Prezidentské dekrety byly vydávány od roku 1940 exilovým prezidentem Benešem ve Velké Británii, až do ustavení Prozatímního Národního shromáždění dne 28. 10. 1945. Celkem jich bylo vydáno 143 (44 v zahraničí v průběhu války). Dekrety byly formou zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly svou činnost vykonávat řádné ústavní or...

Norimberské zákony (něm. Nürnberger Gesetze) je souhrnné označení pro německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené na Říšském sněmu NSDAP (Reichsparteitag der Freiheit) v Norimberku 15. září 1935. Šlo především o dva ústavní zákony německého Říšského sněmu přijaté 15. září 1935 v Norimberku: zákon o říšském občanství a zákon na ochranu...

Atlantická charta, prohlášení prezidenta USA F. D. Roosevelta a britského ministerského předsedy W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce; podepsána 14. 8. 1941. Sehrála významnou úlohu při vytváření společné protihitlerovské koalice a stala se jedním z prvních kroků k založení OSN.

Briand-Kellogův pakt, dohoda o zákazu války (s výjimkou války obranné) jako prostředku mezinárodní politiky, iniciovaná francouzským státníkem A. Briandem a americkým státním tajemníkem B. Kellogem; podepsaná 27. 8. 1928 v Paříži 15 státy, mj. i ČSR. K paktu se v krátké době připojilo 62 států, zůstal však pouhou deklarací, protože neměl ...

Dopis britského ministra zahraničí A. J. Balfoura, oznamující Lionelu Walteru Rothschildovi podporu na zřízení “židovské národní domoviny" v Palestině. Deklarace byla ve své době pokládána za velké vítězství sionismu. Arabové ji odmítali protože v ní spatřovali slib Británie rozdělovat zemi, která jí nepatřila. Deklarace neznamenala přímo...

Sovětsko-německý pakt o neútočení a přátelství, smlouva podepsaná 23. 8. 1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem. SSSR a Německo se zavázaly upustit od jakéhokoli násilného aktu vůči sobě navzájem; zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů. V tajném dodatku se určovaly sf...

Podmínky pro vstup do Kominterny (komunistická internacionála, Třetí internacionála) formulované Leninem na druhém kongresu 19. července - 7. srpna 1920. Aby byly přijaty do KI, všechny komunistické strany jednotlivých národů se musely podřídit zájmům moskevského centra a stát se tak vykonavateli politiky ruských bolševiků.

Programový dokument první vlády ČSR po 2. světové válce. Vyhlášen 5. 4. 1945 v Košicích. Vypracován na základě návrhů moskevského vedení KSČ. Proklamoval zahraničně politickou orientaci na SSSR, konfiskaci majetku Němců a Maďarů a zrádců, potrestání kolaborantů, rovnoprávný vztah Čechů a Slováků, zřízení národních výborů a zásadní změny v...

Slovenská republika rad, první pokus o nastolení diktatury proletariátu na území ČSR 16. 6. – 7. 7. 1919. Slovenská republika rad s centrem v Prešově byla vyhlášena na východním Slovensku v průběhu válečného stavu ČSR s Maďarskem, reprezentovaným Maďarskou republikou rad. Její vojska obsadila východní Slovensko ve snaze spojit se se sovět...

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona, program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce. Dokument přinášíme v anglickém originálu, pro učitele se nabízí možnost jazykových ověření znalostí studentů nebo spolupráce při překladu s vyučujícím a...

Záznam z jednání mezi Josefem Tisem a Adolfem Hitlerem v Berlíně 13. března 1939. Výsledkem hitlerových snah zničit Československo bylo přinucení Tisa -pod pohrůžkou okupace Slovenska maďarskou a polskou armádou - k vyhlášení nezávislého slovenského státu.

Vídeňské arbitráže, řešily územní spory mezi Maďarskem, ČSR a Rumunskem. Arbitrážní rozhodnutí Německa a Itálie v první arbitráži z 12. 11. 1938 se týkalo jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi a přiznalo Maďarsku území o rozloze 12 000 km2 s 1 mil. obyvatel. (Druhá arbitráž z 30. 8. 1940 řešila maďarsko-rumunský spor o území Sedmihradska,...

Výnos Adolfa Hitlera ze 16. 3. 1939, kterým bylo území Čech a Moravy přičleněno k území Velkoněmecké říše. Protektorát Čechy a Morava (49 363 km2, 7 380 000 obyvatel) měl formálně autonomní správu, jeho vláda i státní prezident však byli podřízeni okupační moci. K zastupování zájmů Říše byl zřízen úřad říšského protektora v Čechách a na M...

Osm požadavků Heinleinovy Sudetoněmecké strany vůči československé vládě. Požadovaly zejm. vytvoření ohraničeného německého území v rámci ČSR, jeho samosprávu, uznání německé národní skupiny v ČSR za právnickou osobu a svobodu pro nacistickou propagandu. Zformulovány na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech.

Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto:

Muži 28. října (Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár), skupina pěti československých politiků , kteří se neúčastnili jednání v Ženevě  - vydali 28. října 1918 jako reakci na demonstrace v pražských ulicích jménem Národního výboru provolání o vzniku republiky.

Manifest císaře ze 16. srpna Karla I. slibující ústupky přeměnu monarchie ve spolkový stát, složený z vlastních států jednotlivých národů. Tato snaha ustoupit však byla marná, o dva dny později Masaryk na manifest reagoval tzv. Washingtonskou deklarací.  

Martinská deklarace, název pro Deklaraci slovenského národa, která byla přijata na zasedání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině. Žádala právo na sebeurčení pro Slováky a vyjádřila vůli slovenského lidu žít ve společném státě s českým národem.

Základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa. Vznikl ve Washingtonu ve dnech 13. – 16. 10. 1918 a T. G. Masaryk ho 17. 10. předal americké vládě a prezidentovi W. Wilsonovi. Washingtonská deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa, spojení Čechů ...

Andrássyho nóta, odpověď ministra zahraničí Rakouska-Uherska hraběte Gyuly Andrássyho, v níž monarchie přijala mírové podmínky prezidenta USA Woodrowa Wilsona a slíbila uzavření separátního míru. O den později 28. října, po zveřejnění redakcí Národní politiky, byla nóta interpretována jako konec R-U, dochází ke srocení veřejnosti a vyhláš...