Dva krátké shrnující texty přinášejí základní informace o poválečném polském podzemí, ozbrojeném odboji polských nekomunistů proti sovětské NKVD a polské komunistické vládě. Bratrovražedná válka o charakter státu se odehrávala v letech 1944-1963.

Prezentace analyzuje fungování fašistické propagandy v Itálii, a to jak obecně, tak i na konkrétních případech. Pozornost je věnována propagandě ve volném čase, v rozhlase, časopisech, denním tisku a v kinematografii, zejména v dokumentech a filmových týdenících. Příslušná kategorie je doplněna dobovým obrazovým a fotografickým materiálem...

Pracovní list pro žáky nabízí několik dobových pramenů k tématu přepisování či distribuce samizdatových knih a časopisů, a také k činnosti politické opozice na severní Moravě v období normalizace. Vzpomínky pamětníků a dobový text jsou doplněny úkoly i náměty pro tvůrčí práci v hodině.

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervativního křídla KSČ, personální čistky a změny až po rekonstrukci dvacetiletí nehybnosti.

Sada pracovních listů ke světovým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Sada pracovních listů k československým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Pracovní list seznámí žáky s historii Romů, některými tradičními řemesly, kterými se zabývali po staletí, pojmenováním romského etnika a jeho proměnami napříč staletími a jeho odlišnostmi v jednotlivých jazycích. S pomocí pramenů žáci zjistí, proč se stejně jako Židé také Romové stali obětmi holocaustu.

Povstání ve varšavském ghettu bylo jedním největších konfliktů mezi Židy a německou armádou a je považováno za jeden z nejvýznamnějších projevů protinacistického odboje během druhé světové války. Pracovní list navazuje na stejnojmennou výukovou prezentaci, kterou je možno použít pro výklad v hodině.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách rekonstruovat příčiny, průběh a důsledky dramatických událostí na Těšínsku v roce 1938.

Soubor svědectví pamětníků, která se váží k situaci po obsazení československého pohraničí německou a také polskou armádou v roce 1938, útěkům a převádění na Ostravsku před 2. světovou válkou a po jejím vypuknutí. Vzpomínky jsou v pro potřeby tohoto pracovního listu doplněny otázkami a úkoly pro žáky.

Soubor pracovních listů pro žáky, každý z nich je založen na práci s konkrétním historickým pramenem k odsunu Němců ze severní Moravy po skončení II. světové války. Žáci mohou analyzovat dobové úřední prameny (zprávy, protokol, výměr o odtransportování, transportní seznam) a také vzpomínku pamětnice.

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, jakými způsoby byl ostravský disident a spisovatel Jaromír Šavrda perzekvován státní mocí, jaký měl pobyt ve vězení dopady na jeho psychický i fyzický stav a jak se věznění odrazilo v jeho postojích a chování po propuštění.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových svědectví, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o příčinách a důsledcích emigrace (především mladých lidí) z normalizačního Československa. 

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik článků z dobového tisku, fotografii a karikaturu, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o průběhu a důsledcích mnichovské konference čtyř velmocí, která zásadním způsobem měnila nejen československé hranice, ale především mezinárodní vztahy a politiku významných evr...

Pracovní list pro žáky k tématu poválečného odsunu Němců z ČSR a jeho stále citelných důsledků se skládá ze dvou částí. V první žáci pracují s texty vzpomínek pamětníků vysídlení, zatímco v druhé sledují pomocí dobových a současných fotografií proměny kulturní krajiny v Sudetech.

Soubor pracovních listů obsahuje dobové prameny (texty, fotografie a karikatury) z Československa roku 1968. Žáci pomocí otázek a úkolů mohou pátrat pro činech, gestech, akcích, kterými obyvatelé okupované země reagovali na vojenský vpád "bratrských" zemí v prvních dnech po tomto aktu bezprecedentního porušení mezinárodního práva.

Studie je věnována porovnání dvou míst úzce spojených s „konečným řešením židovské otázky“, a to Terezínu a Westerborku. Obě místa fungovala jako místo, kde byli Židé shromážděni před odtransportováním na východ, do vyhlazovacích táborů. Ačkoliv tedy jejich účel byl velmi podobný, v mnohém se tábory lišily.

Text si klade za cíl seznámit pedagogy středních a základních škol dnešního Moravskoslezského kraje s regionálním politicko-nacionálním vývojem a dalšími specifiky historie oblasti. Na jeho základě by měli učitelé své žáky seznámit alespoň se základními fakty, ale také s obecnými vývojovými trendy, které jej poznamenaly v průběhu 20. stol...

Pracovní listy pro žáky přinášejí několik úkolů k tématu česko-polského sporu o Těšínsko v letech 1919-1920. Jsou založeny na práci s dobovými prameny (vyhlášky, karikatury), využívají rovněž současnou publicistickou reflexi dávných událostí a názorné mapy.

Obsahem aktivity je četba a rozbor autentických deníkových záznamů kopřivnické skautky Lídy Šumné (10. 11. 1920 – 20. 12. 1998), které si psala v letech 1937–1942. Deník poutavě a čtivě zachycuje období jejího života, které se odehrávalo v nelehké době na sklonku první republiky a v prvních letech druhé světové války.