Advokát, který obhajoval české disidenty, popisuje, jaké možnosti za normalizace při obhajobě mohl využít.

Advokát, který v období normalizace obhajoval české disidenty, vzpomíná na proces s kapelou The Plastic People of The Universe. Během něj zahájil svou advokátní kariéru, asistoval totiž JUDr. Cvilíčkovi.

Pamětník holocaustu hovoří o likvidaci plynových komor a krematorií v Osvětimi na konci války.

Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se dostala z Terezína do Švýcarska.

Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak ji maminka nutila pomáhat starým lidem v terezínském ghettu a jak tamní senioři žili.

Pamětnice holocaustu hovoří o důvodech, díky kterým se její rodina vyhnula transportu na východ.

Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak děti v terezínském ghettu trpěly absencí hraček a jak si některé z nich odnesly po natáčení propagandistického snímku Vůdce daroval Židům město.

Před návštěvou mezinárodní komise Červeného kříže v Terezíně v roce 1944 přivezli nacisté do Terezína skutečné postele. Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se v Terezíně opravdu spalo a jak je dodnes pro ni postel podstatná.

Pamětník holocaustu vzpomíná na to, jak se kradly boty v likvidačním táboře Osvětim-Březinka a jaký byl trest za to, když si je vězňové před zloději schovali pod polštář.

Dominantním pocitem obyvatel Terezína byl podle pamětnice holocaustu všudypřítomní strach. Věra Andrysíková hovoří nejen o něm,  ale také o blízkosti smrti i sebevraždách v terezínském ghettu.

Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se dostala do Terezína a co všechno tomu předcházelo.

Nabízíme vám ukázku ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení, ze které se dozvíte, že církev nebrala příliš vážně vyprávění uprchlíků z východu, kteří se od konce 2. sv. války snažili dostat dále na západ. Opasek dále vzpomíná na chování Čechů v pohraničí, na místech po odsunu Němců, a zamýšlí se ...

Ve druhé polovině 80. let vznikaly nezávislé občanské iniciativy jako např. Mírový klub Johna Lennona, České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA. Jednou z nich bylo i Nezávislé mírové sdružení, jehož členové se vyjadřovali k mezinárodním otázkám, požadovali alternativní vojenskou službu pro o...

V dokumentech naleznete materiály týkající se Ivana Martina Jirouse - jeho nezákonného věznění, dokumenty různých forem podpory – korespondenční lístek, fotografie či podobenky s texty požadujícími jeho propuštění. Nechybí i soukromější dokument – fotografie z Jirousovy svatby.

V červnu 1989 vypracovali lidé z okruhu Charty 77 petici „Několik vět“. Petice žádala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ, veřejné diskuse o dějinách (rok 1968), politice a významných investičních akcích (jaderné elektrárny). Text podepsala řada známých osobností a počet signatářů...

Několik variant letáků vyzývajících k nenásilnému protestu proti okupaci Československa a politice normalizátorů v čele země. Autoři vyzývají k bojkotu dopravních prostředků, návštěvy divadel a kaváren, obchodů s potravinami, denního tisku atp. 21. srpen hodlají prosadit jako Den hanby. 

Text českoslovenko-sovětské smlouvy, kterou byla legalizovaná "dočasná" přítomnost sovětské armády na území Československa. Dohodu podepsal Alexej Kosygin a Oldřich Černík, smlouva byla po té ratifikována národním shromážděním, pro bylo 228 poslanců, deset poslanců se zdrželo hlasování a čtyři zvedli ruku proti (Františk Kriegel, Františe...

V textu přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, v nichž přibližuje atmosféru konce 60. let, cíle a rétoriku reformních komunistů, vše doplňuje osobní reflexí - vysvětluje, proč nemohl být nikdy spojencem těch, kteří léta věrně režimu sloužili a během Pražského jara se stali exponenty ...

V totalitním Československu, podobně jako v dalších nedemokratických státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé ...

Básník Jaroslav Seifert se stal roku 1984 nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Její udělení mělo tudíž rovněž politický rozměr. Od podpisu Charty 77 byl Seifert sledován státní bezpečností, která připravovala a dohlížela i na básníkův pohřeb. Ten vyzněl nejen jako uznání jeho dílu, ale také jako manifestace nesouhlasu s komunistickým re...