Studie rekapituluje bilaterální smluvní jednání mezi nástupnickými státy Rakouska-Uherska Československem a Rakouskem nejen v době meziválečné, ale rovněž v období po II. světové válce. Pozornost je také věnována československo-rakouským smluvním vztahům po pádu komunismu a česko-rakouským v období po rozdělení Československa.

Záhy po mnichovských událostech se řada československých veřejných pracovníků a armádních důstojníků začala připravovat na odbojovou činnost. Bezprostředně po okupaci pak začal exodus těch, kteří se v následujících letech hodlali chopit zbraně. V zahraničí opět vznikala československá armáda.

Seznam významných výročí se zdá být nekonečný. Jistě k nim patří také 23. srpen 1939, kdy Ribbentrop a Molotov v Moskvě podepsali pověstný sovětsko-nacistický pakt o neútočení. Evropský parlament vyhlásil tento den významným dnem, připomínajícím spolupráci dvou totalitních režimů za účelem porážky evropské i světové demokracie. Málo se vš...

V březnu 1969 se v tehdejší Československé socialistické republice odehrály události, které znamenaly defi nitivní konec reformního komunistického programu jara 1968. Vyprovokovaly je dva hokejové zápasy, respektive nezvládnutí situace po druhém z nich. Především zdemolované zařízení sovětské letecké společnosti Aerofl ot na pražském Václ...

Text srovnává příčiny, okolnosti a důsledky vzniku ČSR po první světové válce a obnovení Československa po druhé světové válce. Autor se zabývá rozdílnými skutečnostmi i směřováním ve vývoji československého státu po skončení obou světových válek.

Sledování skupiny filozofů v období normalizace. Mnoha zejména mladým lidem bylo v průběhu tzv. normalizace upřeno právo se učit a svobodně vzdělávat. Ztráta naděje na akademické vzdělání přiměla skupinu filozofů z řad disidentů k organizování bytových seminářů, nazývaných také podzemní univerzity či antiuniverzity.

Text srovnává příčiny, okolnosti a důsledky vzniku Republiky Německé Rakousko po první světové válce a Republiky Rakousko po druhé světové válce. Obě dějinné události vykazují překvapivě mnoho společných rysů, text ovšem reflektuje i zřejmé odlišnosti ve vývoji Rakouska po skončení obou světových válek.

Komparativní text sleduje základní události každodenního i politického života ve vývoji rakouského a československého státu ve 20. století.

Studie popisuje situaci rakouské sociální demokracie po násilném potlačovaní demokracie v Rakousku od roku 1933, útěk a působení některých jejích představitelů v československém exilu v Brně, založení Zahraniční kanceláře rakouských sociálních demokratů (Auslandsbüro der österreichischen Sozialdemokraten – ALÖS) a aktivity jejích členů.

Studijní opora shrnující základní mezníky ve vývoji Československého státu v letech 1945-1990 v mezinárodním kontextu. Práce je určena učitelům, studentům vysokých, případně středních škol, je doplněna dobovými fotografiemi, mapami, texty, otázkami i testy pro studenty a doporučenou literaturou.

Text vymezuje základní právní, politologické i filozofické pojetí "zločinů proti lidskosti" a "genocidy". Zároveň stručně shrnuje základní dimenze lidské viny a trestu na základě díla německého existenciálního filozofa Karla Jasperse.

Okupace českých zemí nacistickým Německem a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 znamenaly pro české obyvatelstvo šok, který vzápětí vystřídalo odhodlání dát najevo svůj nesouhlas. Individuální projevy odporu záhy přerostly v organizované odbojové hnutí.

Kdokoli má moc, musí se zodpovídat. V období druhé republiky měl ve svých rukou největší politickou moc Rudolf Beran. Od 1. prosince 1938 byl premiérem a stál v čele větší ze dvou politických stran. Bylo však těžké „vládnout“ ve zbytkovém státě. Představa, že republika bude „malá, ale naše“, se ukázala být pouhou iluzí. Příchod nacistů by...

Když v roce 1971, po necelém čtvrt století, Pavel Tigrid v eseji Ve stínu lípy hodnotil literaturu o únoru 1948, napsal mj.: [i po pětadvaceti letech jsou stále] citelné mezery faktografické, chybí dokumentace k jistým mezinárodně politickým souvislostem, výpovědi účastníků si často odporují a nános ideologických a propagačních frází v ko...

Kromě sedmdesátého výročí okupace Čech a Moravy německým wehrmachtem si připomínáme i zabrání Podkarpatské Rusi armádou horthyovského Maďarska. Evakuaci představitelů čsl. státního aparátu i jejich rodin z Podkarpatska provázely několikadenní ústupové boje jednotek Stráže obrany státu a pravidelné čsl. armády s maďarskou přesilou. Protože...

Prezentace k přednášce zabývající se vlivem politických událostí v době totality na životy a psychiku dětí politických vězňů. Zvláštní důraz je kladen na jejich nemožnost studovat a na skutečnost, jak byla tato praxe využívána a zneužívána československým komunistickým režimem proti nepohodlným občanům.

Rádi bychom vás informovali o dalším kroku Institutu USC Shoah Foundation podniknutém v rámci snah o zpřístupnění rozhovorů s českými pamětníky Holokaustu ke vzdělávacím aktivitám v České republice.

Varování před útokem na historickou paměť. Vzhledem k nárůstu pravicového extremismu v České republice a s ním souvisejícím šířením xenofobie a antisemitismu považujeme za důležité upozornit na nebezpečné lži zpochybňující holocaust Židů ze druhé světové války, které nemají s historickým bádáním jakoukoli souvislost.

Úvahy o vybudování moderního vězeňského zařízení v Plzni šly ruku v ruce s reformami vězeňství v českých zemích ve druhé polovině 19. století. Na svou dobu velmi moderní budova věznice v Plzni byla zkolaudována v roce 1878. Měla hvězdicovitý tvar, takže celý komplex bylo možné přehlédnout z jednoho kontrolního bodu. Od svého počátku měla ...

František Havlíček se narodil 2. 12. 1908. Letos v prosinci by mu tedy bylo 100 let. Do jeho života vstoupily dvě zrůdné totality, které si v Československu nenápadně předaly žezlo. Zatímco tu první, nacistickou, se mu podařilo přežít, byť byl vězněn a jeho příbuzní popraveni, druhá, komunistická, už jeho životní pouť násilím přervala. Je...