Ústav pro studium totalitních režimů zve touto cestou zájemce na několik akcí, které pořádá v květnu. Přednášky, prezentace knih, projekce filmu a také uvedené nové plenérové výstavy.

Živá paměť, o. p. s. zve učitele na seminář on-line výukové platformy "Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce" v Liberci. Pomůcka umožní učiteli zapojit studenty do poznávání dějin na základě svědectví pamětníků a dokumentů. Lektory jsou Šárka Jarská a Viola Jakschová.

Přihlašte se na jednodenní exkluzivní seminář nejen pro učitele dějepisu, ZSV, občanské výchovy a českého jazyka, představující potenciál multimediální elearningové platformy IWitness.

ÚSTR zve veřejnost na slavnostní umístění pamětních tabulek v rámci projektu Poslední adresa, který byl minulý rok spuštěn v České republice. Smyslem projektu, jehož motto je „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“, je uctění konkrétních lidí, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zemřeli ve věznicíc...

V květnu si připomínáme 85 let od narození a 30 let od úmrtí Jaromíra Šavrdy. Ostravský novinář, spisovatel, vydavatel samizdatové edice Libri prohibiti a signatář Charty 77 patřil mezi nemnoho statečných lidí, kteří v období normalizace vzdorovali tlaku moci v severomoravském kraji, tehdejší „baště komunismu“.

Pietní akt 13. 5. 2018 uctí památku 327 obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kteří zde v letech 1942–1943 zahynuli, i Romů transportovaných odsud do koncentračního tábora v Osvětimi. Pietu v Letech pořádá Výbor pro odškodnění romského holocaustu.

Muzeum romské kultury spolu s obecně prospěšnou společností ROMEA si vás dovolují pozvat na diskuzi k budoucí možné podobě Památníku Lety u Písku a jeho budoucnosti ve středu 25. dubna 2018 od 17 hodin v kulturním sále Obecního úřadu v Letech u Písku.

Výbor Sdružení historiků České republiky (Historického klubu 1872) a výbor Pe­kařovy společnosti Českého ráje vyhlašují sedmnáctý ročník soutěže o Cenu Josefa Pe­kaře, v níž chtějí každoročně oceňovat nejlepší monografii z českých dějin v chro­nologickém záběru od středověku do současnosti.

Vážení přátelé a příznivci Slezského zemského muzea, dovolte, abychom Vás co nejsrdečněji pozvali na slavnostní zahájení nové výstavy ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA 1918−1938 (1945), které se uskuteční ve čtvrtek 12. dubna 2018 v 17 hodin ve správní budově Národního památníku II. světové války v Hrabyni.

Co nám umožňují naše stereotypy? A v čem nás omezují? K čemu vedou předsudky a jaká může být role pedagogů s ohledem na stále větší polarizaci české společnosti? Žijeme v době, v níž se projevy nenávisti stávají běžnou součástí našich životů. Je to rovněž doba testující naši schopnost solidarity. 

S historikem Andrzejem Nowakem o temných kapitolách polsko-židovského soužití.

Holokaust je pouze tragickým závěrem dlouhého příběhu koexistence dvou národů na jednom území. Židé nazývají Polsko Polin, což v hebrejštině znamená „zde spočiň.“ Pověst vypráví o tom, jak se Židé prchající před pogromy a pronásledováním dostali do lesa, kde – a v tom se její různé verze liší – bylo na kůře stromu, na listu papíru připevn...

„Kdyby Hospodin nedal Židům zemi Polin jako útočiště, osud Izraele byl by věru nesnesitelný“. Tato citace slov raně novověkého krakovského rabína může těm, pro něž dějiny polských Židů začínají rokem 1939, znít poněkud morbidně. Nicméně – jak hlásá motto překrásného Muzea dějin polských Židů ve Varšavě – jsou to především „dějiny života, ...

Pašování dětí v krabicích na nářadí bylo příliš riskantní a Irena se snažila přijít na nějaký lepší způsob. Navíc chtěla děti dostávat z ghetta po desítkách, a ne po jednom. Později to popsala lapidárně: „Na jaře už bylo jasné, že musíme na árijskou stranu dostat co nejvíc dětí. V tom pekle se nedalo přežít. Hitler s Himmlerem nechávali u...

Deník Adama Czerniakowa, předsedy varšavské Židovské rady (takzvaného Judenratu), vydá v překladu Jiřího Červenky nakladatelství Sefar v dubnu 2018. Z díla přinášíme kratičkou ukázku.

Před 75 let zde bylo jen moře trosek, které zbyly po likvidaci varšavského ghetta, největšího v okupované Evropě. Dnes uprostřed Muranowa stojí velkolepé Muzeum dějin polských židů a sama čtvrť za posledních deset let vyrostla do podoby nového střediska židovského života v polském hlavním městě. Zároveň však nepřestala plnit svou původní ...

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavou „Tady nová republika“, která shrnuje základní informace o meziválečném Československu. Výstava je určena žákům základních škol a studentům středních škol. Tuto výstavu je možné zapůjčit buď ve fyzické, či v elektronické form...

Úryvek z rozhovoru pořízeného Pavlem Kovaříkem dvěma výraznými postavami prostředí ostravských fotbalových fanoušků nabízí zajímavý pohled na život v normalizačním Československu a na mnoha místech vyvrací zažité stereotypy, které si okolní společnost s tímto specifickým prostředím spojuje. Baníkovci 80. let nám v rozhovoru připomínají, ž...

Babylon.cz - Polsko si v těchto dnech připomíná padesáté výročí tzv. Března, tedy brutálně potlačených studentských protestů proti tuhé cenzuře režimu Władysława Gomułky. A také zřejmě poslední státem řízené otevřeně antisemitské kampaně v Evropě. K té se už přibližně rok schylovalo od šestidenní války.

„Není pravda, že to nejhorší se už stalo.“ Beseda s dokumentaristou Pavlem Štinglem ve středu 21. března v 17 hodin v Červeném kostele v Hlučíně, moderuje Jiří Siostrzonek. Pořádá Muzeum Hlučínska a Společnost přátel Muzea Hlučínska, z.s.