Po zániku druhé československé republiky a okupaci zbytku českých zemí Velkoněmeckou říší 15. března 1938 začali do Polska prchat českoslovenští občané s cílem účastnit se v zahraničí boje za znovuobnovení Československa. Pracovní listy nabízejí otázky a úkoly ke dvěma svědectvím pamětníků a práci s mapami.

Pracovní list vede žáky k zamyšlení nad důvody, které vedou obyvatelstvo k migraci či emigraci, nad obsahem pojmu menšina, pracují s textů historiků, doplňují vynechaná místa a určují, ke které menšině se vztahují. Pod každý úkol zaznamenávají, který z teoreticky popsaných typů migrace popisuje daný text.

Projekt Konfliktní místa paměti – cesta k lepšímu dějepisu měl za cíl vývoj výukových metodických materiálů k výuce českých dějin 20. století. Vznikly metodiky, které tematizují konflikty v naší kolektivní paměti, a to tím, že sledují deset vybraných tzv. konfliktních míst paměti: míst, kde dochází ke střetům různých pohledů na stejné udá...

Pracovní list obsahuje programový text, fotografie a přepisy vzpomínek pamětníků k tématu zakázaných undergroundových koncertů na severní Moravě v období normalizace. Jejich cílem je ilustrovat tlak moci a postupy režimu vůči lidem, kteří se chtěli zcela svobodně umělecky vyjadřovat či nezávislé hudební produkci naslouchat.

Praktické metodické materiály pro workshop zaměřený na práci s různými typy pramenů k problematice poválečného násilí na Němcích v Československu v létě roku 1945. Nechybí interpretace fotografie a písemných pramenů a také úkol zformulovat text na pamětní desku obětem poválečného násilí.

Text shrnuje vývoj českého školství v Ostravě za Protektorátu. Zpočátku se okupanti snažili udržet dojem jakési kontinuity a autonomie českého školství, časem však sílila výuka němčiny, probíhaly inspekce školních knihoven či vyřazování „závadné literatury“, slučování či rušení řady škol, nacistické represe vedly k propuštění či zatýkání ...

Ostravský kulturní život byl po druhé světové válce a především po komunistickém převratu v únoru 1948 silně poznamenán ideologickým vlivy prosazovanými Komunistickou stranou Československa a nastupující totalitní mocí.

Pracovní materiály pro žáky k problematice historického vývoje Těšínska. Nabízejí zajímavé úkoly - doplňování míst do slepé mapy, analýzu statistických dat grafu národnostního složení oblasti ve světle sčítání lidu či interpretaci textu Olše nebo Olza.

Studie přehledně shrnuje základní přehled událostí let 1968-1969 v Ostravě. Rekapituluje nárůst kritických a reformních tendencí v KSČ i ve společnosti, průběh "obrodného procesu", jeho násilné přerušení a počátky normalizace.

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím bylo oficiální informování veřejnosti o udělení Nobelovy ceny českému spisovateli ovlivněno, jak na něj reagovali zakázaní spisovatelé, konkrétně Jaromír Šavrda, a proč byla tvorba v socialistickém státě komplikovanou záležitostí...

Dva pracovní listy doplňují texty historiků na téma Člověk ve válce a válka v člověku. Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autoři, slovenští učitelé dějepisu, v nich nabízí konkrétní úkoly pro práci s dobovými texty, fotografiemi a karikaturami k problematice interpretací a oslavování S...

Francouzská nová vlna je pozoruhodné hnutí mladých filmařů, které vzniklo v šedesátých letech dvacátého století. Významně ovlivnilo nejen francouzskou, ale i celosvětovou kinematografii. Vzniklo z nadšení a podpory mladých tvůrců, kteří hledali nové formy.

Dva pracovní listy doplňují texty historiků na téma Cizincem ve vlastní zemi? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou publikovány na našem portále. Autor, slovenský učitel dějepisu, v nich nabízí konkrétní úkoly pro žáky - práci s dobovými texty, mapami, fotografiemi i karikaturami k problematice národa a menšin....

Pracovní list doplňuje texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu a jsou dostupné na našem portále. Autorka, slovenská učitelka dějepisu, v nich nabízí úkoly pro žáky - práci s dobovými texty, fotografií i anekdotami k zásadním momentům ohrožení svobody v Československu v letech 1948-1968....

Pracovní list umožňuje vyzkoušet si na tématu historie řecké menšiny v Československu efektivní motivační metodu. Je založena na práci s klíčovými slovy a předvídáním, jejím cílem je s pomocí vzpomínek pamětníků a historických faktů rekonstruovat osudy řeckých uprchlíků v Československu.

V hledáčku předkládané studie jsou dvě geografické oblasti – Nizozemsko a České země, tvořící součást habsburského impéria. Je známo, že vzorce emancipace židovstva se v rámci evropských států lišily, a tak je tomu i v případě těchto dvou zemí. 

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které vedly Jana Krále k rozhodnutí podepsat Chartu 77, a odhalují, co podle Ivo Mludka vedlo lidi v období normalizace ke konformismu a kolaboraci s režimem.

Dva pracovní listy doplňují texty historiků na téma Jaká je cena mé svobody? Ty vznikly v rámci mezinárodního projektu čtyř zemí a jsou publikovány na našem portále. Autorka, slovenská učitelka dějepisu, v nich nabízí konkrétní úkoly pro žáky - práci s dobovými texty, deníkem, fotografií i karikaturami ke zlomovým událostem a obdobím komu...

Ihned po válce došlo také v Ostravě k rychlému oživení sportovního života, které souviselo s potřebou odreagovat se po těžkých letech okupace. Popularitu si uchovala kopaná, hokej, lehká atletika a další sporty, které rychle získaly nové příznivce.

Pracovní listy napomohou žákům pojmenovat základní mezníky ve vývoji Hlučínska a jeho obyvatel, určit, kterým státům Hlučínsko v jednotlivých údobích patřilo a popsat jeho odlišnost od jiných částí republiky. Umožní žákům zaznamenat zásadní změny v postavení českých a německých obyvatel v letech 1938-1945.