Ve Vídni vyučený truhlář, Klement Gottwald, se po závratné kariéře v komunistické straně 14. června 1948 chopil i prezidentského úřadu. Stalo se tak, když stávající prezident Beneš na pokraji politických sil a díky nepodepsání ústavy z rukou Gottwaldovy vlády 7. června abdikoval. Po Gottwaldově nástupu zavládla v Československu tota...

  Na přelomu května a června Sověti obvinili litevskou vládu a litevské úřady z provokační činnosti, únosu sovětských vojáků, které mučením nutili vyzrazovat vojenské tajemství, sjednání tajného protisovětského vojenského paktu (tím byla myšlena ona březnová schůzka ministrů zahraničí v Rize) a porušování smlouvy o vzájemné pomoc...

Maďarský Alexander Dubček, tak mnozí Maďaři vnímají Imre Nagya, symbol revoluce z roku 1956. Maďarský premier se v padesátých letech snažil demokratizovat komunistický režim, jeho předsednictvím začala éra tzv. "korekce" stalinistického hospodářského modelu a politické řízení: umírněné reformy v zemědělství, průmyslu i zmírnění politick...

Po setkáních „Velké trojky“ v Teheránu a Jaltě, se uskutečnilo třetí setkání tentokrát na půdě poraženého Německa. Místem summitu byl vybrán zámek Cecilienhof v Postupimi (na okraji Berlína). Konference probíhala ve dnech od 17. července do 2. srpna 1945. Setkání se jako vrcholní představitelé zúčastnili nový americký prezident Harry Tr...

Na schůzce ve Vladivostoku v listopadu 1974, ketrá odstartovala proces SALT II, se sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Gerald Ford dohodli na omezení počtu nosičů balistických raket - obě supervelmoci neměly mít více než 2400 těchto zařízení. Nový americký prezident Carter navrhl v únoru 1977 omezit počty nosičů o dalších...

Američtí manželé Rosenbergovi byli roku 1950 obviněni z vyzrazení tajemství výroby atomové zbraně Sovětskému svazu. Získané informace dle vyšetřovatelů v letech 1945 až 1946 předali přes prostředníka sovětskému vicekonzulovi v New Yorku. V atmosféře zjitřené válkou v Koreji byli přes masové protesty 5. dubna 1951 odsouzeni k trestu smrt...

V červnu a červenci 1936 jednala v Montreux z iniciativy Turecka konference zástupců Turecka, SSSR, Velké Británie, Francie a dalších států. Nová konvence přijata na závěr vyhlašovala svobodu průjezdu obchodních lodí v míru i za války, omezení pro válečné lodi nečernomořských států, právo Turecka v případě války nebo válečného nebezpečí...

Divizní generál Heliodor Píka byl odsouzen za to, že "koncem roku 1940 v Istambulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945 - 1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Imteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky". Hlavní přelíčení se ...

V neděli 22.6.1941 v časných ranních hodinách Hitler  v rozporu s dříve uzavřenou smlouvou Ribbentrop-Molotov bez vypovězení války přepadl SSSR. 200 divizí německých a jeho spojenců, hl. Rumunů (více než 3 miliony vojáků), se začalo valit na východ v šíři 1600 km – od Baltského moře k Černému. Nástup byl naprosto zdrcující, postup ...

23. června 1920 v Jihlavě na Uhelném kopci proběhla slavnost letního slunovratu, která po emocionálně a nacionálně velmi vypjatých projevech sekretáře Německé národní rady Hanse Krczala, zaměřených na nejpalčivější otázky, skončila střelbou z domu bývalého starosty Inderky i z Ripplova domu. Další výstřely zazněly z budov radnice a okre...

Po válce bylo Německo rozděleno do čtyř okupačních zón a stejně tak i hlavní město Berlín, jenž bylo ze všech stran obklopeno sovětskou zónou. V únoru a březnu 1948 se na schůzce v Londýně rozhodlo o vzniku tzv. Trizónie (Spojení americko-britské a francouzské zóny - dovršeno 18. června 1948. V té době už existovala Bizónie – spojení am...

V roce 1990 podepsali ministři zahraničí ČSFR a SSSR Jiří Dienstbier a Eduard Ševarnadze dohodu, zaručující odchod sovětských vojsk, které zde „dočasně" pobývali od srpnové invaze v roce 1968 (32 let). Požadavek odchodu sovětské armády se hned po revoluci v roce 1989 stal jednou z priorit zahraniční politiky země. 25. června 1991 vznikl...

Základní listina Organizace spojených národů, Charta OSN, byla přijata 26. června 1945 na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání  v San Francisku padesáti zakládajícími státy. Jedna se o 111 článků rozdělených do devatenácti kapitol. Podmínkou pro vstup v platnost byla ratifikace Francie, Číny, SSSR, Velk...

Přestože většina nekomunistických stran byla sloučena do celku tzv. Národní fronty, Československou sociální demokracii čekal jiný osud. Vedení KSČ rozhodlo o jejím sloučení s komunistickou stranou. Došlo k němu 27. června 1948 v Praze. O přijímání sociálních demokratů do KSČ rozhodovaly stranické orgány a přijati byli pouze ti, kteří v...

Fakt, že sarajevský atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou byl také impulsem a záminkou k rozpoutání války, která svým celosvětovým rozsahem neměla do té doby obdoby, není ani pro laika žádnou novinkou. Ne všichni však už ví, že hypotetický budoucí císař po nástupu na t...

Rok 1956 se stal symbolem odporu proti komunistické moci nejen v Polsku a Maďarsku, ale i v dalších zemích za železnou oponou. „Poznaňský červen“ začal stávkou dělníků ze strojíren a hesly: Wolności! Chleba! (Svobodu! Chléb!) a vyvrcholil boji v ulicích města, obsazením věznice a obležením sídla strany. Zanechal za sebou  několik d...

Označení Noc dlouhých nožů je poetický název pro masakr zakladatelského vedení SA a Hitlerových odpůrců v NSDAP, jímž kancléř Hitler "zeštíhlil" základnu nacistické moci. Hlavní útok byl veden proti sebevědomé mase jednotek SA, nárokujících si rovnocenné postavení po boku armády. Během čistek od 30, 6, do 2, 7, 1934 bylo zavražděno na 1...

Vojenský pakt evropských komunistických zemí v průběhu studené války, Varšavská smlouva, vznikla na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. 5. 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR. Formálně byla reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňu...

Vleklá Vietnamská válka táhnoucí se d roku 1964 prakticky až do roku 1975 nakonec skončila výhrou komunistů ze severu země. Dne 30. dubna 1975 zavlála nad prezidentským palácem vlajka Vietkongu. Následující den, 1. května 1975, více než deset let trvající boje ustaly. 2. července 1976 vznikla sjednocením Vietnamské demokratické republik...

Desátý Všesokolský slet na Strahově se konal v době fašistické hrozby. Účastnilo se ho 348 086 cvičenců a přes 2,3 milióny diváků. Průvody Prahou byly národní manifestací. Například, Sokol Vídeň musel nést prapor s hákovým křížem. Prezident Edward Beneš daroval Sokolu prapor ( na nějž připjal později Válečný kříž).