Web Totalita.cz zveřejnil novou část věnovanou politickým procesům v 50. letech, které byly důsledkem boje o moc uvnitř komunistických stran v jednotlivých sovětských satelitech. Jako československý příklad může sloužit Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským.

Text analyzuje protiprávní únosy ruské emigrantské komunity sovětskými vojsky na území Československa v závěru druhé světové války. Autorka popisuje průběh zatýkání, deportace, zkoumá strukturu zatčených podle věku, vzdělání a sociálního zařazení. Studie se dále snaží rekonstruovat osudy přeživších po návratu ze sovětských táborů.

Studie přináší analýzu vývoje panslavismu, jeho různé podoby v Rusku i v prostředí menších slovanských národů se zvláštním zřetelem k českému kulturnímu a politickému prostředí 19. a 20. století.

Přinášíme vám vzácnou vzpomínku na spisovatele Jaromíra Šavrdu z pera jeho bývalé studentky Ireny Hrubé. Text byl iniciován přáním její spolužačky a rovněž četbou práce Jakuba Adámka "Jaromír Šavrda - Svědectví Ostravy", kterou jsme publikovali na našem portále. Tato studie autorku vzpomínky v mnoha ohledech překvapila neznámými skutečnos...

Invaze měla v Československu „obnovit pořádek“, vrátit zemi utrženou ze řetězu do postavení poslušného vazala. Jak toho rychle a účinně dosáhnout? Text sleduje dramatické události prvního týdne po invazi, únos československých politiků do Moskvy, reakce československé veřejnosti, neúspěšný pokus o sestavení "revoluční dělnicko-rolnické vl...

Proč pokus o svobodu v roce 1968 zastavila sovětská invaze? Československo patřilo do mocenské sféry komunistického Sovětského svazu. Text analyzuje příčiny krize komunistického režimu v Československu a její projevy, zaznamenává reakce československé veřejnosti na politickou i hospodářskou situaci a její vývoj, rekapituluje počáteční udá...

Text analyzuje kořeny a utváření československé zahraniční akce za I. světové války, sleduje vývoj představ o podobě československé státnosti po porážce a rozbití Rakouska-Uherska, v mezinárodním kontextu rekapituluje základní události, které k vytvoření ČSR vedly.

Text analyzuje kořeny a utváření politického systému českých zemí v letech 1945-1946 a pokouší se vymezit jevy typické pro rodící se systém "uzavřené plurality", v závěru přináší odkazy na rozsáhlou (odbornou i memoárovou) literaturu k této problematice.

Historické prameny pro žáky k tématu Slovenská republika v letech 1939-1945, které jsou doplněny otázkami a návodem, pomocí kterých mohou žáci pracovat. V první části jsou prameny týkající se odboje a Slovenského národního povstání, v části druhé jsou prameny týkající se židovské otázky.

Úryvek z komplexní publikace o současných politických systémech, který rozebírá povahu režimu v Rusku. Zaměřuje se zejména na vývoj od Jelcina k Putinovi a specifické rysy současného režimu.

Text analyzuje snahu o pojmoslovné postižení a kategorizaci konkrétních politických jevů a velmi stručně se pokouší vymezit/definovat obsahy standardních termínů moderní politické vědy - demokracie, totalitarismus a autoritarismus. V závěru přináší aplikaci termínů na sedm period vývoje českého (československého) politického systému let 1...

Text rozebírá charakter československého komunistického režimu v dvou dekádách předcházejících listopadu 1989. Je v něm mimo jiné zohledněn vliv Sovětského svazu a vývoje v zemích východního bloku včetně Polska v závěru 80. let na československou situaci.

Ve dnech 14. - 16. května 1921 byla na ustavujícím sjezdu založena Komunistická strana Československa. O okolnostech rozkolou v Sociální demokracii, obsazení Lidového domu, založení strany a jejím pevném napojení na Třetí nternacionálu pojednává text historika Jiřího Pernese z knihy České průšvihy.

Studie shrnuje základní informace k postoji rakouských úřadů a institucí k nelehké situaci občanů ČSSR po okupaci v srpnu 1968. Zabývá se specifickou pozicí Rakouska jako záchytné azylové země pro naše emigranty.

Studie se zabývá osobností vídeňského arcibiskupa kardinála Franze Königa a jeho cílevědomou „politikou návštěv“ zemí za železnou oponou v kontextu proměn vatikánské „východní politiky“ za pontifikátů jednotlivých papežů. Zastřešujícím tématem textu je západoevropská reflexe nelehké situace církve v komunistických stétech.

Krátký text podává přehled základních informací o jednom z mnoha střetnutí studené války na poli informační politiky, které sváděl americký rozhlasový vysílač Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE) a sovětská zahraniční stanice Rádio Moskva.

Text Jiřího Pernese z knihy "České průšvihy" popisuje postoj československých politiků vůči Polsku během války s ruskými bolševiky. Na rozdíl od států západní Evropy Českolovensko svého souseda v době vážného ohrožení nepodpořilo. Ministr Beneš naopak situce využil k otevření nevyřešené otázky společných hranic na Těšínsku, Oravě a Spiši.

Text Petrušky Šustrové, patronky česko-polské rubriky. Jsou pravdy, na kterých čas nic nezmění – například ta, že aby člověk mohl poznat sám sebe, musí mít srovnání s jinými, jinak na sebe hledí nekriticky. Takové srovnání české společnosti poskytuje snad nejlépe společnost polská.

Studie profesora Mečislava Boráka o prvním deportačním transportu Židů v Evropě z Ostravy do Niska nad Sanem.

Text Jiřího Pernese z knihy České průšvihy objasňuje projevy a důsledky hospodářské krize v ČSR na počátku 30. let. Autor předkládá statistické údaje o propadu ekonomiky, shrnuje nejen sociální, ale také politické důsledky recese (bolševizace KSČ, neklid v Sudetech). Kromě bezprostředních dopadů zároveň upozorňuje na její dlouhodobé násle...