
Dějiny v médiích
zahájena Ostravsko-opavská operace sovětských a československých vojsk

Ostravsko-Opavská operace trvala od 10. března do 5. května 1945. Cílem operace bylo osvobodit důležitou průmyslovou oblast, nacházející se na severní Moravě a rozvinout postup ve směru na Olomouc, kde by se 4. ukrajinský front (gen. Petrov, později Jeremenko) spojil s 2. ukrajinským frontem a obklíčily by německé síly. Bylo nutno počítat...
pod okny ministerstva zahraničí v Praze nalezen mrtev Jan Masaryk

M. Gorbačov se po smrti K. Černěnka stává novým sovětským vůdcem

Posledním generálním tajemníkem ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu se 11. března 1985 po smrti Konstantina Černěnka stal Michail Gorbačov. Ve své funkci se pokusil reformovat komunistickou stranu a státní ekonomiku změnami, spuštěnými po XXVII. sjezdu KSSS v únoru 1986 (tzv. glasnosť, perestrojka, uskorenije) a snažil ...
anšlus Rakouska

Adolf Hitler v textu Mein Kampf napsal: „Německé Rakousko musí zpět k veliké mateřské zemi německé“. V červnu roku 1937 byly zahájeny přípravy armády k obsazení Rakouska. Vojenské akci od února 1938 předcházel nátlak vyvíjený na rakouského kancléře Schuschnigga a aktivita německé diplomacie. Hrubé vyhrožování vyvrcholilo 11.3. změnou rako...
začalo zatýkání v rámci "akce K"

Po pečlivých přípravách začalo zatýkání a prohlídky klášterů v rámci akce K. Byl učiněn první krok vedoucí k faktické likvidaci klášterů. 31.března 1950 začal zmanipulovaný proces s deseti představiteli řeholních řádů. V noci z 13. na 14. dubna ozbrojení příslušníci StB, SNB a lidových milic obsadili kláštery a řeholní zařízení 7 nejpoče...
J. Tiso požádal A. Hitlera o „převzetí ochrany Slovenska“

Na 13. březen 1939 byl Jozef Tiso pozván Adolfem Hitlerem do Berlína. Na schůzce mu Hitler tlumočil svou snahu rozbít Česko-Slovenský stát a žádal po něm okamžité vyhlášení samostatného Slovenska, kterému by přislíbil Hitler ochranu (v opačném případě by Slovensku hrozil maďarský scénář). Tiso odmítl ihned na místě tak učinit, protože k t...
Německo okupuje zbytek Československa

Po obsazení Sudet bylo jen otázkou času, kdy Hitler přikročí k dalšímu kroku. 14. března 1939 se zasadil o odtržení Slovenska (vznikl samostatný stát pod patronací Německa). Další den následovala okupace českých zemí, lépe řečeno zbytku českých zemí, a konečně 16. března po ultimativních jednáních Hitlera s prezidentem Háchou a ministrem ...
přijat výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byl vytvořen 16. března 1939 na území českých zemí zbylém po odstoupení Sudet Československem 29. září 1938 v následku Mnichovské dohody. Po jednání s prezidentem Háchou z 15. března 1939 odjel Hitler do Prahy, kde oficiálně vydal výnos o zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava, který byl následujícího dne otiš...
na silnicích protektorátu Čechy a Morava se začíná jezdit vpravo

Výnos vrchního velitele německé armády von Brauchitsche o změně jízdy vpravo začal platit 17. března 1939. Jen Praha tehdy dostala devítidenní odklad, protože rozsáhlou tramvajovou síť totiž nebylo možné přebudovat ze dne na den. Jízda vpravo byla tehdy na evropských silnicích již běžnější, přesto její zavedení v protektorátu provázelo n...
První člověk vystoupil do kosmu

Roku 1965 vyletěla sovětská kosmická loď Voschod 2 poprvé do vesmíru. Na její palubě seděli 2 kosmonauti Pavel Beljajev a Alexej Leonov, který dne 18. března jako první člověk na světě vystoupil do kosmického prostoru, kde se volně vznášel po dobu cca 10 minut, přičemž byl s raketou spojen pouze zajišťovacím lanem. Největší vzdálenost od ...
Senát USA odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu

Přestože založení Společnosti národů byl 14 a poslední článek programu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918, USA nakonec do Společnosti národů nevstoupily poté, co Senát USA 19. března 1920 po zdlouhavém jednání odmítl ratifikovat Versailleskou mírovou smlouvu, která zakládala tuto organizaci. ...
zpřístupněn seznam spolupracovníků StB

Seznam s přibližně 75 000 jmény vydalo na zálkadě zákona 20. března 2003 České ministerstvo vnitra. České seznamy obsahují spolupracovníky, které StB vedla v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného nebo konspiračního bytu. Tyto svazky takzvaných Cibulkových seznamů si tak může přečíst každý občan ČR.
v Dachau byl dostavěn první německý koncentrační tábor

Necelé dva měsíce po uchvácení moci nacisty, 20. března 1933 oznámil Heinrich Himmler zřízení prvního nacistického koncentračního tábora v Dachau asi 15 km severozápadně od Mnichova. Hned dva dny na to byli do tábora převezeni první vězni, většinou političtí především z řad komunistů a sociálních demokratů. Nové transporty na sebe nenecha...
A. Novotný rezignoval na funkci prezidenta

Nejprve tajemník ÚV KSČ, později prezident republiky Antonín Novotný se od poloviny šedesátých let dostává do nezáviděníhodné situace. Od jeho nástupu do vedoucí funkce se totiž značně změnila struktura stranického aparátu i vedení. Převládali v něm mladší funkcionáři žádající nový socialismus, tzv. socialismus s lidskou tváří. V předsvěd...
schůzka v Drážďanech, kritika antisocialistických projevů v ČSSR

V Drážďanech se 23. března 1968 sešli představitelé BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR, kteří jednali o vývoji v Československu. Představitelé pěti zemí vyjádřili nad vývojem u nás znepokojení a kritizovali svobodu slova v ČSSR. Brežněv a ostatní vůdci socialistického bloku obviňovali Dubčeka s Lenártem z revezionizmu a z pravicové orientace...
velký útěk ze Žaganě

Jeden z několika pokusů spojeneckých vojáků o útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil v noci z 24. na 25. března 1944 z tábora ležícího u polského městečka Žagaň. Rok hloubilo 600 mužů tři tunely z tábora. Uprchnout se podařilo 76 vojákům, včetně tří Čechů, až na tři z nich byli ale posléze všichni dopadeni. Na přímý rozkaz Adol...
sovětské deportace z Pobaltí

Takzvané březnové deportace sovětskými úřady z března roku 1949 byly zaměřeny hlavně proti pobaltským odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Byli to však i mladiství a děti, do transportu se tak mohl dostat prakticky kdokoliv. Celkem se obětí deportací stalo více než 94 tisíc lidí, na mnohé na Sibiři čekala smrt.