Moderní-Dějiny.cz

Legionářský pohled na světovou válku a vlastní podíl na vzniku republiky

Publikováno: 14.12.2013, Aktualizováno: 6.1.2014 06:22

Zajímavá pasáž z úvodního textu publikace "Památník manifestačního sjezdu legionářů v Praze 1924", v níž se v oslavném duchu, příznačném pro zakladatelská léta ČSR, líčí cesta Čechů a Slováků k národní samostatnosti včetně podílu legií na ní.

Legionářský pohled na světovou válku a vlastní podíl na vzniku republiky

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Světová válka, vyvolaná světovládnými choutkami dvou německých dynastií a dvou panstvíchtivých národů, postavila Čechy a Slováky před tragicky vážnou otázku - být či nebýt. Bylo-li bezprostředním cílem války rozdrcení Srbska a zabezpečení cesty německému ,Drang nach Osten' do Malé Asie a k Bagdadu, šlo zároveň i o to, aby krví a železem navždy zmařeny byly snahy Čechů a Slováků o dovršení jejich národního obrození, podníceného duchem velké revoluce francouzské, o jejich sjednocení a politické osamostatnění. A nejen to! Šlo o zničení ovoce veliké práce celých generací, vynaložené od konce století osmnáctého na povznesení národa z agónie pobělohorské. Představitelé německé a maďarské válečné politiky netajili se nijak svými plány. Bylo od počátku jasno, že plné vítězství ústředních mocností nutně by přivodilo dříve či později úplný zánik naší národní samobytnosti.

Český a slovenský lid, v němž národní škola a kniha uchovala přes všechen útisk úctu k velikosti českých dějin, pochopil tragickou vážnost chvíle. Hrůza zločinu, jemuž národ Husův měl nyní i svou krví dopomoci k vítězství, vyburcovala národ ke vzdoru a odboji. Tisícům hlav a srdcí rázem stalo se zjevným, že odvěký náš národní spor s Vídní a Budapeští stává se a musí se stát bojem na život a na smrt, a že záchrana a budoucnost národa závisí od porážky jeho pánů. Nepřítel ovšem znal city a smýšlení českého lidu a zařídil se dle toho. Pospíšil si potrestati popravami řadu statečných, kteří za cenu jistého sebeobětování se odhodlali k zjevnému protestu či vzpouře a postaral se o to, aby národ, se všech stran obklopený ve své vlastí nepřáteli, jasně pochopil marnost otevřeného odboje proti moci opřené o miliony bodáků. Tak národ zmlkl a byl umlčen. Žaláře se naplnily českými lidmi, kteří, dle mínění vojenské vlády, byli by mohli se stati podněcovateli a vůdci odboje, neodvislý tisk umlčen a české knize nastaly znova doby Koniášovy. Jen několik slabochů a zaprodanců mluvilo k národu a jeho jménem podle přání vídeňské vlády. Ale tyrané se přece jen zmýlili. Národ nedal se zastraŠiti terorem a persekucemi, nedal se zmásti svody a pokrytectvím — a nakonec našel si i zbraně pro svůj svatý boj. Našel je v táboře těch, kteří od počátku byli jeho spojenci.

Na tisíc Čechů a Slováků chopilo se zbraní proti odvěkému nepříteli už v první chvílí války. Byli to vystěhovalci v Rusku, Francii a Srbsku, kteří s nadšením se přihlásili do vojsk přátelských států, které jim byly poskytly pohostinství. Družina v Rusku a setnina »Nazdar« ve Francii byly skvělým vyvrácením vídeňských lží o oddanosti Čechů a Slováků k habsburské dynastii a o jejich souhlasu se zločinnou válkou. Vydaly svou krví nesmazatelné svědectví o pravé vůli a smýšlení národa, těm, kdo doma trpěli, byly útěchou a posilou, těm, kdo přes fronty vyvázli z rakouského vězení národů, byly plamennou výzvou k nesmiřitelnému zápasu. Odhodlání těchto prvních přineslo bohaté ovoce. Ke každému z nich přibylo před koncem války na sto nových, kteří, vzdavše se nepříteli svých nepřátel, odhodili rakouskou uniformu a po vzoru prvních chopili se zbraně k boji, tentokráte k boji svého národa.

