Moderní-Dějiny.cz

Po místech utrpení našich předků s Moderními dějinami

Publikováno: 3.5.2012, Aktualizováno: 30.4.2013 11:03
Autor: (red)

Pro učitele z Moravskoslezského kraje jsme uspořádali ve dnech 26.–27. dubna 2012 dvoudenní vzdělávací exkurzi do Prahy a Památníku Vojna u Příbrami. Navštívili jsme historická místa, památníky a také muzeální expozice vztahující se k významným událostem národních dějin 20. století. Kromě poznatků a prožitků učitelé získali metodický manuál pro přípravu vlastní dějepisné exkurze.

Po místech utrpení našich předků s Moderními dějinami

"Nevzdáme se. Nikdy. Jsme Češi." 

Slova, která zazněla z krypty pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

"Historické události  čtyřiceti let komunistické diktatury nesmějí být zatajovány, popřeny či zamlčeny!  Nepoučit se z nich by se v budoucnu mohlo nevyplatit."
Motto z Muzea III. odboje v Příbrami

První den exkurze nás zavedl do příbramského Muzea III. odboje, kterým nás provázel jeden z jeho zakladatelů, bývalý vězeň komunistického režimu František Zahrádka. Muzeum dokumentuje průběh protikomunistického odboje a jeho důsledky v období 1948-1989. Expozice „Političtí vězni v uranových dolech 1948-1968“ dokládá na více než 400 dokumentech zločiny komunistického režimu. Jsou tu vystaveny i letecké snímky koncentračních táborů na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku z let 1952 – 1953. V Muzeu třetího odboje jsou přístupny další dvě expozice, a to „Ženy ve III. odboji a za mřížemi věznic 1948 – 1968“  a „Z Čech do sibiřských gulagů“ o věznění ruských emigrantů československé státní příslušnosti v SSSR v letech 1944 –1960. Naše další cesta směřovala do Památníku Vojna Lešetice - Muzea obětí komunismu. Jedná se o autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu. Učitelé se v expozicích seznamili s perzekucí po únoru 1948 a protikomunistickým odporem, vše za provázení a vzpomínek Františka Zahrádky. V důsledku komunistického převratu v únoru 1948 a následného společensko-právního vývoje se rozhodlo tehdejší vedení státu využít značné množství pracovní síly z řad tzv. chovanců tábora nucených prací, kteří začali od poloviny roku 1949 naplňovat bývalý zajatecký pracovní tábor na Vojně. Jednalo se o lidi, kteří byli z politických důvodů, protiprávně, internováni bez soudu. Postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu. K 3. 3. 1950 měl 530 chovanců a k 3. 5. 1951 již 761.  Reorganizací byl v roce 1951 Tábor nucených prací Vojna přeměněn v Nápravně pracovní tábor Vojna (v dobovém označení NPT - U), což bylo vězeňské zařízení. Na Vojnu byli umisťováni především "...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci...", tedy lidé z řad stoupenců demokracie odsouzení nejednou ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let, nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení (zejména podle zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákona č. 86/1950 Sb.). Spolu s nimi zde absolvovali výkon trestu také vězni kriminální, retribuční a odsouzení za tzv. černý obchod. V r. 1953 vznikl na Příbramsku nový velký tábor s označením Z, situovaný u šachty č. 11 poblíž osady Bytíz. V něm se k 25. 12. 1954 nacházelo 1580 odsouzených, 13. 7. 1956 již 1894, s početným zastoupením politických vězňů. Vězeňské zařízení Bytíz střežila do r. 1954 2. rota 4. praporu útvaru SNB Jeřáb a Vojnu 1. rota tohoto útvaru. Poté převzal ostrahu 4. prapor 6. brigády Vnitřní stráže Ministerstva vnitra. V souvislosti s úbytkem vězňů po amnestii v roce 1960 a s ohledem na další provozní důvody byl NPT-U Vojna k 1. 6. 1961 zrušen. Zbylí vězni byli z části převedeni do nedalekého NPT Bytíz (v dobovém označení NPT-Z). Toto vězeňské zařízení funguje doposud, avšak v jiných podmínkách. Areál Vojny využívala v letech 1961 - 2000 armáda.

Pozdní odpoledne jsme pak trávlil v doprovodu Petry Dolejškové z oddělení vzdělávacích programů NM Praha v Památníku na Vítkově v Praze. Kromě prohlídky památníku a expozic se učitelé seznámili s výukovými programy a možnostmi, jak s pomocí pracovních listů a skupinové práce strávit na tomto místě smysluplně čas s žáky a studenty. Expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“ zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století, kdy se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Vzhledem k prostoru, který není příliš rozsáhlý, bylo vybráno pět důležitých mezníků: vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později, vznik československé federace v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989 spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992. Architektonicky je expozice řešena tak, aby co nejlépe zapadla do historického prostoru Památníku. Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna výstava o dějinách Národního památníku na Vítkově. Po náročném dni pak celá naše výprava zamířila do hotelu na odpočinek.

