Moderní-Dějiny.cz

Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století

Publikováno: 4.2.2020, Aktualizováno: 21.7.2020 12:07
Autor: (red)

Předkládáme vám vítěznou studentskou práci XI. ročníku soutěže EUSTORY.  Jejím autorem je Jan Vilém Rajner, student Gymnázia Hladnov a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Ostrava.

Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století

Slavnostní ceremonie vyhodnocení proběhla v Centru PANT v pátek 11. 10. 2019 slavnostní vyhlášení cen XI. ročníku EUSTORY. Ceny předal herec Ondřej Malý, režisérka Marta Nováková a předseda spolku PANT Petr Pánek.

Celou práci si můžete stáhnout ve formátu Pdf v příloze tohoto článku.

Úvod
Od dětství jsem si kladl otázku, jaký život měli rodiče mého otce a kým byli. Poznal jsem totiž jen rodiče matky, rodiče ze strany otce jsem již nezažil. Velice mě mrzelo, že jsem se s nimi nemohl vidět, proto jsem svým rodičům (hlavně otci) často kladl otázky, co dělali, jak se měli, kde pracovali. Samozřejmě to byly dotazy, které byly přiměřené mému věku a intelektu. Zjistil jsem, že moje babička Vlasta Vlasáková byla herečka a že po ní byla a stále je pojmenovaná ulice v Ostravě-Hrabůvce. Velice se mi to líbilo a byl jsem na ni pyšný. Jelikož jsem byl vždy extrovert a mluvil jsem hlasitě, často mě lidé okřikovali, abych se ztišil, já jsem jim vždy opáčil, že za to nemohu, jelikož mám hlas po babičce, která byla herečkou a na chvíli jsem se ztišil. O mém dědečkovi Vilému Reinerovi jsem se dozvěděl, že to byl moc šikovný lékař. Tatínek říkal, že byl chytrý a vzdělaný a uměl hodně jazyků. Úplně mě to rozzářilo. K dědečkovi, kterého jsem nepoznal, jsem začal hodně vzhlížet. Říkal jsem si, že když můj tatínek, vzdělaný a chytrý člověk, něco takového řekne, tak to musel být moc inteligentní pán, a dokonce můj dědeček! Občas za námi chodila teta Nina. Společně jsme se bavili a často diskutovali tak, jak to v rodinách bývá, rodinná témata. Tetičku jsem měl vždy ve velké úctě a obdivoval jsem, kolik si toho (nejen z rodinných dějin) pamatuje. Vyprávěla nám o mých předcích. Pamatuji si matně, že má tetička v roce 2006 dokonce uspořádala rodinné setkání v Terezíně a nechala vytvořit skleněnou pamětní desku se jmény mých příbuzných, kteří zemřeli v koncentračních táborech. Pamětní deska byla umístěna v terezínských kasematech. Já si bohužel z této události pamatuji jen slavnostní oběd a jak jsme si s nějakým mým vzdáleně příbuzným klukem hráli.

Zjistil jsem taky, že byla o mém prastrýci Josefu Reinerovi napsána kniha Člověk proti tmě. Byl jsem nadšený. Dost jsem se s tím na prvním stupni chlubil u učitelského sboru. Knihu jsem si tehdy ovšem jenom prolistoval. Přesto jsem si kladl další a další otázky, až jsem se zeptal otce, jestli neměl ten Josef nějaké děti. Otec mi odpověděl, že měl Jiřího a Borise. Boris byl nemocný a předčasně zemřel. Jirka že žije, ale bohužel o něm už dlouho nic neví, protože na něj ztratil kontakt. Uviděl jsem v tom příležitost něco dokázat a probudil se ve mně zvídavý klukovský zájem. Pokusil jsem se svého strýce najít. A tak jsem konal a v dubnu 2011 jsem vyhledal jeho adresu na internetu a napsal jsem mu e-mail. Čas plynul, s každým příchodem tety Niny jsem začínal více a více poznávat své prarodiče. A s každou informací můj obdiv vzrůstal. Postupem času jsem začínal pokládat složitější otázky, na které již nebyly tak snadné odpovědi. Když jsem dočetl knihu o Josefu Reinerovi, začínal můj fanatický zájem o rodinu postupně opadat a začínal jsem obdivovat kouzla úchvatného vesmíru a astrofyziky. Vše se ovšem začalo měnit ke konci školního roku 2017/2018. To jsem vyprávěl panu učiteli dějepisu o naší rodině a jejím původu. Pana učitele Vonáška to zaujalo a doporučil mi, že by nebylo špatné napsat nějakou práci. Ovšem největším zlomem bylo, vedle vyprávění tety Niny, objevení krabice s nápisem “Děda” na chalupě, která se nachází v Krásné pod Krásnou v oblasti Beskyd. Našel jsem ji v komoře, které říkáme „myšinec“. V krabici se nacházelo dohromady kolem 1000 různých dokumentů a fotografií. Tento objev byl posledním významným podnětem k sepsání práce.  Zpočátku bych se rád věnoval tomu, z jaké rodiny budoucí lékař Vilém Reiner pocházel a dějinným událostem, které ovlivnily svět, ve kterém můj děda žil. Ovlivnila ho nějak první světová válka? Co ho přimělo k tomu, aby se stal lékařem? Jak si rozuměl se svými rodiči? Jak vypadal jeho další život po smrti rodičů? Jaké měl vztahy se svými sourozenci? Jak a kde prožil druhou světovou válku? Jak vypadal jeho život jako profesionálního lékaře a v období existence komunistického Československa? Jak vnímal pád komunismu v ČSR? Nejen na všechny výše uvedené otázky bych se rád pokusil odpovědět. 

Zpočátku jsem čerpal hlavně z korespondence, kterou obdržel Vilém Reiner nebo sám adresoval svému bratrovi Josefu Reinerovi. Dále jsem využil nalezené dokumenty z krabice – různá potvrzení státních úřadů, oficiální doklady (vysvědčení, lékařský diplom, potvrzení o odboji za druhé světové války, smlouvy o bytech). Cenné informace jsem také získal z fondů Archivu města Ostravy a Národního archivu Praha-Chodovec a Zemského archivu v Opavě nebo také z literatury. Jako velice důležité se mi ovšem jeví i rozhovory, které jsem vedl s rodinnými příslušníky, od nichž jsem se dozvěděl věci, které bych z oficiálních dokumentů nikdy nevyčetl. Nejdůkladněji jsem zpovídal tetu Ninu Pavelčíkovou (1939) a otce Jana Rajnera (1953). S Ninou Pavelčíkovou jsem probíral židovskou tématiku, její vlastní vzpomínky a to, co ji sdělila její matka Frieda-Milada (1909-1985) strýcové Vilém (1912-1997) a Josef Reinerovi (1918-1990). Od mého otce Jana Rajnera jsem se usilovně snažil získat jeho vlastní vzpomínky na otce. Dále také to, na co sám Vilém vzpomínal, jaké hodnoty uznával a jak byl vnímán svým okolím. Jiřího Reinera na to, co se dozvěděl od svého otce a jak si vzpomíná na Viléma. Na totéž jsem se vyptával příbuzné mé babičky Vlasty Vlasákové, Vlasty Koudelové. Našel jsem také kopie dvou dopisů psaných rodiči Viléma, blahopřejný telegram jeho otce a poslední dopis Vilémovy matky dceři Friedě před odjezdem transportu do Terezína. Pátral jsem i na internetových stránkách, kde jsem získané informace porovnával a doplňoval s tím, co jsem zjistil z psaných dokumentů. Podařilo se mi také najít několik předmětů, které se po dědovi zachovaly (zapalovač, odznak s jeho vlastními iniciálami, přenosné hodiny a jiné).

Přílohy

pdf
Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století
Typ souboru: *.pdf | Velikost: 2,96 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT