Přezdívku „honicí psi“ si vysloužily velké osobní rychloparníky, které na počátku dvacátého století nasazovali britští a němečtí rejdaři na transatlantické linky, aby zvládli rostoucí příliv vystěhovalců do USA. Cestu přes oceán zvládly zhruba za pět dní. Na souboj o Modrou stuhu, tedy o nejrychlejší překonání Atlantiku osobní lodí, zaost...

„Je to jedna z nejúžasnější věcí v dějinách diplomacie. Země, která byla beznadějně poražena ve všech bitvách a její loďstvo smeteno z moří, diktovala podmínky vítězi,“ zhodnotil mírovou smlouvu zakončující rusko-japonskou válku v roce 1905 deník New York Times. A právě na tento konflikt zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek....

Němý film Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna z roku 1925 se považuje za jedno z nejlepších filmových děl vůbec, byť jde zároveň o snímek nepokrytě ideologický a propagandistický. Nakolik koresponduje s historickou událostí, která mu sloužila za předlohu, se vzpourou na ruské válečné lodi Kníže Potěmkin z roku 1905? I na to zaostřili Pet...

Už v roce 1938 požadoval  vrchní velitel nacistického letectva maršál Hermann Göring vývoj letadla, které by bylo schopno doletět na východní pobřeží Spojených států a svrhnout bomby na New York a další americká velkoměsta. Útok z 11. září 2001 má řadu významných, byť nakonec neuskutečněných předchůdců. A tyto historické projekty, jak zas...

Přestože Američané ztratili v Korejské válce skoro stejně mužů jako ve válce ve Vietnamu, stala se polozapomenutým konfliktem, jenž se do povědomí širší veřejnosti dostal až díky seriálu MASH. Na Korejskou válku, která formálně stále trvá, byť reálně ji ukončilo příměří uzavřené 27. července 1953, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...

Lišily se nějak současné volby od těch konaných v době první republiky? Za první republiky například platila volební povinnost, a občan, jenž se k volbám nedostavil, mohl počítat třeba s trestem několika dní vězení. Na první parlamentní volby v Československu, které se konaly v dubnu 1920, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Dne 29. února 1920, v přestupném dni přestupného roku, schválilo československé Národní shromáždění novou ústavu tehdy čerstvě existujícího státu. Jak probíhal proces schvalování a jak ústava upravovala pravomoci státních orgánů včetně úřadu prezidenta? Na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

V neděli dvaadvacátého ledna 1905 kráčeli petrohradští dělníci v průvodu, který připomínal procesí, aby předali carovi své ponížené požadavky. Do jejich zástupu stříleli vojáci, byli mrtví a ranění. Co této „krvavé neděli“ předcházelo a k čemu vedla, na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Devatenáctého února 1915, téměř před sto lety, začala bitva o Gallipoli. Britští a francouzští vojáci, kteří se vylodili u úžin spojujících Černé a Středozemní moře, strávili v zákopech zoufalý rok, než se je Londýn a Paříž rozhodly evakuovat. Na tuto bitvu, které Britové říkají Operace Dardanely, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...

Maďarská republika rad sice existovala krátce, od 21. března do 1. srpna 1919, ale po bolševickém Rusku to byla druhá republika sovětského typu v Evropě. Mohl se komunismus ve střední Evropě prosadit už po první světové válce? A jak se proti Maďarské republice rad, jež se začala agresivně šířit i na Slovensko, bránilo čerstvě vzniklé Česk...

„Chceš-li jezdit ve svém autu, spoř si týdně pětimarku,“ znělo heslo kampaně, která každému spořádanému občanu Hitlerovy Třetí říše slibovala vlastnictví rodinného automobilu. Hitler však rozpoutal světovou válku, a Němci se tak „lidového vozu“, v překladu volkswagenu, dočkali až po ní, kdy se tento automobil, známý pod přezdívkou brouk, ...

Dvacátého osmého ledna 1977 se v Národním divadle konalo shromáždění, na němž měli umělci, a to zejména herci, odsoudit signatáře Charty 77, která ovšem v Československu nebyla nikde zveřejněna. Na toto shromáždění a na celou kampaň spjatou s takzvanou Antichartou zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Dne 20. ledna 1969 se na schodech Národního muzea v Budapešti na protest proti okupaci Československa, přítomnosti sovětských vojsk v Maďarsku a na podporu činu Jana Palacha polil benzínem a zapálil šestnáctiletý učeň Sándor Bauer. Patří k řadě „živých pochodní“, k lidem, kteří se v komunistických zemích upálili podobně jako Jan Palach, n...

„Já, Ryszard Siwiec, zdráv na těle i na duchu, jsem se po dlouhém boji a úvaze rozhodl vyjádřit protest proti totální tyranii zla, nenávisti a lži, které ovládají svět,“ uvedl ve své závěti muž, jenž se upálil ve Varšavě 8. září 1968, tedy několik měsíců před Janem Palachem. Na motivy a provedení činu Ryszarda Siwce i na jeho osobnost zao...

14. června uplyne pětašedesát let od zvolení Klementa Gottwalda prezidentem. Rudé právo tehdy psalo o „Přemyslovi od pluhu – Klementu Gottwaldovi z dílny“. Dělnický prezident se však na Hradě utápěl v alkoholu, a řada zasvěcených lidí z vedení strany si vlastně oddychla, že byl takto včas „uklizen“, neboť problémy s pitím měl již delší do...

Dne 10. prosince 1848 byl francouzským prezidentem zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte, synovec slavného Napoleona Bonaparta. Šlo o historicky první a na dlouhou dobu poslední přímou volbu prezidenta v Evropě. Na její příčiny, průběh i na to, jak Ludvík Napoleon silný prezidentský mandát zneužil k vyhlášení císařství, zaostřili Petruška Šust...

Dne 24. května 1934 byl počtvrté a naposledy zvolen prezidentem T. G. Masaryk. Nicméně čtyřiaosmdesátiletého zakladatele Československa tehdy sužovaly vážné zdravotní problémy a volbu navíc provázely obstrukce komunistů. Na okolnosti poslední Masarykovy prezidentské volby zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

K takzvanému číhošťskému zázraku neboli pohybu křížku při bohoslužbě v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou došlo sice o třetí adventní neděli 11. prosince 1949, ale to byl jen začátek. Následoval řetěz událostí, záhadných i velmi krutých. Řetěz, který vlastně zatím nemá konce, neboť uspokojivé vysvětlení onoho jevu dodnes neexistuje. Na důsle...

Víte, kdo po listopadu 1989 jako první navrhl přímou volbu prezidenta? Mnohé asi překvapí, že to byla Komunistická strana Československa, a sice hned v prosinci 1989, ve snaze prosadit svého kandidáta Ladislava Adamce a zabránit zvolení Václava Havla. Na peripetie prezidentské volby z roku 1989 zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Na jaře 1932 proběhly v Německu přímé prezidentské volby, druhé ve Výmarské republice a vlastně jedny z prvních v celé evropské historii. Účastnil se jich též Adolf Hitler, a byť nakonec prohrál s Paulem von Hindenburgem, bombastická kampaň v americkém stylu přivedla do náruče nacionálních socialistů miliony voličů, a přispěla tak v koneč...