Sledujte neuvěřitelný příběh Milana Havlína. Ten se spolu s kamarády zapojil do protikomunistického odboje. Pomohl převést na 40 lidí do Rakouska. Nebylo to jednoduché, protože musel projít sovětskou zónou.

Rok 1968 zvedl závory na všech přechodech na Západ. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.

Pomáhali pronásledovaným na svobodu, ale tvrdě za to zaplatili. Někteří životem, jiní těžkým žalářem. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.

Jiřina Slámová, matka dvou dětí, byla zatčena v listopadu 1950. Dostala později osmnáct let vězení. Napomáhala svému muži Cyrilovi, který převáděl přes hranice a pracoval pro západní zpravodajskou službu. Jenže jejich rozsáhlá skupina napojená na britskou zpravodajskou síť byla prozrazena.

Kraj Vysočina společně s o.s. Pant uspořádal v rámci doprovodného programu Dolnorakouské zemské výstavy 2009 celkem 20 prezentací Příběhů železné opony. Záměrem bylo informovat o železné oponě, její existenci a obětech. Zejména se však podařilo vytvořit další příležitost k tomu, aby se potkávali Češi aRakušané, které čtyři desítky let odd...

Velké množství kněží, církevních hodnostářů, řádových sester a bratrů StB internovala na přelomu čtyřicátých a padesátých let, jako třídní nepřátele socialistického zřízení. Takový byl i případ pátera Josefa Valeriána. Narodil se v roce 1925, na kněze byl vysvěcen v roce 1949. V roce 1951 byl v Jaroměřicích nad Rokytnou zatčen a bez soudu...

Jak se dostal manžel Milady Horákové na Západ? Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.

Když u dveří příslušníka RAF Viktora Waidlicha zazvonila tajná policie, nečekala ho cesta k výslechu. Ale poslední chvíle života. Pomozte s Českou televizí odhalit viníky případů, které měly zůstat zapomenuty.

Českoslovenští komunisté nechtěli po Únoru roku 1948 zůstat za sověty pozadu v likvidaci tzv. vesnických boháčů. Termín kulak byl používán komunistickou propagandou k označení soukromě hospodařících rolníků nejdříve s alespoň 20, později 15 hektary.

Velitelem vyšetřovny StB v Hradišti byl Ludvík Hlavačka, který nechal v bývalých Baťových závodech v nedalekém Zlíně vyrobit speciální přístroj na mučení elektrickým proudem. Vyšetřovatelé vězně týrali i "obyčejným" bitím, vydírali a okrádali i jejich manželky. Mezi Hlavačkovy podřízené patřil například Alois Grebeníček, otec někdejšího p...

V jáchymovských uranových dolech začala používat otrockou práci válečných zajatců již německá okupační správa. V poválečné době zde nuceně pracovali němečtí zajatci a odsouzení kolaboranti. Po převzetí moci komunisty zde začaly vznikat tábory nucené práce na základě zákona 247/48 Sb, do kterých byli posíláni političtí vězni. Mnoho to stál...

Jan Janků byl skautský vedoucí z Hanušovic na severní Moravě. V květnu 1949 byl zatčen, obviněn z velezrady, prokurátor pro něj žádal trest smrti. Prošel vyšetřovnou v Uherském Hradišti, kde v té době uplatňovali své metody mučení Ludvík Hlavačka a Alois Grebeníček. Janků byl nakonec odsouzen na dvacet let, po devíti letech věznění se dos...

Mnoho lidem, kteří se odmítli smířit se životem v totalitní zemi, pomohla na cestě do svobodného světa figovaná svatba. Dva podobné příběhy dokumentuje tento díl Abecedy komunistických zločinů. Liší se pouze dobou a zemí, kam novomanželé směřovali. Pomocí fingovaného sňatku s anglickým státním příslušníkem se dostala na Západ Slávka Fencl...

Rostislav Sochorec byl zadržen již 23. února 1948. Nejméně rok byl sledován komunistickými zpravodajci. Důvodem, proč se dostal na seznam nepohodlných odpůrců komunistů byl zřejmě fakt, že byl lidoveckým kandidátem na post ministra zemědělství. Byl zvlášť nebezpečný pro tehdejšího ministra Ďuriše a jeho pravou ruku Smrkovského. Rostislav ...

Akce StB za pomoci provokatérů byly velmi rafinované a nebezpečné. Komunistická tajná policie využívala zkušeností, které s provokacemi mělo německé gestapo. Zatýkaly se celé odbojové (i uměle vytvořené) skupiny. Provokatér StB František Mareček byl původním povoláním stolař, od května 1945 byl členem KSČ. Poprvé byl jako agent nasazen po...

Jaroslav Mec se dvakrát pokusil o útěk z komunistických věznic, dva nezdary a roky vězení navíc. Byl takzvaný útěkář. Po neúspěšném pokusu prchnout z pracovního tábora Rovnost, kam se dostal v roce 1954 za vlastizradu, skončil ve věznici v Chebu. Tam se pokusil utéct dírou ve stropě. Na útěku byl pouhých pět minut.

Případ básníka a katolického kněze Jana Dokulila byl velmi unikátní. Před zatčením StB se mu dařilo 7 let úspěšně ukrývat. Azyl mu poskytlo mnoho farníků. StB zatýkací akce pečlivě připravovala. Pokud hrozil útěk nechala třeba celý dům obklíčit, nebo vnikla do domu a zatýkala přímo ve spánku. A pokud se už někomu podařilo před zatčením ut...

Více než půl století marně pátraly rakouské rodiny po svých předcích, kteří v roce 1956 zmizeli u železné opony. Pravdu se dozvěděli až dvacet let po pádu komunismu. Díky badatelskému objevu Milana Vojty a jeho neúnavném pátrání se tak pozůstalí mohli seznámit s děsivými historickými fakty.

První díl publicistického cyklu Příběhy železné opony je věnován historii výstavby elektrických drátěných zátarasů na hranicích Československa a bilancuje oběti tohoto nelidského a absurdního technického opatření. Jeho autorem byl náčelník Hlavní správy Pohraniční a Vnitřní stráže plukovník Ludvík Hlavačka.

Jednou unikl trestu smrti, který mu hrozil za velezradu. Vyvázl s "pouhým" šestnáctiletým trestem. Během výkonu trestu na něj nasadili spoluvězně tzv. bonzáka, který si na Miloslava Krejzu vymyslel další obvinění. Podruhé mu hrozil další trest smrti.