Utečenec z Podkarpatské Rusi vzpomíná na to, jak se dostal do gulagu a z něj později do 1. československé brigády v SSSR. Velké procento jejích příslušníků se totiž rekrutovalo právě z vězňů v gulazích.

Sestra Jana Zajíce Marta Janasová vzpomíná na to, jak po sebeupálení bratra musela maminka odejít z práce a ona sama nemohla studovat vysokou školu, přestože měla vynikající prospěch a úspěšně vykonala přijímací zkoušky.

Páter Stanislav Lekavý vzpomíná na své první setkání s vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem a jeho krutými metodami při výsleších vězňů v Uherském Hradišti.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na to, jak vypadal běžný den muklů v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, kdy muklové vstávali, na kolik směn fárali, kolik měli denně nástupů nebo co dělali po vyfárání.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na tresty v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, co to byla korekce, bunkr, díra, na kolik dní do nich vězně zavírali, jakou měli stravu a za jaké přestupky je dozorci trestali.

Vězeň č. A 2026 vzpomíná na to, jak vypadal každodenní režim v koncentračním táboře. Dozvíte se, jak vypadal tzv. apel, jak to v Osvětimi bylo s jídlem, s prací nebo se spaním.

Svědek židovského holocaustu vzpomíná na okolnosti pochodu smrti.

Socioložka Jiřina Šiklová vzpomíná na to, jak se chovali vyšetřovatelé při výsleších. Jaké metody používali? Chovali se jinak k mladším a starším lidem? Jinak k mužům a jinak k ženám?

Pamětník holocaustu, který přežil věznění v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti vzpomíná na to, jak si zvykal na běžný život po válce.

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí. Ve vzpomínce na podmínky, ve kterých byl její muž vězněn, na šikanu, kterou tam zažíval, na zabavování jídla a zavírání na samotku.

Publicista, disident a spoluzakladatel Občanského fóra vzpomíná na Václava Havla jako na osobnost, která díky svým analytickým schopnostem sjednocovala různé proudy v disentu a OF, a analyzuje chyby, kterých se Václav Havel dopustil jako politik.

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich doma v ostravském bytě probíhaly za normalizace domovní prohlídky či zabavování rukopisů a knih.

Jak vypadaly výslechy žen v 70. a 80. letech? Lišily se nějak metody či přístup StB při výsleších mužů a žen? A cítila publicistka Petruška Šustrová nějaký posun mezi chováním vyšetřovatelů StB v sedmdesátých a osmdesátých letech?

Pamětník holocaustu vzpomíná na to, v jakých hygienických podmínkách přežívali lidé v koncentračním táboře. Dozvíte se mimo jiné, jak nacisté vězně označovali, jaké fasovali oblečení, jak to bylo s pitnou vodou nebo epidemiemi.

Prohlédněte si a pročtěte anekdoty, karikatury, sarkastické texty reagující na blížící se volby v květnu roku 1946 ze satirického a humoristického týdeníku Dikobraz. Tematicky je spojují motivy předvolební kampaně a atmosféry ve společnosti, mnohé karikují politické cíle některých stran (především nekomunistických), zřejmá je výrazná prok...

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě. Jejím cílem bylo definovat funkce Národního shromáždění, hlavy státu a vlády do doby sepsání nové, již trvalé ústavy Československa.

Tzv. revoluční Národní shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru na 256 poslanců podle obdobného klíče, kterým byl obsazen Národní výbor. Poslancům agrární strany připadlo 55 mandátů, 53 sociálním demokratům, 46 demokratům (od března 1919 národním demokratům), 29 čs. socialistům, 24 lidovcům, 6 pokrokářům a 41 stranicky nerozděleným...

Když se 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině sešla Slovenská národní rada byl jí doručen Telegram uherského předsedy vlády grófa Károlyho s žádostí o bratrskou spolupráci.

Nabízíme Vám několik souborů kvalitních černobílých digitálních reproukcí akvarelů, maleb a kreseb vytvořených vlámským malířem Fransem Masereelem v letech 1916 až 1957. Zahrnují tři okruhy témat charakteristických pro jeho tvorbu - moderní město, jeho obyvatele a příběhy, moře, přístavy a jejich scenérii a portréty.

31. října 1918 podepsali delegáti Národního výboru následující prohlášení: "Představitelé československého národa prohlašují... kategoricky, že není a nebude již nikdy žádného svazku mezi národem a dynastií Habsburků... Zástupci jeho obracejí se tímto slavnostním rozhodnutím ke všem spojeneckým zemím i vládě Spojených států amerických, op...