním z výstupů projektu Dějiny na vlastní kůži, který byl financován z dotace MŠMT pro rok 2017. K jednotlivým dokumentům jsou připraveny metodické materiály pro učitele a historické studie.

Hlučínsko po Mnichovu
„Všichni učitelé a četníci na Hlučínsku mluvili česky a žili tady rádi. Ovšem věděli, že s malými dětmi a se psy se mluví německy,“ vzpomíná Gabriela Hluchníková z Dolního Benešova na své dětství před 2. světovou válkou. „A s krávami se mluvilo jak?“ táže se dokumentarista. „S krávami česky, protože krávy by německy nerozuměly.“ Hlučínsko vzniklo po první světové válce, kdy se toto pruské území stalo součástí Československa. Za první republiky však nebyla státní politika vůči Hlučínsku příliš vstřícná. Úřady nutily obyvatelstvu československou národnost, což vzbuzovalo odpor a ihned po Mnichovu se to jasně projevilo. Když Hlučínsko připadlo Německu, drtivá většina obyvatel to nadšeně přivítala. V dokumentu ‚Hlučínsko po Mnichovu‘ o tom vyprávějí lidé, kteří tyto události prožili.
Video můžete zhlédnout ZDE
Studie a pracovní list si můžete stáhnout v příloze tohoto článku.

Češi ve wehrmachtu
„Pamatujete si, když začali první chlapi z vaší vesnice rukovat?“ táže se dokumentarista Ericha Bortlíka z Hati na Hlučínsku a on rozvážně odpovídá: „Ano, pamatuji.“  Pamětník soustředěně vzpomíná… „Kdo šel od vás z rodiny první?“ pomáhá mu tazatel. „První šli bratranci. Konrád byl ročník dvacet dva. Alfréd ročník dvacet čtyři. Osvald dvacet pět. Ti šli z naší rodiny první. Gustav Bortlík ročník dvacet dva. Dvanáct jich narukovalo. A žádný se nevrátil,“ vypráví Erich Bortlík. Když se Hlučínsko stalo po Mnichovu 1938 součástí německé říše, přineslo to mužům povinnost rukovat do wehrmachtu. Tisíce Čechů pak v řadách hitlerovské armády zahynuly, nebo byli těžce raněni. Muži z Hlučínska bojovali v německých uniformách na všech frontách. Na Západě, v Rusku, v Africe. Rukovali až do posledních dnů války a často byli jako vojíni druhé kategorie nasazování do těch nejkrvavějších pozic. V dokumentu ‚Češi ve wehrmachtu‘ o tom vyprávějí pamětníci, kteří v Hitlerově armádě bojovali a také ženy, které tam měly své bratry či otce.
Video můžete zhlédnout ZDE
Studie a pracovní list si můžete stáhnout v příloze tohoto článku.

Ostravsko-opavská operace
„Sestra měla tři roky. Maminka ji zabalila do peřiny a posadila na vozík. Byla noc, všechny rodiny utíkaly a já nezapomenu na ten pohled, když jsme se otáčeli k dědině. Byla celá v ohni,“ vzpomíná Zuzana Blahetková z Bolatic na Hlučínsku na duben 1945, kdy byla ještě malé děvče. „Utíkali jsme v polích přes zákopy a němečtí vojáci na nás křičeli, že Rusové už jdou, že už jsou blízko.“ Největší vojenskou operací druhé světové války na území dnešní České republiky byla Ostravsko-opavská operace. V jejím závěru se vojska Rudé armády valila Hlučínskem a civilní obyvatelstvo tam zažilo boje, jejichž traumata si pamětníci nesou dodnes. Jizvy Ostravsko-opavské operace jsou na Hlučínsku dosud zřetelné. I po sedmdesátí letech nacházejí lidé pozůstatky padlých vojáků, stejně jako munici a zbytky zbraní. A krajina je poseta pomníky připomínajícími průběh bojů. V dokumentu ‚Ostravsko-opavská operace‘ vzpomínají na těžké boje ženy, které byly v té době ještě malými dětmi, ovšem hrůzy války zažily na vlastní kůži.
Video můžete zhlédnout ZDE
Studie a pracovní list si můžete stáhnout v příloze tohoto článku.

Násilí vojáků Rudé armády
„Rusové vyfasovali vodku a byli všichni ožralí. U nás byl klid, protože se v našem domě ubytoval sovětské generál. Tak šli k těm domkům dole pod námi a tam dělali svinstva. Tam znásilňovali holky a zabili Hildu. Byla tak stará jako já. Byli ožralí, začali střílet a trefili tu holku do hlavy. Rusi. Byla tak stará, jako já.“ Ludgarda Plačková z Hati na Hlučínsku se dodnes chvěje rozčilením a hrůzou, když vzpomíná na duben 1945. Tehdy se přes její vesnici převalila fronta a civilní obyvatelstvo bylo vystaveno násilí vojácků Rudé armády. Od prvních chvil, kdy sovětská vojska vstoupila na osvobozovaná území, dopouštěli se vojáci rabování, týrání civilistů a znásilňování. Nebylo to jejich vrozenými dispozicemi, jak někteří tvrdí, ale válečnou situací, alkoholem a psychickým stavem vojska. Projevy brutálního násilí jsou typické pro každou organizovanou komunitu mužů, která nějakou dobu žije mimo klasickou společnost a vytváří si vlastní normy jednání. „To však nesmí omlouvat zvěrstva, kterých se Rudá armáda dopustila,“ upozorňuje historik Jiří Neminář z Muzea Hlučínska. V dokumentu ‚Násilí Rudé armády‘ vzpomínají ženy, které tyto události na vlastní kůži v dětských letech prožily.
Video můžete zhlédnout ZDE
Studie a pracovní list si můžete stáhnout v příloze tohoto článku.

