Aktuality
Kosatík o zesnulém Jirousovi: Za komunismu fungoval jako indikátor nebezpečí
iHNED.cz - V Praze zemřel básník a legenda českého undergroundu Ivan Martin Jirous, zvaný Magor. Bylo mu 67 let. Přečtěte si profil osobnosti, který napsal Pavel Kosatík loni v červnu pro Respekt.
Centrum vizuální historie Malach vydává webový magazín
Centrum vizuální historie Malach při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze poskytuje místní přístup k rozsáhlému digitálnímu archivu Institutu USC Shoah Foundation. Archiv 52 000 audiovizuálních nahrávek rozhovorů, které pokrývají dějiny celého 20. století, je zde plně dostupný prostřednictvím on-line rozhraní.
Ministerstvo zveřejnilo testy státních maturit
Ve středu 29. června byly na stránkách CERMATu zveřejněny testy letošních státních maturit. Níže uvedený odkaz Vás navede k testu z dějepisu. Jak test hodnotíte? Vstupte do diskuse!
Fokus ČT24: Jak (ne)učit dějepis
Reportáž, kterou pro pořad Fokus ČT24 připravili Ondřej Matějka a Petr Mikšíček a režíroval Jakub Skalický. Spor o smysl českých dějin se vede neustále. Součástí těchto dějin je i spor o to jak dějiny učit a nebo spíš neučit. Na něketré z podobných otázek zkusil najít odpověd také Fokus ČT24.
Historie střední Evropy žije na webu
Letos oslavíme dvacáté výročí událostí, které završily proces sametové revoluce, odchod okupačních vojsk z Československa a zrušení vojenského paktu Varšavská smlouva. U této příležitosti vznikl mezinárodní projekt V4 ROK ZA ROKEM rekapitulující totalitní historii zemí Visegradské čtyři a její vliv na současný stav demokracie v těchto stá...
CERMAT reaguje na kritiku nespokojených učitelů
Cermat prohlášením Hlavního metodika pro humanitní předměty Františka Brože reaguje na ostrou kritiku učitelů nespokojených s podobou cvičných testů k nové maturitě z dějepisu. Materiál předkládáme v podobě, jak byl našemu portálu zaslán Petrem Habáněm, tiskovým mluvčím Cermatu.
10 otázek ke státní maturitě z dějepisu
Nespokojení pedagogové kladou v souvislosti s novou státní maturitou z dějepisu otázky řediteli CERMATu Ing. Pavlu Zelenému. K ochotě diskutovat o tématu se přihlásil po vlně kritiky ze strany učitelů až v živém vysílání ČT (3.3.2011, Události v regionech plus).
Otevřený dopis CERMATu v reportáži ČT
Znepokojení odborné veřejnosti, které vyvolaly cvičné testy k nové maturitě z dějepisu si všimla i Česká televize. Medializace problému snad podnítí větší pozornost veřejnosti a přiměje CERMAT k zapojení se do širší diskuze.
Osobnosti podporují výuku moderních dějin
Má smysl učit o moderních dějinách? Potřebuje současná společnost historickou reflexi? Rozhodně ano! Alespoň se na tom shodují významné osobnosti českého disentu. Například Petruška Šustrová považuje výuku moderních dějin za mimořádně důležitou a míní, že projekt našeho portálu je dobrou cestou, díky níž se především mladí lidé mohou dozv...
Státní maturita z dějepisu - DISKUTUJTE S CERMATEM
Cvičné testy k nové maturitě z dějepisu vyvolaly kritické ohlasy ze stran učitelů i metodiků. Jako obvykle se odborná diskuse vede mimo rozhodující místa... zapojte se a přidejte svou trošku do mlýna.
Nová státní maturita z dějepisu? Ne, děkujeme!
Státní maturita z dějepisu ignoruje snahu učitelů vést žáky ke kritickému poznávání historie. Důraz klade na faktografii, dataci, jména, detailní znalosti marginálních témat.
Analýza VÚP: Jaké materiály využívají učitelé dějepisu a občanské výchovy
Do šetření se aktivně zapojilo celkem 115 respondentů, z toho 81 odpovídalo za vzdělávací obor Dějepis a 34 za vzdělávací obor Výchova k občanství (Občanská výchova), z nichž celkem 112 (97,4 %) vystudovalo jeden či druhý obor, příp. oba obory.
28. říjen
Při vyslovení nebo přečtení tohoto data není nutno u nás doplňovat letopočet. Každý aspoň trochu politicky cítící občan naší republiky ví, že se jedná o 28. říjen 1918. Je to s velkou úctou vnímaný den, kdy vlast Čechů, Moravanů, Slováků a části Slezanů získala po pádu Rakousko – Uherského císařství samostatnost.
Nesnesitelně zásadový člověk
Den před výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy byl na pražském Žižkově, před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů, odhalen obelisk věnovaný Ryszardu Siwiecovi – společnému polsko-československému hrdinovi těch událostí a člověku, který v době přetvářky a ohnutých zad chtěl otřást svědomím lidí.
Moderní dějiny slaví narozeniny
Vážení návštěvníci, čtenáři a přátelé, 1. září je to právě rok, co jsme spustili vzdělávací portál Moderní dějiny.cz a musíme přiznat, že naše původní představy o jeho fungování se za tu dobu poněkud proměnily. Některá naše očekávání se dnes jeví jako příliš idealistická, to základní, co jsme si předsevzali, se nám však (i s vaší pomocí) ...
Abeceda komunismu aneb Poučné sondy do nitra komunistického režimu
Přečtěte si recenzi historika Jana Kalouse na knihu Abeceda komunismu, která vychází z projektu Občanského sdružení Pant a portálu Moderní dějiny.cz. Knihu, která vyšla letos na jaře a která obsahuje i dvd s pěti krátkými dokumentárními filmy, je možné využít i ve výuce. Recenze vyšla v MF DNES.
Zemřel Milo Komínek
25. května zemřel v nemocnici ve Frýdku-Místku milý, vzácný a odvážný člověk Milo Komínek, akrobatický pilot, parašutista, odbojář, politický vězeň komunistického režimu číslo 8503, spisovatel, novinář, vydavatel a šéfredaktor časopisu Svědomí/Conscience.
Aktualizované Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století
Doporučení reaguje na současný nárůst extremistických a nedemokratických politických tendencí a zároveň reaguje na aktuální a naléhavé požadavky současnosti, charakterizované důrazem na vzdělávání žáků v problematice moderních a zejména nejnovějších dějin. Doporučení kromě obecné výzvy obsahuje dvě desítky stran příloh, které mohou učitel...
Pozoruhodný cestopis: Dovolená v gulagu
Skupina Čechů se letos v létě vypravila do míst, kde Stalinův režim věznil desítky tisíc lidí. Po smrti diktátora zůstaly pracovní lágry opuštěné v hluboké sibiřské tajze. Přežívají prakticky v původním stavu a jen minimum lidí je během půlstoletí navštívilo. Tady je zpráva o české expedici do krajiny duchů.
Číhošťský zázrak po šedesáti letech
Píše se konec roku 1949, pošmourné ráno třetí neděle adventní a v kostele v zapadlé obci Číhošti na Vysočině se při bohoslužbě na oltáři třikrát podivně rozkýval malý dřevěný kříž...