Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se dostala do Terezína a co všechno tomu předcházelo.

Nabízíme vám ukázku ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení, ze které se dozvíte, že církev nebrala příliš vážně vyprávění uprchlíků z východu, kteří se od konce 2. sv. války snažili dostat dále na západ. Opasek dále vzpomíná na chování Čechů v pohraničí, na místech po odsunu Němců, a zamýšlí se ...

Termíny putování výstavy ve školním roce 2014/2015 a podmínky pro vystavující školy. Tato výstava vznikla v rámci projektu Občanského sdružení PANT Moderní dějiny do škol.

Pracovní list se zabývá akcí K, která byla prvním krokem k likvidaci řeholních kongregací v Československu v roce 1950. List obsahuje několik svědectví pamětníků tzv. „bartolomějské noci“ a je doplněn fotografiemi. Je určen učitelům moderních dějin a jejich studentům, pro něž je v pracovním listu několik úkolů k procvičení tématu.

Termíny putování výstavy ve školním roce 2014/2015 a podmínky pro vystavující školy. Tato výstava vznikla v rámci projektu Občanského sdružení PANT Moderní dějiny do škol.

Termíny putování výstavy ve školním roce 2014/2015 a podmínky pro vystavující školy. Tato výstava vznikla v rámci projektu Občanského sdružení PANT Moderní dějiny do škol.

Ve druhé polovině 80. let vznikaly nezávislé občanské iniciativy jako např. Mírový klub Johna Lennona, České děti, Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu či Společnost přátel USA. Jednou z nich bylo i Nezávislé mírové sdružení, jehož členové se vyjadřovali k mezinárodním otázkám, požadovali alternativní vojenskou službu pro o...

Milí kolegové, dovolujeme si Vás touto cestou informovat, že na říjnových seminářích pořádaných Občanským sdružením PANT a redakcí portálu Moderní dějiny.cz jsou ještě volná místa. Vzdělávací semináře pro pedagogy jsou akreditované MŠMT a uskuteční se v Hradci Králové, Kladně, Českých Budějovicích, Jablonci nad Nisou. Budou opět věnovány ...

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin první poloviny 70. let. Text je přepracovaným souborem scénářů rozhlasového pořadu, který pod názvem Rok po roce pro ČRo 6 připravovali Petruška Šustrová a Petr Koura.

V dokumentech naleznete materiály týkající se Ivana Martina Jirouse - jeho nezákonného věznění, dokumenty různých forem podpory – korespondenční lístek, fotografie či podobenky s texty požadujícími jeho propuštění. Nechybí i soukromější dokument – fotografie z Jirousovy svatby.

V červnu 1989 vypracovali lidé z okruhu Charty 77 petici „Několik vět“. Petice žádala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ, veřejné diskuse o dějinách (rok 1968), politice a významných investičních akcích (jaderné elektrárny). Text podepsala řada známých osobností a počet signatářů...

Několik variant letáků vyzývajících k nenásilnému protestu proti okupaci Československa a politice normalizátorů v čele země. Autoři vyzývají k bojkotu dopravních prostředků, návštěvy divadel a kaváren, obchodů s potravinami, denního tisku atp. 21. srpen hodlají prosadit jako Den hanby. 

Text českoslovenko-sovětské smlouvy, kterou byla legalizovaná "dočasná" přítomnost sovětské armády na území Československa. Dohodu podepsal Alexej Kosygin a Oldřich Černík, smlouva byla po té ratifikována národním shromážděním, pro bylo 228 poslanců, deset poslanců se zdrželo hlasování a čtyři zvedli ruku proti (Františk Kriegel, Františe...

Sada pracovních listů ke světovým dějinám v letech 1970–1974 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Nabízíme Vám seznam zajímavých odkazů, jejichž tematickým průsečíkem je počátek století a I. světová válka. Jde o výběr toho nejlepšího, na co můžete na internetu narazit.

V textu přinášíme ukázky z deníkových záznamů básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany, v nichž přibližuje atmosféru konce 60. let, cíle a rétoriku reformních komunistů, vše doplňuje osobní reflexí - vysvětluje, proč nemohl být nikdy spojencem těch, kteří léta věrně režimu sloužili a během Pražského jara se stali exponenty ...

Soubor pracovních listů k shrnující prezentaci Rok po roce - 1970-1974 v Československu je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin první půle 70. let.

V totalitním Československu, podobně jako v dalších nedemokratických státech, byli lidé, kteří se určitými názory či přesvědčeními neshodovali s nastavenou politikou státu, nespravedlivě stíhaní a věznění. Na jejich podporu byl založen např. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), různé druhy pomoci organizovaly i další nezávislé ...

Básník Jaroslav Seifert se stal roku 1984 nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Její udělení mělo tudíž rovněž politický rozměr. Od podpisu Charty 77 byl Seifert sledován státní bezpečností, která připravovala a dohlížela i na básníkův pohřeb. Ten vyzněl nejen jako uznání jeho dílu, ale také jako manifestace nesouhlasu s komunistickým re...