Program konference byl zaměřen na přelomové události roku 1989 v zemích střední a jihovýchodní Evropy, odehrával se jen několik dnů po opravdu velkolepých varšavských oslavách prvních polských svobodných voleb 4. června1989 a drtivého vítězství Solidarity v tomto dramatickém roce. Akce se konala pod záštitou ministra školství Polské republiky za účasti učitelů, novinářů a historiků z Německa, České republiky, Maďarska, Polska, Itálie, Francie a Velké Británie a byla určena učitelům dějepisu či občanské výchovy  a zástupcům odborné veřejnosti. Organizátoři - Dom Spotkań z Historią a WCIES - program rozvrhnuli do dvou dnů. První byl zasvěcen metodikům a učitelům, kteří měli představit jak jsou události roku 1989 reflektovány v kurikulu, učebnicích či jiných výukových materiálech jejich země. Po představení jednotlivých národních pojetí výuky událostí roku 1989 následovala velmi živá diskuse, v níž se porovnávaly především učebnice zemí s komunistickou minulostí (postkomunistické země) a učebnice západoevropské. Diskutující se zaměřili také na rozdíly či naopak podobné rysy v příbězích o pádu komunismu v roce 1989 let, se zvláštním přihlédnutím k tomu, jak se prezentují v učebnicích a školních programech daných zemí. Druhý konferenční den se konala diskuse historiků, kteří diskutovali o společných kořenech, národních specificích a důsledcích krize i pádu komunistických režimů v Evropě.

Program konference: