Jakým způsobem sovětská propaganda popisovala úlohu a činnost J. V. Stalina v průběhu bolševické revoluce a následné občanské války v Rusku? To si můžete přečíst v kvalitní digitalizované kopii obrazových a textových pramenů z výpravné knihy "Stalin v obrazech", kterou vydalo nakladatelství Orbis v prosinci roku 1949.

Ještě před bolševickou revolucí v Rusku roku 1917 působil Stalin v ilegalitě. Byl členem sociálně demokratické dělnické strany Ruska, později její bolševické nástupkyně. Pracoval jako profesionální revolucionář. Toto období Stalinova života mapujeme v kvalitní digitalizované kopii obrazových a textových pramenů z výpravné knihy "Stalin v ...

V úryvku knihy Světová revoluce Masaryk objasňuje svůj kritický vztah ke komunismu, marxismu, zvláště pak hodnotí sociální situaci v Rusku a diktaturu bolševiků v prvních letech jejich vlády.

Úryvky ze vzpomínek legionářů na bitvu u Zborova. Jedním ze svědectví je také vzpomínka Josefa Mašína a hodnocení významu bitvy z pera Tomáše Garrigue Masaryka.

1918, 21. ledna. Ve Vídni se sešli němečtí poslanci z českých zemí a schválili rezoluci, v níž žádali odtržení pohraničních území od vnitrozemí a utvoření samosprávné provincie Deutschböhmen (částečná reakce na tzv. Tříkrálovou deklaraci).

Na zahájení říšské rady (svolána císařovým listem z 26. dubna) přednesl předseda Českého svazu F. Staněk státoprávní prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s dualistickým uspořádáním říše a vytyčil požadavek její přeměny ve spolkový stát jednotlivých národů. Propagoval právo českého národa na sebeurčení ve spojení s historickým právem ...

1917, 17. května. Publikován Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakouska-Uherska na domácí půdě během války. Text navrhl člen Maffie a šéf činohry Národního divadla, básník J. Kvapil. Manifest byl naléhavou výzvou českým poslancům na říšské radě, aby důstojně obhajovali národní zájmy, nebo raději aby se vz...

1915, 14. listopadu. Český komitét zahraniční (vznikl koncem října t.r. jako první politický orgán zahraničního odboje) vydal z Masarykova podnětu (v září se přestěhoval do Londýna, když předal vedení odboje ve Francii E. Benešovi a M. R, Štefánikovi a ve Švýcarsku L. Sychravovi) v Paříži provolání podepsané 11 představiteli krajanských s...

1915, květen. T G. Masaryk předložil britskému ministru zahraničí E. Greyovi memorandum Independent Bohemia (Samostatné Čechy), v němž načrtl program „znovuzřízení Čech jako samostatného státu" (coby monarchie). Navrhl rovněž personální unii mezi Srbskem a československým státem, kdy by se srbský král stal i českým králem. Rovněž se zde o...

1914, 14.-29. října. Druhý Masarykův „výjezd" do Holandska, kde zveřejnil svůj první projekt budoucího československého státu. Masaryk vysvětloval své názory britskému historikovi a odborníkovi na slovanskou problematiku R. M. Setonu-Watsonovi; ten je pak zaznamenal ve formě memoranda pro britskou vládu.

1914, květen. K. Kramář vypracoval Ústavu Slovanské říše, která předpokládala vznik tzv. Slovanské říše, jež by zahrnovala jednotlivé slovanské národy v čele s Ruskem. Říše měla tvořit jednotné obchodní území s jednotnou měnou a clem. V čele by stál ruský car, který by byl zároveň králem českým a polským, v jednotlivých zemích by jmenoval...

Drahá Karličko a dítky!!! Posílám Ti, drahá ženo a dítky, srdečný pozdrav a milou vzpomínku na Vás všech. Proč jsem Ti tak dlouho nepsal, vypíšu Ti. Co týče se mého zajetí, přišel jsem do Ruska 16. května 1915 roku. Bylo to v ruském Polsku u městečka Stašova, kdy rakouská vojska nastupovala na Lublin a Varšavu...

Úryvky ze vzpomínek ostravských legionářů Ludvíka Klegy a Konstantina Ohanky. První text popisuje život v zajetí na Balkáně a Rusku, ve druhém svědectví vzpomíná Konstantin Ohanka na bitvu u Zborova.

Po atentátu na následníka trůnu F. F. d'Este vyčkala podunajská monarchie tři týdny a pak na základě jednání vlády předložila prostřednictvím ministra zahraničí Leopolda hraběte Berchtolda Srbskému království níže uvedené ultimátum. Srbové téměř okamžitě přijali většinu jeho požadavků včetně veřejné omluvy. Odmítli jen ty, které přímo zas...

Jednou z příčin bolševické revoluce v Rusku bylo vytrvalé volání společnosti po ukončení válečných operací, Lenin slíbil "mír bez anexí a kontribucí". To se projevilo uzavřením separátní mírové dohody uzavřené 3. 3. 1918 v Brestu Litevském. Podmínky smlouvy byly velmi tvrdé - Rusko se vzdalo celkem až 1 milionu kilometru čtverečních území...

Smlouva, politická dohoda, koncipovaná T. G. Masarykem při jeho pobytu v USA, uzavřená 31. května 1918 v americkém Pittsburghu. Podepsali ji zástupci českých a slovenských krajanských organizací v USA (Slovenskej lígy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků).

Dopis britského ministra zahraničí A. J. Balfoura, oznamující Lionelu Walteru Rothschildovi podporu na zřízení “židovské národní domoviny" v Palestině. Deklarace byla ve své době pokládána za velké vítězství sionismu. Arabové ji odmítali protože v ní spatřovali slib Británie rozdělovat zemi, která jí nepatřila. Deklarace neznamenala přímo...

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona, program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce. Dokument přinášíme v anglickém originálu, pro učitele se nabízí možnost jazykových ověření znalostí studentů nebo spolupráce při překladu s vyučujícím a...

Manifest císaře ze 16. srpna Karla I. slibující ústupky přeměnu monarchie ve spolkový stát, složený z vlastních států jednotlivých národů. Tato snaha ustoupit však byla marná, o dva dny později Masaryk na manifest reagoval tzv. Washingtonskou deklarací.  

Základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa. Vznikl ve Washingtonu ve dnech 13. – 16. 10. 1918 a T. G. Masaryk ho 17. 10. předal americké vládě a prezidentovi W. Wilsonovi. Washingtonská deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa, spojení Čechů ...