Historici učitelům
Poslední volba T. G. Masaryka prezidentem
Dne 24. května 1934 byl počtvrté a naposledy zvolen prezidentem T. G. Masaryk. Nicméně čtyřiaosmdesátiletého zakladatele Československa tehdy sužovaly vážné zdravotní problémy a volbu navíc provázely obstrukce komunistů. Na okolnosti poslední Masarykovy prezidentské volby zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Číhošťský zázrak
K takzvanému číhošťskému zázraku neboli pohybu křížku při bohoslužbě v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou došlo sice o třetí adventní neděli 11. prosince 1949, ale to byl jen začátek. Následoval řetěz událostí, záhadných i velmi krutých. Řetěz, který vlastně zatím nemá konce, neboť uspokojivé vysvětlení onoho jevu dodnes neexistuje. Na důsle...
Příběh, který v literatuře nenajdete
Biografický text Marie Šedé se zaměřuje na dramatický život Ericha Müllera (22.8.1910 - 25. 11. 1998), mladého muže židovského původu v období nacistické okupace a II. světové války. Životní příběh je zasazen do dobových souvislostí a doplněn dobovými dokumenty i fotografiemi.
Volba Václava Havla prezidentem v prosinci 1989
Víte, kdo po listopadu 1989 jako první navrhl přímou volbu prezidenta? Mnohé asi překvapí, že to byla Komunistická strana Československa, a sice hned v prosinci 1989, ve snaze prosadit svého kandidáta Ladislava Adamce a zabránit zvolení Václava Havla. Na peripetie prezidentské volby z roku 1989 zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Janusz Korczak
Souhrný biografický text přináší základní informace o životě, díle a vzdělávacích aktivitách polského pedagoga a vychovatele Janusze Korczaka. Je doplněna dobovými fotografiemi, dokumenty a literaturou k tématu.
Adolf Hitler v přímých prezidentských volbách
Na jaře 1932 proběhly v Německu přímé prezidentské volby, druhé ve Výmarské republice a vlastně jedny z prvních v celé evropské historii. Účastnil se jich též Adolf Hitler, a byť nakonec prohrál s Paulem von Hindenburgem, bombastická kampaň v americkém stylu přivedla do náruče nacionálních socialistů miliony voličů, a přispěla tak v koneč...
Římskokatolická církev v období normalizace
Studie se zabývá postavením katolické církve v Československu v období normalizace. Popisuje stručně stav církve po kruté perzekuci v 50. letech. Věnuje se období vlády prezidenta Novotného a zlomovému roku 1968, kdy i církev žila ve velkém očekávání zlepšení poměrů a vztahu se státní mocí. Jádrem celé studie je období tzv. normalizace, k...
Světla a stíny fordismu
Koncem září 1908 byl vyroben první Ford model T, vůz, který znamenal přelom v dějinách automobilismu i moderního průmyslu. K jeho obrovskému rozšíření a nízké ceně totiž zásadně přispěla pásová výroba. Na „fordismus“ i na příčiny a důsledky velkého vlivu Henryho Forda na Adolfa Hitlera zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Andrej Sacharov: Od Car-bomby k Nobelově ceně míru
Dne 30. října 1961 explodovala nad Novou Zemí v Arktidě sovětská vodíková bomba, na Západě označovaná jako car-bomba. Šlo o dosud největší a dodnes nepřekonanou explozi jaderné zbraně. Na její konstrukci se výrazně podílel i Andrej Sacharov, jehož však přemýšlení o důsledcích použití zbraní, které pomáhal vyvíjet, přivedlo ke kritice sově...
Maďarské povstání v roce 1956
Sovětskému zásahu v Maďarsku na podzim 1956 velel hrdina druhé světové války maršál Koněv, muž, po němž se dodnes jmenuje významná žižkovská ulice a který má v Praze-Dejvicích pomník v nadživotní velikosti. U nás má statut osvoboditele, byť prý v roce 1968 před invazí pomáhal zmapovat Prahu, v Maďarsku ho ale považují jednoznačně za okupa...
Jomkipurská válka
Dne 6. října 1973 zahájila koalice Egypta a Sýrie překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách. Na ten den připadl nejvýznamnější židovský svátek, Den smíření – Jom kipur. Na příčiny, průběh i důsledky takzvané Jom kipurské války zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Padesát let od Karibské krize
Asi nikdy nebyl svět tak blízko rozpoutání jaderné války jako v říjnu 1962, v době takzvané Karibské krize. Sovětský vůdce Nikita Chruščov se tehdy rozhodl „strčit Američanům ježka do kalhot“ neboli instalovat na Kubě jaderné střely. Málem tak rozpoutal jadernou válku, a svět tak už nemusel padesát let existovat. Nakonec se nic nestalo, j...
Smutný příběh zaprášeného obrazu
Na jaře roku 2012 byl v jihočeské vsi Kváskovice zcela náhodou při rekonstrukci domu objeven poničený obraz, na kterém se nacházely dvě malé děti. Noví majitelé domu při pátrání po původu obrazu navštívili svou sousedku. Aniž by to tušili, její matka před sedmdesáti lety obraz zachránila před nařízeným zničením. Jednalo se totiž o obraz d...
Když se řekne Milena Jesenská…
Většina Čechů zná Milenu Jesenskou jako prvorepublikovou novinářku a přítelkyni Franze Kafky. Málokdo ale ví, že to byla žena, která v nejčernějším období evropských dějin nasazovala život, aby zachránila životy druhých.
Československé legie 1914-1920
Stručná a přehledná historická studie z knihy Českoslovenští legionáři, rodáci a občané Ostravy. Text objasnňuje okolnosti vzniku, formování jednotek a úspěchy českolovenských legií za první světové války ve Francii, Rusku a Itálii.
Pryč od Vídně, pryč od Říma! Katolická církev v období první republiky (1918–1938)
Studie se zabývá postavením katolické církve v Československu v období tzv. první republiky. Popisuje stručně vývoj vztahů mezi církví a novým státem v letech 1918 – 1938, kdy docházelo k protikatolickým tendencím, velkému odlivu věřících a vzniku Církve Československé.
Ostrava jako útočiště uprchlíků z německého a polského záboru na podzim roku 1938
Přehledná historická studie pojednává o důsledcích mnichovského záboru československého pohraničního území Německem a Polskem, který výrazně změnil každodenní životy lidí na Ostravsku, a to nejen v odstoupených městech a obcích, ale také v samotné Moravské Ostravě.
O čem hovořil Alexandr Dubček s Władysławem Gomułkou v Ostravě v únoru 1968
Záznam ze setkání generálního tajemníka ÚV KSČ Alexadra Dubčeka s prvním tajemníkem PSDS Władysławem Gomułkou, které se odehrálo v Ostravě 7. února 1968. Bylo těsně po tzv. lednových událostech, kdy došlo k významným personální obměnám ve vedení KSČ. Přední politikové zemí východního bloku měli tendenci se vyjadřovat k vnitropolitickým po...
Opravdu jen excesy? Národní očista v českých zemích po květnu 1945
Text historika Matěje Spurného ze sdružení ANTIKOMPLEX na téma násilí v prvních poválečných měsících v Československu. Účelem tohoto textu není podat výčet násilností, k nimž v českých zemích došlo v prvních měsících po válce. Cílem této studie je zařadit bezprostředně poválečné násilí v českých zemích do širšího kontextu plánů a počátků ...
Sovětský GULAG a československá zkušenost
Předkládaná studie Lukáše Babky se zabývá otázkou informovanosti československých občanů o situaci v Sovětském svazu, a to především o nápravně-pracovních táborech GULAGu. Rozebírá zdroje, ze kterých se mohli občané o táborech dozvědět a blíže informovat, dále rozebírá přímou zkušenost Čechoslováků s GULAGem. Poskytuje taktéž obsáhlý sezn...