Druhý den exkurze jsme zahájili prohlídkou Černínského paláce, sídla Ministerstva zahraničních věcí. Nejlákavější částí našeho putování byla návštěva bytu Jana Masaryka, kterým jsme prošli v doprovodu zaměstankyně Odboru vnějších vztahů. Při rekonstrukci Černínského paláce ve 30. letech 20. století vybudoval architekt Pavel Janák ve 2. patře služební ministerský byt, který se dnes označuje jako Masarykův. Současné označení získal podle ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. Prvním ministrem, který služební byt využíval, byl Kamil Krofta. Během druhé světové války sloužil Černínský palác jako sídlo Úřadu říšského protektora. V roce 1945 se po návratu z exilu stal uživatelem bytu Jan Masaryk, který v něm po komunistickém převratu, v noci z 10. na 11. března 1948 tragicky zahynul. Po Masarykově smrti byl služební ministerský byt zrušen a adaptován na kanceláře. Po sametové revoluci roku 1989 byl Masarykův byt rekonstruován pro reprezentační účely. Prošli jsme předsálí, které dnes slouží  především pro pořádání tiskových konferencí ministra zahraničních věcí, případně jeho náměstků, se zahraničními partnery. Poté jsme prošli do pracovny, která není zařízena původním nábytkem, ale originální historický nábytek vytváří přesvědčivý dojem pracovny vysokého úředníka 30. a 40. let 20. století. V ložnici jsme si prohlédli ojedinělý pozůstatek původního vybavení Masarykova bytu - rádio značky Scott vyrobené v Chicagu v roce 1932. V koupelně ve stylu art – deco, jediné místnosit Masarykova bytu, která se do dnešní doby dochovala celá v původní podobě a jejíž zařízení je dodnes funkční, jsme vstoupili do dějiště tragické smrti Jana Masaryka, který zahynul po pádu z okna, s největší pravděpodobností za asistence komunistické státní bezpečnosti. V závěru pohlídky jsme si prohlédli ministrovu bustu a pamětní desku na místě tragické smrti Jana Masaryka.

Odpolední program nás zavedl do Petschkova paláce, v němž nás provázel pamětník - průvodce z ČSBS. Prohlédli jsme si expozici zachycující nacistický teror v protektorátě, pak pověstný „biograf“ a cely v podzemí. Petschkův palác je novoklasicistní budova v Praze - Novém Městě, národní kulturní památka. Budovu paláce nechal postavit v letech 1923 až 1929 Julius Petschek podle návrhu architekta Maxe Spielmanna. V interiérech se prolínají neoklasicistní archaistické prvky s prvorepublikovou modernou. Palác byl Bankovním domem Petschek a spol. Dům se neslavně proslavil v období druhé světové války. V tomto období tu bylo sídlo Gestapa, byly tu mučírny a konaly se tu velmi tvrdé výslechy. Po válce se v Petschkově paláci usídlilo ministerstvo zahraničního obchodu a dnes tu najdeme ministerstvo průmyslu a obchodu. Na paláci je umístěna pamětní deska.

Poslední zastávkou naší exkurze byl Národní památník hrdinů heydrichiády, kterým nás po projekci dokumentárního filmu o heydrichiádě provázela ředitelka Eva Šuvarská. Památník je autentickým místem boje za druhé sv. války v Praze, především utajovaný úkryt v kryptě pod kostelem, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 27.5.1942 - 18.6.1942 po útoku na Reinharda Heydricha. Vojenská operace Anthropoid proti Heydrichovi byla řízena československou exilovou vládou z Londýna a patří „k nejvýznamnějším aktům odboje v celoevropském měřítku“ (V. Havel, 1992). Úkolem památníku je především pravdivá interpretace historie heydrichiády a vyzvednutí svědectví o úctě i obdivu k hrdinství vojáků a účastníků nekomunistického odboje, vyzvednutí úcty k jejich dobrovolné i nedobrovolné oběti za svobodu Československé republiky v době německé okupace (1938 - 45). Vlastníkem památníku je Magistrát hl. m. Prahy, o činnost se stará duchovní správa chrámu, expozice instaluje Vojenský historický ústav. Památník tvoří český pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, krypta pod kostelem - pietní místo, stálá expozice v hale, přednášková síň s promítáním. Prohlídkou krypty a prostor chrámu naše exkurze vyvrcholila a vydali jsme se zpátky domů.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

18.4.

Exkurze Moderních dějin do Berlína a Postupimi

Pro učitele z Moravskoslezského kraje jsme uspořádali ve dnech 29.–31. března 2012 třídenní vzdělávací exkurzi...
29.10.

Učitelé se vydali do Polska s Moderními dějinami.cz

"Historie na vlastní oči – po stopách židovské kultury a utrpení" - pod tímto názvem se uskutečnila první akre...
18.7.

Moderní dějiny pro učitele

Je nám milou povinností informovat učitele především z Moravskoslezského kraje, že občanskému sdružení PANT, k...

_Prameny

Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Aktualizováno: 20.11.2017 21:38 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Soubor nabízí českým učitelům doplňující materiály, které mohou využít při přípravě hodiny nebo semináře na téma volyňského masakru, masového vraždění polských obyvatel ukrajinskými nacionalisty v době II. světové války. Textové u...

_Metodika

Dejepisná čítanka - Pátrame po minulosti Rómov

Aktualizováno: 5.11.2017 16:29 | Rubrika: Napříč stoletím
Dejepisná čítanka - Pátrame po minulosti Rómov

Publikácia vyšla v rámci projektu „Inovatívne vzdelávanie pre pedagogických zamestnancov základných škôl za účelom zvýšenia ich interkultúrnych kompetencií vo vzdelávacom procese rómskych žiakov“, ktorý bol  nancovaný z Finančného...

_Aktuality

Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Aktualizováno: 20.11.2017 21:38 | Rubrika: Dějiny Polska, Druhá světová válka
Volyňský masakr - texty ke studiu a prameny

Soubor nabízí českým učitelům doplňující materiály, které mohou využít při přípravě hodiny nebo semináře na téma volyňského masakru, masového vraždění polských obyvatel ukrajinskými nacionalisty v době II. světové války. Textové u...

_Dějiny v médiích

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2017 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT