Příběh ukrývání židovské rodiny za Protektorátu ve vyprávění, které se po letech vynořilo z hlubin rodinné paměti... Přečtěte si seminární práci Aleny Revendové, studentky Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě. V závěru nechybí ani reflexe samotné studentky.

Poslechněte si příběh Dagmar Lieblové v krátkém animovaném videu na stránkách Centropa Films. Přestože je Dagmar Lieblové přes osmdesát stále neúnavně pracuje jako lektorka v Terezínské iniciativě. Setkává se zde a vede kurzy s českými, rakouskými a německými studenty, stejně jako s Brity a Američany. Hovoří s nimi ve třech jazycích.

Nacismus Arnoštu Ruskovi naprosto změnil život, později válka. Náhle byl vytržen z idylického období dospívání, když byl 18. října roku 1939 povolán společně s dalšími 1300 muži do historicky prvního transportu směřujícího do východopolského Niska nad Sanem.

Příběh Jarmily Doležalové, která jako jediná společně se svou sestrou přežila vyhlazení osady Ležáky nacisty a byla dána do německé rodiny na převýchovu. Režie J. Novák

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii práce s filmovým interview. Vybral tři výpovědi vztahující se k fenoménu přechodů a převádění na Ostravsku v době od 14. března 1939 do konce srpna roku 1939, kdy přes tuto hranici odešlo do Polska na 5 000 uprchlíků. Nebýt toho, ta...

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii práce s filmovým interview. Vybral tři výpovědi vztahující se k fenoménu přechodů a převádění na Ostravsku v době od 14. března 1939 do konce srpna roku 1939, kdy přes tuto hranici odešlo do Polska na 5 000 uprchlíků. Nebýt toho, ta...

V rámci letní školy Moderních dějin se Martin Šmok ze USC Shoah Foundation Institute zaměřil na metodologii práce s filmovým interview. Vybral tři výpovědi vztahující se k fenoménu přechodů a převádění na Ostravsku v době od 14. března 1939 do konce srpna roku 1939, kdy přes tuto hranici odešlo do Polska na 5 000 uprchlíků. Nebýt toho, ta...

Přečtěte si úryvky ze vzpomínek Luďka Eliáše (narodil se roku 1923), rodáka ze Slaného, Ostraváka srdcem. Jeho vyprávění zaznamenal během studentské středoškolské konference "Ostraváci za dráty - lágry ve vzpomínkách pamětníků" Mgr. Pavel Měrka, učitel dějepisu z Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě.

Úryvek z rohovoru se ženou nacistického zločince byl natočen ČST v roce 1979. Je důkazem, že Lina Heydrichová zůstala pravověrnou nacistkou až do konce svého života. Pořad se jmenoval "Manko ve svědomí". Projev Liny Heydrichové je veden v mateřské němčině a je opatřen českým překladem.

Při příležitosti spuštění webových stránek Centra vizuální historie Malach, které proběhlo ve dnech 65. výročí konce druhé světové války a osvobození ČSR, pro vás centrum připravilo krátký sestřih z filmových výpovědí přeživších holocaustu, jejichž svědectví se s mnoha dalšími nacházejí v digitálním archivu Institutu USC Shoah Foundation.

V článku najdete svědectví dvou pamětníků, kteří pro projekt Post Bellum vzpomínali na demonstarci 28. října 1939 a zatýkání na českých vysokých školách.

Patnáctiminutový filmový úryvek z jedinečného svědectví pana Viktora Laše (1923-2004), který byl na základě rasistických zákonů platných v Protektorátu Čechy a Morava deportován do židovského ghetta v Terezíně. Kromě práce v dolech na Kladensku byl z Terezína povolán do otrockého komanda, které mělo „vyčistit“ právě zničené Lidice, a stal...