Dramatické osudy diplomata ing. dr. Václava Palečka, předsedy Světové rady bojující mládeže za války v Londýně, po osvobození mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra pro záležitosti Německa, který byl komunisty v dubnu 1949 zatčen, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a následně prošel několika věznicemi a lágry.

Nabízíme vám kvalitní digitální kopii stranického propagandisticko-vzdělávacího materiálu s názvem Dějiny dělnického hnutí, Díl II., který je  zaměřen naobdobí 1919 - 1948. Obsahuje unikátní archivní fotografie a tendenční texty s úryvky citátů předních stranických činitelů KSČ.

Kristina Tesková popisuje osudy svého otce, který musel narukovat do Wehrmachtu a po válce byl internován v osvětimském koncentračním táboře.

Citace výňatků z dvou dopisů politických vězňů, které byly napsány ve věznici v Leopoldově na podzim roku 1961. Je to jediné svědectví z I. dílu sborníku Žaluji uspořádaného Antonínem Kratochvilem, které nebylo nejdříve uveřejněno v čs. oficiálním tisku. Dopisy byly doručeny do Prahy a pak si našly cestu na Západ...

Záznam rozhovoru s velitelem pankrácké věznice v letech 1949-1950 Václavem Peškem. Podle celé řady svědeckých výpovědí vězňů se Václav Pešek především specializoval na týrání nemocných a zraněných vězňů. Všeobecně byla známá jeho sexuální perverzita při výsleších žen. Politicky měl "spadeno" na katolické kněze a sionisty.

Nabízíme vám digitální kopii publikace Dr. Jiřího Kojeckého z roku 1945, v níž se autor věnuje historickému vývoji mírových snah v oblasti mezinárodních vztahů, největší pozornost věnuje meziválečnému období a průběhu II. světové války, komentuje a cituje z dokumentů projednávaných na konferenci v San Franciscu.

Petr Melichar vzpomíná na pocity svého otce po pádu železné opony.

Jedna z Dcer 50. let vzpomíná na to, jak se cenzurovaly dopisy z vězení a jakým způsobem se rodina dozvídala zprávy o zatčeném otci, který byl ve vězení jako oběť vykonstruovaného politického procesu.

Syn politického vězně z 50. let, jehož příběh mimo jiné inspiroval filmové tvůrce snímku Bumerang, vzpomíná na důsledky, které mělo zatčení a odsouzení jeho otce pro celou rodinu.

Přinášíme vám kvalitní digitální kopii publikace českého gynekologa Miloslava Matouška s názvem Buchenwald. Autor ji napsal ještě v Buchenwaldu v době před repatriací, takže je autentickou vzpomínkou na jeho více než pětileté věznění v táboře. Kniha vyšla v nakladatelství Život a práce v Praze roku 1945.

Syn politického vězně z 50. let, jehož příběh mimo jiné inspiroval filmové tvůrce snímku Bumerang, vzpomíná na důsledky, které mělo pro rodinu zatčení a odsouzení jeho otce.

Jedna z dcer 50. let vzpomíná na tísnivou atmosféru a šikanu ze strany komunistického režimu, která postihla její rodinu po odsouzení otce v politickém procesu.

Helena Kunstová popisuje podmínky a vztahy ve věznicích v 50. letech, s nimiž se musela její matka - oběť politických procesů - vyrovnávat.

Zdeněk Růžička popisuje v krátkém videu vzpomíná na okolnosti svého zatčení komunistickou Státní bezpečností v poúnorovém Československu a také na drastické výslechové metody, kterým byl podrobován ve vazební věznici v Ostravě.

Helena Kunstová vzpomíná na to, jak přišla policie zatknout její matku, která v té době měla dvě malé děti.

Digitální kopie obrazové publikace dokumentující boje 11. pěšího praporu - Východního při obraně severoafrického Tobruku. Autorem této publikace je básník František Gottlieb, který se bojů přímo účastnil. Jde o druhé vydání této knihy, poprvé vyšla ještě za války v Londýně.

Metodické modely konkretizují možné postupy práce se školskými historickými obrazovými prameny, které napomáhají recepci a pozdějšímu zapamatování si historických souvislostí lépe než tradiční, čistě verbální média. V tomto smyslu obraz funguje také jako "věšák na faktografii".

Přinášíme vám kvalitní digitální kopii brožury vydané u příležitosti pátého výročí československé nezávislosti. Jejím autorem je Rudolf Medek, tehdejší ředitel Památníku odboje. V textu shrnuje válečné snažení domácího i zahraničního odboje. Dokument doby je oslavou československého republikánství, typickou pro první léta samostatného stá...

Helena Kunstová vzpomíná na metody psychologického nátlaku, kterým musela čelit její matka, oběť politických procesů v 50. letech.

Digitální kopie souboru čtyř programových statí Zdeňka Nejedlého z 50. let, v nichž definuje a dogmaticky prosazuje socialistický realismus jako jediný tvůrčí princip pro různé druhy umění - literaturu, hudbu, malířství či sochařství.