Násilí vůči německému obyvatelstvu
„Měli jsme na zádech černý kruh a bílé písmeno ‚N‘. Já ho cítím ještě dnes. A maminka šla poprosit toho pána o potravinové lístky. On se ani neohlédnul, kdo že to přišel, seděl u okna a říká: ‚Vyhlížím ta auta. Každou chvíli tady musí být ta auta, která vás budou odvážet na odsun.‘ Když nám o tom maminka vyprávěla… Neuměla říct ani sbohem. Plné ústa slz a šli jsme s pláčem domů,“ vypráví Zuzana Blahetková z Bolatic na Hlučínsku o událostech, které jako děvče prožívala v étě roku 1945. Obyvatelé Hlučínska měli tehdy německou národnost a byli vystaveni násilí i hrozbě vyhnání, podobně, jako obyvatelé Sudet i Němci žijící ve vnitrozemí. Přestože k plošnému odsunu obyvatel Hlučínska nakonec nedošlo, trauma té doby zůstává dodnes. Celá desetiletí se tam lidé snažili na tu dobu zapomenout a mnohdy svůj strach tajili i před svými nejbližšími. „Já na tu hrůzu nezapomenu dodnes. A to, co vám teď vyprávím, jsem ještě nevyprávěla ani svému manželovi, ani svým dětem,“ říká Zuzana Blahetková v dokumentu ‚Násilí na Němcích.‘
Video můžete zhlédnout ZDE
Studie a pracovní list si můžete stáhnout v příloze tohoto článku.

Přílohy

pdf
Hlučínsko po Mnichovu - studie
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,22 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Hlučínsko po Mnichovu - pracovní list
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,87 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Češi ve wehrmachtu - studie
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,32 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Češi ve wehrmachtu - pracovní list
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,99 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Ostravsko-opavská operace - studie
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,26 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Ostravsko-opavská operace - pracovní list
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,60 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Násilí vojáků Rudé armády - studie
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,17 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Násilí vojáků Rudé armády - pracovní list
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,57 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Vysídlení německého obyvatelstva - studie
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,27 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.
pdf
Násilí vůči německému obyvatelstvu - pracovní list
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 0,27 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

23.12.

Ostravská operace a Hlučínsko

Pracovní list k filmovému dokumentu Ostravsko-opavská operace je koncipován jako materiál pro žáky do jedné vy...
22.12.

Poválečné násilí vůči Němcům na Hlučínsku

Pracovní list k filmovému dokumentu Násilí vůči německému obyvatelstvu je koncipován jako materiál pro žáky do...
22.12.

Muži z Hlučínska ve wehrmachtu

Pracovní list k filmovému dokumentu Češi ve wehrmachtu je koncipován jako materiál pro žáky do jedné vyučovací...
22.12.

Hlučínsko a Mnichov

Pracovní list k filmovému dokumentu Hlučínsko po Mnichovu je koncipován jako materiál pro žáky do jedné vyučov...
21.12.

Hlučínsko

Hlučínsko bylo k Československu připojeno až dva roky po první světové válce, 4. února 1920, a představovalo n...
1.2.

Hlučínsko – lidské osudy na pozadí války

Pracovní listy napomohou žákům pojmenovat základní mezníky ve vývoji Hlučínska a jeho obyvatel, určit, kterým ...
26.2.

Kristina Tesková – němečtí vojáci z Hlučínska po válce

Kristina Tesková popisuje osudy svého otce, který musel narukovat do Wehrmachtu a po válce byl internován v os...

_Prameny

Vaše žena bude zastřelena jako první

Aktualizováno: 27.3.2018 10:10 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Vaše žena bude zastřelena jako první

Deník Adama Czerniakowa, předsedy varšavské Židovské rady (takzvaného Judenratu), vydá v překladu Jiřího Červenky nakladatelství Sefar v dubnu 2018. Z díla přinášíme kratičkou ukázku.

_Metodika

Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Aktualizováno: 17.5.2018 22:10 | Rubrika: Československo v letech 1948-1968
Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita zkoumá fenomén vlivu cenzury a propagandy na svobodu slova na konkrétním historickém příkladu Československa v roce 1968.

_Aktuality

Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů

Aktualizováno: 21.5.2018 22:28 | Rubrika: Aktuality
Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů

Univerzita Karlova slaví výročí vzniku Československa výstavou "Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů". Připomíná sto let soužití univerzity a státu prostřednictvím stovky výjimečných exponátů, z nichž každý...

_Dějiny v médiích

Udavačské dopisy Čechů jsou i po desítkách let chmurné čtení. Zatkněte ji, je to Židovka!

Aktualizováno: 24.5.2018 05:31 | Rubrika: Česko
Udavačské dopisy Čechů jsou i po desítkách let chmurné čtení. Zatkněte ji, je to Židovka!

Hlídací pes.org - Udání, že Marie Ecksteinová skrývá svůj židovský původ, které dorazilo na konci září 1941 na adresu pražské protektorátní policie, našlo své uplatnění. Marie byla 4. října zadržena a později zahynula v jihovýchod...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2018 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT