Pracovní list nabízí k interpretaci a srovnání polský a sovětský plakát. Součástí materiálu je deset otázek pro analýzu ikonického pramene.

Pracovní list pro studenty - spojení textu vzpomínek obyvatele židovského ghetta ve Varšavě Samuela Putermana s dobovými fotografiemi. Medailon autora vzpomínek, otázky pro žáky, odkazy na zdroje k historii varšavského ghetta. Materiál je v českém i polském jazyce.

Tato výkladová prezentace seznamuje českého čtenáře s obdobím Polsko-sovětské války v letech 1919 - 1920. Materiál není zaměřen na vyčerpávající popis válečných akcí, ale uvádí do problematiky utváření hranic, souvislostí s občanskou válkou v Rusku a obavami Evropy z šíření komunismu na západ. V závěrečné části objasňujeme zvláštní postoj...

Učitelé a studenti Gymnázia Olgy Havlové opět po roce uspořádali ve dnech 29.-30. března VI. ročník středoškolské studentské konference, která byla letos poprvé cíleně zaměřena úzce tematicky (na fenomén koncentračního tábora). To bylo zásadní změnou oproti minulým ročníkům pokrývajícím postupně a ve vymezených časových úsecích jednotlivá...

V digitální knihovně Kramerius NK ČR najdete více než 7 milionů naskenovaných stran plných textů periodik a monografií. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.

Pokud na vašich cestách zavítáte do Rigy, nezapomeňte si kromě úchvatného historického centra prohlédnout i Muzeum okupace Lotyšska 1940-1991. Zajímavá výstava dokumentuje éru německé a sovětské okupace a události, které jim předcházely.

Cermat prohlášením Hlavního metodika pro humanitní předměty Františka Brože reaguje na ostrou kritiku učitelů nespokojených s podobou cvičných testů k nové maturitě z dějepisu. Materiál předkládáme v podobě, jak byl našemu portálu zaslán Petrem Habáněm, tiskovým mluvčím Cermatu.

Text Jiřího Pernese z knihy "České průšvihy" popisuje postoj československých politiků vůči Polsku během války s ruskými bolševiky. Na rozdíl od států západní Evropy Českolovensko svého souseda v době vážného ohrožení nepodpořilo. Ministr Beneš naopak situce využil k otevření nevyřešené otázky společných hranic na Těšínsku, Oravě a Spiši.

Text Petrušky Šustrové, patronky česko-polské rubriky. Jsou pravdy, na kterých čas nic nezmění – například ta, že aby člověk mohl poznat sám sebe, musí mít srovnání s jinými, jinak na sebe hledí nekriticky. Takové srovnání české společnosti poskytuje snad nejlépe společnost polská.

Nová středoevropská rubrika na portále MD je součástí širší spolupráce v rámci dvou společných projektů jednotlivých visegrádských zemí, jejichž smyslem je poznání dějin našich sousedů, proměn vzájemných vztahů v minulosti a především poznání metod a možností výuky moderních dějin v zemích visegrádské skupiny.

Nespokojení pedagogové kladou v souvislosti s novou státní maturitou z dějepisu otázky řediteli CERMATu Ing. Pavlu Zelenému. K ochotě diskutovat o tématu se přihlásil po vlně kritiky ze strany učitelů až v živém vysílání ČT (3.3.2011, Události v regionech plus).

Muzeum Varšavského povstání připravilo u příležitosti 66. výročí varšavského povstání animovaný film, který expresivně zachycuje zdemolovanou Varšavu po porážce povstání. Simulaci průletu nad Varšavou srovnanou se zemí vytvořli nejlepší polští programátoři v 3D technologii.

Studie profesora Mečislava Boráka o prvním deportačním transportu Židů v Evropě z Ostravy do Niska nad Sanem.

Pracovní text k prezentaci: "Geneze nacistického vyhlazovacího programu - část druhá" je založen na rozboru krátkých pasáží vybraných z knihy Christophera R. Browninga: Obyčejní muži, 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku.

Znepokojení odborné veřejnosti, které vyvolaly cvičné testy k nové maturitě z dějepisu si všimla i Česká televize. Medializace problému snad podnítí větší pozornost veřejnosti a přiměje CERMAT k zapojení se do širší diskuze.

Milí kolegové, učitelé, rádi bychom vás informovali setkání redaktorů MD s historiky a polskými kolegy v Polském institutu v Praze, kde jsme mimo jiné představili novou polskou rubriku na portále Moderních dějin.

Má smysl učit o moderních dějinách? Potřebuje současná společnost historickou reflexi? Rozhodně ano! Alespoň se na tom shodují významné osobnosti českého disentu. Například Petruška Šustrová považuje výuku moderních dějin za mimořádně důležitou a míní, že projekt našeho portálu je dobrou cestou, díky níž se především mladí lidé mohou dozv...

Cvičné testy k nové maturitě z dějepisu vyvolaly kritické ohlasy ze stran učitelů i metodiků. Jako obvykle se odborná diskuse vede mimo rozhodující místa... zapojte se a přidejte svou trošku do mlýna.

Spisovatel a historik Pavel Kosatík připravuje dvě nové knihy, kromě české kulturní historie 20. století chystá biografii Pavla Tigrida. Nové knihy Pavla Kosatíka České snění a Čeští demokraté bylo možné v čase předvánočních nákupů vidět v knihkupectvích na těch nejfrekventovanějších místech. Možná také proto, že si lidé sněním o velkých ...

Státní maturita z dějepisu ignoruje snahu učitelů vést žáky ke kritickému poznávání historie. Důraz klade na faktografii, dataci, jména, detailní znalosti marginálních témat.