Vyrost-li původní hlouček dobrovolcú ve velikou stotisícovou národní armádu, jež jako rovná mezi rovnými bojovala nakonec proti společnému nepříteli pod svými prapory, jménem svého národa a pod vlastní revoluční národní vládou, stalo se tak přičiněním velikého posla z vlasti, T. G. Masaryka a jeho pomocníků. V tragické a nenávratné chvíli svého osudu měl národ štěstí, že nalezl pravého vůdce a vykonavatele své vůle. Opatřiv si plné moci význačných politiků, doma umlčených, dovedl přesvědčiti spojence, že dobrovolná obět prvních dobrovolníků ve službách věci spojenecké je výrazem smýšlení celého národa, a že jest jejich povinností dopomoci československé revoluci k vítězství. A spojenci skutečně znamenitě pomohli. V Rusku po pádu staré vlády, revolučnímu hnutí československému nepříznivé, podařilo se utvořiti armádní sbor, jenž svou anabasí se proslavil v celém světě, a také ve Francii a Itálii utvořeno bylo po jedné divisi československé. Hrdinství těchto vojsk a projevy, jimiž lid doma, přes všechen útisk, od ruské revoluce čím dále tím zjevněji se k své revoluční armádě hlásil, pohnuly nakonec spojenecké vlády, že ještě před koncem války uznaly Čechoslováky za národ spojenecký, vedoucí pravidelnou válku proti ústředním mocnostem a Masarykovu Národní radu pařížskou za skutečnou vládu, opatřenou plnou mocí říditi politické a vojenské věci národa československého. Tak stala se autorita, vzniklá z důvěry, radostné oddanosti a lásky desettísícú revolučních československých vojáků, autoritou vládní a státní, první plně svrchovanou demokratickou autoritou svobodného československého lidu.

Odpověď presidenta Wilsona na rakouskou prosbu o příměří, v níž — současně s Masarykovým prohlášením československé nezávislosti ze dne 18. října 1918 — oznámil Rakousku, že Čechoslováky pokládá již za svobodný národ, odpověď tato, daná za vědomí a pod vlivem Masarykovým, byla konečnou smrtelnou ranou habsburské říši. Znamenala konečný triumf československé revoluce. Poraženo na bojištích a uvnitř rozvráceno, nemohlo Rakousko než podrobiti se vůli vítěze — 27. října Andrassy jménem rakouského císaře prohlásil, že stejně jako Wilson uznává práva Čechoslováků. Tak mohl národ doma zajásati dne 28. října nad konečnou a neklamnou zvěstí svého osvobození, a přistoupiti k organisaci své státní samostatnosti i na území své vlasti.

Náš národ se osvobodil revolučním bojem legií, za pomoci velikého spolku národů, kteří postavili se na odpor pokusu o uskutečnění pangermánského plánu. Sílu k tomuto boji dala legiím láska k národu a pevná víra v ideál svobody a demokracie, jehož snad v současné době nepředstavuje ve světě nikdo lépe než vůdce legií a celé naší národní revoluce — Masaryk. V těch, kterým osud dopřál přežíti velikou legionářskou epopej, žije i nadále ideál, jenž přivedl je v boj. Ideál ten je sdružil nanovo jako občany republiky, kterou pomohli založiti a je vroucím jejich přáním, aby ideálu tomu porozuměl a uvědoměle sloužil celý národ. Pracovati k tomu pokládají za svůj úkol a svou povinnost. To vedlo je také k tomu, že v den desátého výročí atentátu sarajevského, jenž použit byl Vídní k zahájení války, v den, kdy dovršilo se současně šesté výročí prvního slavností ního uznání našich práv na státní samostatnost vládou francouzskou a páté výročí podepsání míru — rozhodli se shromáždili v Praze jako mohutný celek, jako veliké připomenutí, jako plamenná výzva.

Chtěli připomenouti národu i jeho nepřátelům, že československé legie, jež zvítězily v revolučním slavném boji za národní svobodu, demokracii a pokrok, kulturní i sociální, nejsou dnes jen vzpomínkou, nejsou také jenom programem, nýbrž že jsou dosud silou. Vizme, jak Československá obce legionářská toto své předsevzetí uskutečnila. Aniž se kdy jednotlivé legie sešly za hranicemi na jednom bojišti, staly se bojovniky jednoho cíle a stejně i po návratu domů — ač nikdy se nesetkaly, staly se členy jedné organisace. Není tedy divu, že po všech bouřích, bojích a převratech, když národ směl opět hospodařiti na vlastním láně, když legionáři vrátili se k mírové práci a scelili se pevně v jednotnou organisaci, a zejména když již bylo nepochybno, že vývoj věcí ve státě uchýlil se na jiné cesty než ty, jež naznačila zahraniční revoluce, ozývaly se stále četněji hlasy, aby všichni účastnici zahraničního odboje sešli se na společném sjezdě, navzájem se pozdravili, ale hlavně, aby národu připomněli program, daný jeho osvobozenskou revolucí.

Památník manifestačního sjezdu legionářů v Praze 1924
Uspořádali Dr. Lev Sychrava a Ladislav Sýkora
Vydala Československá obec legionářská v Praze
Tiskla Grafia v Praze
Snímky "Fotolegie" a "Centropress" v Praze
Štočky ze závodu Štencova v Praze

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.2.

Legie do škol

Vážení vyučující dějepisu, upozorňujeme vás na  nové materiály k tématu československých legií v období 1. svě...
1.4.

Poprava českých zajatců v Jekatěrinoslavi v roce 1918 a její poválečné vyšetřování

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým, zatím o...
26.3.

Fotografie z návratu československých legií kolem světa do vlasti

Prohlédněte si tematicky uspořádané soubory fotografií z unikátního knižního alba Návrat československých legi...
19.3.

Návrat československých legií ze Sibiře do vlasti

Přečtěte zi zajímavý text z roku 1921, v němž archivář František Šteidler, který v té době vedl Legionářský ar...
20.2.

28. říjen - brožura Rudolfa Medka z roku 1923

Přinášíme vám kvalitní digitální kopii brožury vydané u příležitosti pátého výročí československé nezávislosti...
17.2.

Unikátní filmy o I. světové válce - The European Film Gateway 1914

V roce 2014 si připomínáme stoleté výročí vypuknutí první světové války. Národní filmový archiv a dalších dvac...
20.12.

Památník III. manifestačního sjezdu československých legionářů - fotografie

Digitální kopie fotografické části publikace zachycující události III. manifestačního sjezdu čs. legionářů, kt...
17.12.

Edice pramenů: Češi na frontách I. světové války

Předkládaný soubor pramenů nabízí písemné vzpomínky přímých účastníků I. světové války. Edice dokumentů byla p...
16.12.

Památník manifestačního sjezdu legionářů v Praze 1924 - fotografie

Digitální kopie fotografické části publikace zachycující události manifestačního sjezdu legionářů, který se ko...
16.12.

Manifest legionářů z roku 1924

Text Manifestu legionářů z roku 1924 rekapituluje události světové války, vzniku ČSR a podílu legií na vybojov...
14.12.

Památník manifestačního sjezdu legionářů v Praze 1924 - texty

Digitální kopie textové části publikace zachycující události manifestačního sjezdu legionářů, který se konal v...
10.12.

Památník III. manifestačního sjezdu čs. legionářů - texty

Digitální kopie textové části publikace zachycující události III. manifestačního sjezdu čs. legionářů, který s...
10.10.

František Langer – legionář, dramatik, spisovatel a „pátečník“

František Langer patřil bezesporu mezi intelektuální elitu naší první republiky a jeho umělecký věhlas by jist...
2.10.

Vznik Československa - analýza historických pramenů

Pracovní list nabízí žákům a studentům možnost pracovat s českými prameny k zániku Rakouska-Uherska a vzniku Č...
3.10.

Československé legie 1914-1920

Stručná a přehledná historická studie z knihy Českoslovenští legionáři, rodáci a občané Ostravy. Text objasnňu...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT