Moderní-Dějiny.cz

Rozhovor s Karlem Strachotou na téma Příběhů bezpráví a Studentských voleb

Publikováno: 1.10.2017, Aktualizováno: 4.10.2017 22:42
Rubrika(y): Rozhovory
Autor: (red)

„Chceš-li porozumět tomu, co se děje teď, musíš vědět, co se dělo v nedávné minulosti.“ Rozovor s ředitelem vzdělávacího programu Jeden svět na školách o důležitých tématech převážně z oblasti lidských práv, moderních československých dějin, mediálního vzdělávání a především o Příbězích bezpráví a Studentských volbách.

Rozhovor s Karlem Strachotou na téma Příběhů bezpráví a Studentských voleb

Karel Strachota (1962) vedl na konci osmdesátých let edici Svíce zaměřenou na vydávání tehdy zakázané literatury. V 90. letech podnikal v oblasti informačních technologií, posléze byl ředitelem Společnosti pro Revolver Revue. Od roku 2001 působí ve společnosti Člověk v tísni, nejprve jako výkonný ředitel festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, posléze jako ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách, který prostřednictvím filmů, diskusí a výukových aktivit přináší do škol důležitá témata převážně z oblasti lidských práv, moderních československých dějin a mediálního vzdělávání. Jedním z projektů JSNŠ jsou Příběhy bezpráví, jež se zaměřují na nedávné československé dějiny.

Kdy vznikl nápad přenést témata festivalu Jeden svět do škol?
Po příchodu do Člověka v tísni jsem začal pracovat na třetím ročníku Jednoho světa. V té době byl Jeden svět poměrně malý festival. Pořádali jsme festivalové projekce pro středoškoláky a já viděl, že studenti reagují velmi vstřícně. Po zhlédnutí dokumentu se otevřeli, začali se ptát, zajímali se o souvislosti. Uvědomil jsem si, že se takhle dají otevírat témata, která ve školní výuce chybí, nebo jsou vnímaná jako kontroverzní a jichž se třeba pedagogové bojí, protože nevědí, jak o nich začít. Projekce filmu je dobrý start něčeho dalšího – debaty nebo návazných aktivit ve třídě.

Proč jste časem rozšířili lidskoprávní témata i o téma moderních československých dějin?
Po roce 1989 panovala celkem přirozená obava, že při debatě o tom, jak se žilo před rokem 1989, budou padat i osobnější dotazy směrem k vyučujícím. A co jste, paní učitelko, pane učiteli, před rokem ´89 dělal vy? To se týkalo starších vyučujících, z nichž někteří dokázali připustit, že do té doby učili lži. A někteří mladší učitelé zase říkali, že nejsou na výuku moderních dějin vůbec připraveni. V reakci na to vznikly Příběhy bezpráví. Došlo mi, že úplně stejně jako hladomory, válečná témata, bída by se dala zprostředkovávat i naše nedávná minulost. A že to je skutečně potřeba, protože výuka historie na většině základních a středních škol končila 2. světovou válkou. Pokud se dostala za ni, tak jen prostřednictvím pár dat a jmen. Přitom řada věcí z minulosti ovlivňuje současnost. Chceš-li porozumět tomu, co se děje teď, musíš vědět, co se dělo v nedávné minulosti.

V rámci své práce přicházíte často do kontaktu s mladými lidmi. Zajímají se mladí o veřejný život a politiku?
Mnozí mladí lidé aktivní jsou. Uvědomují si svoji spoluzodpovědnost za svět, ve kterém žijí, snaží se využít nástroje, které demokracie nabízí. Vědí, že plané žvanění změnu nepřinese. A zdá se mi, že takových občansky angažovaných mladých lidí přibývá.
Většina mladých lidí však otevřeně říká, že se o politiku nezajímá. Z výsledků různých výzkumů přitom vyplývá, že to je podobné i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku. Je tedy zřejmé, že se jedná o jisté dědictví naší komunistické minulosti. Podobná odtažitost je konec konců vlastní i generaci rodičů a prarodičů dnešních náctiletých.
Když se mladých lidí ptáme na důvody, tak nejčastěji uvádějí otrávenost konfrontačním stylem politiky, spojitost politiky s korupcí, ztrátu víry v to, že mohou oni sami něco ovlivnit.
Často také slýchám, že jsou, stejně jako většina české společnosti, která je stále přesvědčena, že o našich životech rozhodují „oni“, „ti nahoře“, občan jako jednotlivec sám nic nezmůže a proto je zbytečné se o něco snažit. K takovému pojetí „občanství“ byla generace rodičů a prarodičů současných náctiletých před rokem 1989 každodenně vedena.  A mnozí z těch, kteří dnes vynášejí kategorické soudy o nejmladší generaci, tehdy aktivní kolaborací s režimem nebo pasivním přihlížením k devastaci občanské společnosti přímo přispívali. S trochou nadsázky se dá říct, že mladým lidem vyčítáme to, v čem se od starší generace neliší, případně co má starší generace tak nějak na svědomí. To je pokrytecké.

