Moderní-Dějiny.cz

Bída židovských ghett a realita lazaretních vlaků ve vzpomínce Stefana Zweiga

Publikováno: 30.7.2014, Aktualizováno: 5.8.2014 07:19

Přečtěte si ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor popisuje, jak na obsazeném rakouském území v roce 1915 shromažďoval pro válečný archiv ruské proklamace a vyhlášky. Mohl tak zblízka pozorovat bědné životní podmínky v ghettech haličských Židů nebo otřesné prostředí lazaretních vlaků.

Bída židovských ghett a realita lazaretních vlaků ve vzpomínce Stefana Zweiga

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

K tomu, abych ale mohl představit válku v básnické syntéze, mi však chybělo vlastně to nejdůležitější: neviděl jsem ji. Vysedával jsem nyní téměř rok přikován v tomto úřadě a v jakési nedohledné vzdálenosti se odehrávalo to, co bylo válce „vlastní“, co bylo skutečné a kruté. Několikrát mi byla nabídnuta možnost jet na frontu, třikrát mě požádaly velké noviny, abych šel do armády jako jejich zpravodaj. Ale každý článek by s sebou nesl povinnost zobrazovat válku ve výlučně pozitivním a vlasteneckém smyslu, a já jsem si přísahal – přísaha, kterou jsem dodržel i v roce 1940 –, že nikdy nenapíši ani jediné slovo, které by přitakalo válce nebo ponížilo jiný národ. Nyní se náhodou naskytla příležitost. Velká rakousko-německá ofenziva prolomila na jaře 1915 u Tarnówa ruskou linii a jediným soustředným útokem dobyla Halič a Polsko. Válečný archiv chtěl nyní pro svou knihovnu shromáždit originály všech ruských proklamací a vyhlášek na obsazeném rakouském území, dříve než budou strhány či jinak zničeny. Plukovník, který náhodou znal mou sběratelskou techniku, se mě zeptal, zda bych to nechtěl obstarat; samozřejmě jsem se toho ihned chopil, byl mi vystaven pas, takže jsem, aniž bych byl závislý na nějakém zvláštním úřadě nebo přímo podřízen nějakému veliteli, mohl cestovat každým vojenským vlakem, volně se pohybovat, kudy jsem chtěl, což posléze vedlo k nejpodivuhodnějším příhodám; nebyl jsem totiž důstojník, nýbrž pouze titulární šikovatel a nosil jsem uniformu bez zvláštních odznaků. Když jsem předložil svůj záhadný doklad, probouzelo to zvláštní respekt, neboť důstojníci na frontě a úředníci se domnívali, že musím být nějaký převlečený důstojník generálního štábu nebo mám jiné tajné poslání. Protože jsem se také vyhýbal všem důstojnickým jídelnám a ubytovával se pouze v hotelích, získal jsem navíc výhodu stát stranou té velké mašinérie a bez jakéhokoli „doprovodu“ vidět, co jsem vidět chtěl.
Vlastní pověření sbírat proklamace mě příliš nezatěžovalo. Pokaždé když jsem přijel do nějakého haličského města, do Tarnówa, do Drohobyče, do Lvova, stálo tam na nádraží několik Židů, takzvaní „faktoři“, jejichž povoláním bylo obstarat vše, co jste chtěli; postačilo, abych jednomu z těchto univerzálních praktiků řekl, že bych si přál proklamace a vyhlášky ruské okupace, a faktor běžel jako lasička a předal ten požadavek tajnými cestami dále tuctům podfaktorů; po třech hodinách jsem měl, aniž jsem udělal jediný krok, pohromadě materiál v té nejlepší kompletnosti. Díky této vzorné organizaci mi zbýval čas mnohé vidět, a skutečně jsem mnoho viděl: především tu děsnou bídu civilního obyvatelstva, v jehož očích ještě ležel stín hrůzy z toho, co prožilo. Viděl jsem netušenou bídu obyvatel židovského ghetta, kteří bydleli po osmi, po dvanácti v přízemních nebo podzemních světnicích. A poprvé jsem spatřil „nepřítele“. V Tarnówě jsem narazil na první transport zajatých ruských vojáků. Seděli, obehnáni plotem, ve velkém čtyřúhelníku na zemi, kouřili a povídali si, střeženi dvěma či třemi tucty starších, většinou vousatých tyrolských vojáků domobrany, kteří byli právě tak rozedraní a zpustlí jako zajatci, a vyšňořeným, hladce oholeným vojákům v nablýskaných uniformách, jak nám je doma vypodobňovaly ilustrované časopisy, se podobali velice málo. Ale tato ostraha neměla ani v nejmenším vojenský nebo krutý charakter. Vězni neprojevovali žádný sklon k útěku, příslušníci rakouské domobrany naprosto nebrali ostrahu vážně. Posedávali kamarádsky se zajatci, a to, že se nemohli ve svých jazycích dorozumět, působilo oběma stranám mimořádnou legraci. Vyměňovali si cigarety, smáli se na sebe. Jeden tyrolský příslušník domobrany právě vyjmul z velice staré a ušmudlané náprsní tašky fotografie své ženy a svých dětí a ukazoval je „nepřátelům“, kteří je jeden po druhém obdivovali a s pomocí prstů se dotazovali, zda tomuto dítěti jsou tři nebo čtyři roky. Měl jsem neodbytný pocit, že tito prostí lidé vnímali válku mnohem správněji než naši univerzitní profesoři a básníci: totiž jako neštěstí, které se na ně sneslo, za které pranic nemohou, a že právě každý, kdo do toho maléru upadl, byl něco jako bratr. Tento poznatek mi byl útěchou na celé mé cestě kolem rozstřílených měst a vyrabovaných obchodů, jejichž zařízení leželo jako polámané údy a vyrvané vnitřnosti na ulicích. Také dobře obdělaná pole mezi válečnými územími mně skýtala naději, že za několik let všechna ta zkáza snad opět pomine. Nebyl jsem tehdy ovšem ještě s to plně pochopit, že zrovna tak rychle jako stopa války z tváře země mohla by vymizet z paměti člověka i vzpomínka na její hrůzu.
Vlastní hrůznost války jsem v těch dnech ještě nepotkal; její podoba pak předčila mé nejhorší obavy. Protože pravidelné osobní vlaky prakticky vůbec nejezdily, jednou jsem cestoval v otevřeném dělostřeleckém voze, sedě na kolesně kanónu, podruhé v jednom z oněch dobytčích vozů, kde lidé, zatímco je vezli na porážku, spali v pachu a k smrti znaveni jeden na druhém, sami již podobni poraženému dobytku. Ale tím nejstrašnějším byly vlaky lazaretní, kterých jsem musel dvakrát či třikrát použít. Ach, jak málo se podobaly oněm dobře osvětleným, bílým, řádně vymytým sanitním vlakům, v nichž se na počátku války arcikněžny a vznešené dámy vídeňské společnosti nechávaly zobrazovat jako ošetřovatelky! To, nač jsem se tu s hrůzou díval, byly obyčejné transportní vozy bez pořádných oken, jen s úzkými otvory pro vzduch, uvnitř osvětleny začazenými petrolejovými lampami. Jedna primitivní nosítka stála vedle druhých a na všech leželi sténající, potící se, smrtelně bledí lidé, kteří v dusivém pachu výkalů a jodoformu lapali po vzduchu. Sanitní vojáci se více potáceli, než chodili, tak velice byli znaveni; po bíle zářícím povlečení na fotografiích zde nebylo ani stopy. Lidé leželi na slámě nebo na tvrdých nosítkách, přikryti dávno zakrvácenými houněmi, a v každém z těchto vozů byli dva nebo tři mrtví uprostřed umírajících a sténajících. Hovořil jsem s lékařem, který, jak mi přiznal, byl vlastně jen dentistou v jakémsi malém maďarském městečku a léta už chirurgickou praxi neprovozoval. Byl zoufalý. Na sedm stanic prý už předem telefonoval o morfium. Ale všechno je spotřebováno a není už ani vata ani čisté obvazivo na dvacet čtyři hodin jízdy až do budapešťské nemocnice. Prosil mě, abych mu pomohl, neboť jeho lidé už nemohli únavou dál. Pokusil jsem se o to při své nešikovnosti, a tak jsem byl užitečný alespoň tím, že jsem na každé stanici vyběhl a pomohl nanosit pár věder špatné, špinavé vody určené vlastně jen pro lokomotivu, nyní ale přece jen pro osvěžení, aby se lidé trochu umyli a z podlahy setřeli tu ustavičně kapající krev. K tomu se ještě pro vojáky, kteří byli do této jedoucí rakve vrženi ze všech myslitelných národnostních koutů, přidružovaly osobní nesnáze způsobené babylonským zmatením jazyků. Ani lékař, ani ošetřovatel nerozuměli rusínsky nebo chorvatsky; jediný, kdo mohl poněkud pomoci, byl starý bělovlasý kněz, který – stejně jako lékař zoufalý, že nemá morfium – si otřesen stěžoval, že nemůže konat svou svatou povinnost, protože mu chybí olej na poslední pomazání. Za celý svůj život prý „nezaopatřil“ tolik lidí jako v tomto posledním měsíci. A od něho jsem slyšel slova, na která už jsem nikdy nezapomněl, vyslovená tvrdým, hněvivým hlasem: „Je mi šedesát sedm let a viděl jsem mnoho. Ale takový zločin proti lidskosti jsem nepovažoval za možný.“

ZWEIG, Stefan. Svět včerejška: (vzpomínky jednoho Evropana). V Sumbalonu vyd. 1. Vysoké Mýto: Sumbalon, 2013, s. 253-257. ISBN 978-80-905303-1-7.


Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

16.5.

Chasid učitelem náboženství v Praze - Jiří Langer

Nikdo jistě nebude pochybovat o tom, že Jiří Langer představuje zcela výjimečnou osobnost naší kultury, na kte...
1.2.

Film: Eva Erbenová – z Terezína do Izraele

Eva Erbenová v krátkém dokumentu vzpomíná na osud svůj a své rodiny především ve válečných letech. Líčí pobyt ...
17.5.

Stefan Zweig o svém návratu do Rakouska po pádu monarchie

V textu najdete ukázku z vynikající knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí sta...
4.5.

Stefan Zweig – protižidovské zákony zasáhly do osudu mé matky

Přinášíme vám ukázku z knihy Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí, jak „árijské zákony“ postihovaly jeho ...
4.5.

Stefan Zweig o židovství, protižidovských opatřeních a osudu židovského národa

V textu najdete ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor vzpomíná na své roz...
23.4.

Válečná propaganda za 1. světové války

Tato výkladová prezentace se snaží podat celkový pohled na plakátovou tvorbu během 1. světové války. Objasňuje...
22.4.

Válečná propaganda za 1. světové války - pracovní list

Pracovní list je navazujícím materiálem ke stejnojmenné prezentaci. Obsahuje dva slavné plakáty (jeden americk...
8.3.

O příčinách výbuchu I. světové války s historikem Ivanem Šedivým

Rozhovor o příčinách vypuknutí světové války v roce 1914 vznikl u příležitosti konání mezinárodní konference „...
18.9.

Válka na Itálii: zápisky vojáka Rakousko- uherské armády Bohuslava Hály

Balíček materiálů, který je zde předkládán, nabízí několik pohledů na italské bojiště za časů I. světové války...
31.8.

Aškenázská diaspora a židovské osídlení východní Evropy

Studie nabízí základní charakteristiku aškenázských Židů v dějinné historické perspektivě s přihlédnutím ke sp...
31.8.

Klezmeři v židovské tradici a kultuře

Studie objasňuje kořeny autentického klezmeru jako hudebního stylu, který je dnes definován zpravidla velmi ši...
9.8.

Lidová tvořivost českých vojáků rakousko-uherské armády v Bosně

Dva texty pocházejí ze zápisníku vojína 54. pěšího pluku, který pocházel z Olomoucka a v letech 1906–1909 slou...
9.8.

Válečný deník rakousko-uherského vojáka z roku 1914

Text pochází z deníku vojína 2. setniny 29. zeměbraneckého pluku. Vojáci řečeného pluku byli rekrutováni přede...
1.7.

I. světová válka - 1917/1918

Třetí, závěrečný díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce zahrnuje zásadní politické změny v p...
2.6.

I. světová válka - 1915/1916

Druhý díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce zahrnuje hlavní válečné události let 1915/1916....
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT