Letos oslavíme dvacáté výročí událostí, které završily proces sametové revoluce, odchod okupačních vojsk z Československa a zrušení vojenského paktu Varšavská smlouva. U této příležitosti vznikl mezinárodní projekt V4 ROK ZA ROKEM rekapitulující totalitní historii zemí Visegradské čtyři a její vliv na současný stav demokracie v těchto stá...

Cermat prohlášením Hlavního metodika pro humanitní předměty Františka Brože reaguje na ostrou kritiku učitelů nespokojených s podobou cvičných testů k nové maturitě z dějepisu. Materiál předkládáme v podobě, jak byl našemu portálu zaslán Petrem Habáněm, tiskovým mluvčím Cermatu.

Nespokojení pedagogové kladou v souvislosti s novou státní maturitou z dějepisu otázky řediteli CERMATu Ing. Pavlu Zelenému. K ochotě diskutovat o tématu se přihlásil po vlně kritiky ze strany učitelů až v živém vysílání ČT (3.3.2011, Události v regionech plus).

Znepokojení odborné veřejnosti, které vyvolaly cvičné testy k nové maturitě z dějepisu si všimla i Česká televize. Medializace problému snad podnítí větší pozornost veřejnosti a přiměje CERMAT k zapojení se do širší diskuze.

Má smysl učit o moderních dějinách? Potřebuje současná společnost historickou reflexi? Rozhodně ano! Alespoň se na tom shodují významné osobnosti českého disentu. Například Petruška Šustrová považuje výuku moderních dějin za mimořádně důležitou a míní, že projekt našeho portálu je dobrou cestou, díky níž se především mladí lidé mohou dozv...

Cvičné testy k nové maturitě z dějepisu vyvolaly kritické ohlasy ze stran učitelů i metodiků. Jako obvykle se odborná diskuse vede mimo rozhodující místa... zapojte se a přidejte svou trošku do mlýna.

Státní maturita z dějepisu ignoruje snahu učitelů vést žáky ke kritickému poznávání historie. Důraz klade na faktografii, dataci, jména, detailní znalosti marginálních témat.

Do šetření se aktivně zapojilo celkem 115 respondentů, z toho 81 odpovídalo za vzdělávací obor Dějepis a 34 za vzdělávací obor Výchova k občanství (Občanská výchova), z nichž celkem 112 (97,4 %) vystudovalo jeden či druhý obor, příp. oba obory.

Při vyslovení nebo přečtení tohoto data není nutno u nás doplňovat letopočet. Každý aspoň trochu politicky cítící občan naší republiky ví, že se jedná o 28. říjen 1918. Je to s velkou úctou vnímaný den, kdy vlast Čechů, Moravanů, Slováků a části Slezanů získala po pádu Rakousko – Uherského císařství samostatnost.

Den před výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy byl na pražském Žižkově, před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů, odhalen obelisk věnovaný Ryszardu Siwiecovi – společnému polsko-československému hrdinovi těch událostí a člověku, který v době přetvářky a ohnutých zad chtěl otřást svědomím lidí.

Vážení návštěvníci, čtenáři a přátelé, 1. září je to právě rok, co jsme spustili vzdělávací portál Moderní dějiny.cz a musíme přiznat, že naše původní představy o jeho fungování se za tu dobu poněkud proměnily. Některá naše očekávání se dnes jeví jako příliš idealistická, to základní, co jsme si předsevzali, se nám však (i s vaší pomocí) ...

Přečtěte si recenzi historika Jana Kalouse na knihu Abeceda komunismu, která vychází z projektu Občanského sdružení Pant a portálu Moderní dějiny.cz. Knihu, která vyšla letos na jaře a která obsahuje i dvd s pěti krátkými dokumentárními filmy, je možné využít i ve výuce. Recenze vyšla v MF DNES.

25. května zemřel v nemocnici ve Frýdku-Místku milý, vzácný a odvážný člověk Milo Komínek, akrobatický pilot, parašutista, odbojář, politický vězeň komunistického režimu číslo 8503, spisovatel, novinář, vydavatel a šéfredaktor časopisu Svědomí/Conscience.

Doporučení reaguje na současný nárůst extremistických a nedemokratických politických tendencí a zároveň reaguje na aktuální a naléhavé požadavky současnosti, charakterizované důrazem na vzdělávání žáků v problematice moderních a zejména nejnovějších dějin. Doporučení kromě obecné výzvy obsahuje dvě desítky stran příloh, které mohou učitel...

Skupina Čechů se letos v létě vypravila do míst, kde Stalinův režim věznil desítky tisíc lidí. Po smrti diktátora zůstaly pracovní lágry opuštěné v hluboké sibiřské tajze. Přežívají prakticky v původním stavu a jen minimum lidí je během půlstoletí navštívilo. Tady je zpráva o české expedici do krajiny duchů.

Píše se konec roku 1949, pošmourné ráno třetí neděle adventní a v kostele v zapadlé obci Číhošti na Vysočině se při bohoslužbě na oltáři třikrát podivně rozkýval malý dřevěný kříž...

IDNES.CZ - V nemocnici v Novém Jičíně zemřel v úterý 22. září 2009 ve věku sedmaosmdesáti let duchovní Antonín Huvar. Ještě nedávno přispěl do cyklu Česká vize, který v Kavárně on-line publikujeme.