Jak se to dá změnit?
Záleží, co se dozvědí ve výuce, důležitá je i role rodiny a médií. Člověk v tísni se snaží přispět ke zlepšení mimo jiné pořádáním Studentských voleb, do kterých se mohou zapojit středoškoláci nad 15 let. Studentské volby se konají uprostřed probíhajících kampaní souvisejících s následnými řádnými volbami. Budoucí nejmladší voliči si tak uvědomují, že politické strany a konkrétní politici za hlasy voličů něco slibují a někteří dokonce i rovnou něco potenciálním voličům rozdávají. Je to jakási lekce reálné demokracie. „Volby nanečisto“ jsme poprvé na středních školách uspořádali několik týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010, následně se konaly ještě pětkrát (naposledy v roce 2016 před volbami do zastupitelstev krajů) a staly se vlastně již zavedeným projektem. V souvislosti s letošními podzimními parlamentními volbami proto Studentské volby organizujeme znovu.

Kdy se Studentské parlamentní volby 2017 konají?
Studentské parlamentní volby 2017 proběhnou 3. a 4. října 2017. Školy se mohou přihlašovat do 22. září.

Cíl Studentských voleb?
Chceme mladým lidem přiblížit základní principy zastupitelské demokracie, seznámit je s volebním systémem, vést je k aktivnímu, zodpovědnému a sebevědomému občanství. Nezávislé výzkumy přitom ukazují, že Studentské volby rovněž zvyšují účast mladých lidí ve skutečných volbách.
Za důležité považuji připomenout, že řada studentů, kteří se zúčastní probíhajících studentských voleb, již má volební právo, ostatní ho brzy nabydou. Proto by „svět dospělých“ neměl výsledky studentských voleb úplně zlehčovat. To platí samozřejmě i pro politické strany. Ve svých programech a činech by měli na nejmladší generaci více myslet. A dělat politiku, která v nich dokáže vzbudit zájem a důvěru. Pak nebudou mladí lidé členství v politické straně a politické funkce drtivou většinou vnímat negativně, jako „výtah k moci“, jako něco „špinavého“, co se hodí jen pro kariéristy a s čím nechtějí být spojováni. A budou více motivováni pro vstup do politiky. Přitom právě přítomnost mladých lidí v politickém prostředí by mohla přispět k jeho tolik potřebné kultivaci, mohla by strany postupně proměnit tak, aby vyrůstaly zdola, aby se změnily v organizace s širokou občanskou základnou, které se straničtí politici zodpovídají.

Patří ale politika do škol?
Školský zákon zakazuje propagaci politických stran a hnutí. Materiály, které od nás dostanou, jsou určené k propagaci vlastních voleb na škole, žádné materiály týkající se jednotlivých politických stran jim zasílat nebudeme. Politické strany by neměly na školách agitovat, podporovat ve výuce zájem o veřejné dění je ale důležité.

Jak hodnotí Studentské volby přímo pedagogové?
Značný zájem škol potvrzuje, že pedagogové považují studentské volby za smysluplný projekt přispívající k výchově demokraticky smýšlejících, zodpovědných a aktivních občanů.

Jakou podporu školám v průběhu konání voleb poskytujete?
Všechny zapojené školy dostanou publikaci Studentské volby 2017 pro vyučující a studentské volební komise, plakáty k propagaci konání voleb na škole, hlasovací lístky, pokyny pro studentské volební komise a pro voliče.
Školám nabízíme informační materiály a modelové aktivity, kterých mohou vyučující se studenty využít přímo v hodinách, například při přípravě na Studentské volby. K dispozici mají i několik dokumentárních filmů, které se zabývají právě tématy voleb, předvolebních kampaní, formování politických preferencí atd.

Co se o volebním systému dozvědí studenti ve výuce? V rámci jakého předmětu?
Na základě informací pedagogů víme, že se s tématem seznámí v rámci Základů společenských věd, na učilištích se předmět jmenuje Občanská nauka. V rámci politologie se baví o volebním systému a průběhu voleb jak obecně, tak konkrétně na příkladu ČR. Obvykle se o tom učí ve 2. ročníku. Často se o tom baví během studia průběžně, v návaznosti na nějakou konkrétní společenskou událost. Kolik času tomu věnují, záleží na učiteli, ze školy by ale měly vycházet se základním vědomím o fungování voleb. Může se však přesto stát, že o volebním systému nikdy neslyšeli, to je příklad zejména odborných učilišť.

Jak jsou v Rámcových vzdělávacích programech zpracovány volby, volební systém atd.?
V RVP pro základní školy je tato problematika obsažena v průřezovém tématu Výchova demokratického občana. Co se týče vzdělávacích programů pro gymnázia, tam se problematiky dotýká průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Obecně je zahrnuta ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, kde se ale spíše než konkrétní systém probírají obecné principy demokracie, pojmy jako republika, ideologie, složky státu apod. V rámcových vzdělávacích programech pro učiliště jsou volby zahrnuty do průřezového tématu Občan v demokratické společnosti.

Koho středoškolští studenti volí?
Největší přízni středoškoláků se v minulosti poměrně pravidelně těšila Česká pirátská strana a TOP 09.  Ve všech předchozích Studentských volbách se poměrně velké přízni studentů a studentek dostalo některým extrémistickým stranám. Stranám, které nabízejí rychlá jednoduchá řešení složitých problémů. Řešení, která jsou nereálná, často v přímém rozporu s demokratickými principy, ale přesto na ně mnozí slyší. Neměli bychom z toho ale vyvozovat, že všichni mladí lidé, kteří jim dali při volbách nanečisto svůj hlas, znají jejich program a podporují ho. Jsem přesvědčený o tom, že v případě mnohých náctiletých šlo o formu protestu, vzkaz „jděte do háje“, částečně možná i recese. Určitě nad tím nemáme mávnout rukou, jen bychom měli být zdrženliví v jednoznačných interpretacích například tipu „x procent mladých lidí se hlásí k nacistické, respektive neonacistické ideologii“. Politiky, médii ani širokou veřejností by neměly být přeceňovány, ale ani přehlíženy. Jsou specifickou výpovědí o nejmladší generaci, vypovídají o jejích názorech a postojích.

Kdy zveřejníte výsledky?
Celkové výsledky Studentských parlamentních voleb 2017 ze všech zapojených škol zveřejníme 4. října ve večerních hodinách.

Jak Studentské volby ovlivní výsledky skutečných voleb?
V hodnocení možného vlivu studentských voleb na výsledek voleb řádných bych byl zdrženlivý. Nemáme k tomu žádná relevantní data.
V období před volbami se hojně objevují výsledky předvolebních průzkumů, často je zadávají přímo politické strany. Studentské volby můžeme v tomhle směru považovat za jeden z řady předvolebních průzkumů. S tím, že bude proveden s důrazem na maximální objektivitu a nestrannost. Pro projekt jako takový je ale podstatný ten vlastní proces, zkušenost, kterou studenti získají, debaty, které v souvislosti s tím povedou atd.

Část rozhovoru je převzata z publikace Člověk 25.

       

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 9.5.2019 12:17 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Aktualizováno: 11.6.2019 15:10 | Rubrika: Vzdělávání
Letní škola - Výchova k respektu a toleranci

Institut terezínské iniciativy vás zve do Brna na mezinárodní letní školu pro pedagogy Výchova k respektu a toleranci. Role příběhů ve výuce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Anne Frank House v Amsterda...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT