Když psal Václav Hrabě verše o lásce, co je jako večernice, těžko mohl tušit, že jednou v Mišíkově podání zlidoví. A že zazní i při rozpadu komunistické diktatury. Hraje se dodnes, i více než dvacet let po svém vzniku. Na mejdanech, ve vlacích, na školních výletech a kdoví kde ještě.

V neděli dvaadvacátého ledna 1905 kráčeli petrohradští dělníci v průvodu, který připomínal procesí, aby předali carovi své ponížené požadavky. Do jejich zástupu stříleli vojáci, byli mrtví a ranění. Co této „krvavé neděli“ předcházelo a k čemu vedla, na to zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Osud si s básníkem, prozaikem a dramatikem Daniilem Ivanovičem Charmsem zahrál skutečně krutou hru – narodit se jinde, než právě v zemi, jež se měla zanedlouho stát Svazem sovětských socialistických republik, mohl prožít nejen klidným ale i daleko delší život, na druhou stranu, kdoví ale, zdali by pak psal tak, jako právě v dnes těžko pře...

Měla tahle krátká básnička Egona Bondyho pěkně zajímavý osud – ze samizdatového vydání se dostala do podzemí a utajovaných zkušeben, později i na tancovačky, aby nakonec doputovala až do Národního divadla.

Devatenáctého února 1915, téměř před sto lety, začala bitva o Gallipoli. Britští a francouzští vojáci, kteří se vylodili u úžin spojujících Černé a Středozemní moře, strávili v zákopech zoufalý rok, než se je Londýn a Paříž rozhodly evakuovat. Na tuto bitvu, které Britové říkají Operace Dardanely, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejn...

Maďarská republika rad sice existovala krátce, od 21. března do 1. srpna 1919, ale po bolševickém Rusku to byla druhá republika sovětského typu v Evropě. Mohl se komunismus ve střední Evropě prosadit už po první světové válce? A jak se proti Maďarské republice rad, jež se začala agresivně šířit i na Slovensko, bránilo čerstvě vzniklé Česk...

Pro totalitní komunistický režim v jeho počáteční fázi se existence trestaneckých pracovních táborů stala jedním z účinných nástrojů teroru proti vlastnímu obyvatelstvu. Studie přehledně shrnuje základní informace o vzniku, fungování a podobách československých lágrů při uranových dolech v letech 1949–1961.

Jako ve všech ostatních revolucích je ponaučením i československého listopadového převratu roku 1989 zkušenost, že největší a nejzásadnější chyby revoluce udělá hned na svém začátku. Přehledný text nezávislého publicisty, pedagoga a aktéra dramatických událostí let 1989-90 analyzuje kořeny krize komunistického režimu, jeho zhroucení a kon...

Studie popisuje situaci na poli neoficiální kultury v období tzv. normalizace na příkladě undergoundových komunit. Komunita na Nové Vísce byla zásadní komunitou, která kdy vůbec na území tehdejšího Československa vznikla. Po jejím konci se již nikdy nic podobného v takovém rozsahu vytvořit nepodařilo, už jen proto, že se spousta lidí rozh...

Text sleduje nakolik se ženy podílely na činnosti protirežimní opozice (a to zejména v prostředí nejznámější nezávislé iniciativy, Charty 77) v sedmdesátých a osmdesátých letech ve 20. století a hledá důvody, proč se v disentu kriticky téměř nedebatovalo o roli žen v československé společnosti.

Studie zachycuje historii divokého i organizovaného odsunu Němců z Československa, jeho příčiny a následky, zabývá se také novým osídlováním pohraničí i recepcí těchto událostí v dalších desetiletích. Rekapituluje tedy dramatické události let 1945–1950 a nabízí rovněž přesah do dnešních dnů i výběr dobových pramenů.

Studie zachycuje v úvodu vývoj československého vojenského letectva a osudy pilotů od dob I. republiky přes Mnichov a likvidaci československé armády, až k situaci, kdy touha bojovat proti nepříteli velela mnohým opustit vlast a hledat možnosti nasazení v zahraničí. Zásadní část studie je zaměřena na účast československých pilotů v bojích...

„Chceš-li jezdit ve svém autu, spoř si týdně pětimarku,“ znělo heslo kampaně, která každému spořádanému občanu Hitlerovy Třetí říše slibovala vlastnictví rodinného automobilu. Hitler však rozpoutal světovou válku, a Němci se tak „lidového vozu“, v překladu volkswagenu, dočkali až po ní, kdy se tento automobil, známý pod přezdívkou brouk, ...

Dvacátého osmého ledna 1977 se v Národním divadle konalo shromáždění, na němž měli umělci, a to zejména herci, odsoudit signatáře Charty 77, která ovšem v Československu nebyla nikde zveřejněna. Na toto shromáždění a na celou kampaň spjatou s takzvanou Antichartou zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Studie charakterizuje koncentrační tábor v Mauthausenu, který patří mezi nejznámější neblaze proslulé koncentrační tábory založené nacisty. Tábor byl zařazen do skupiny III určené pro nepolepšitelné vězně, jejichž návrat byl nežádoucí a jenž měli být „vernichtung durch arbeit“, zlikvidováni prací. Byl to první koncentrační tábor založený ...

Dne 20. ledna 1969 se na schodech Národního muzea v Budapešti na protest proti okupaci Československa, přítomnosti sovětských vojsk v Maďarsku a na podporu činu Jana Palacha polil benzínem a zapálil šestnáctiletý učeň Sándor Bauer. Patří k řadě „živých pochodní“, k lidem, kteří se v komunistických zemích upálili podobně jako Jan Palach, n...

„Já, Ryszard Siwiec, zdráv na těle i na duchu, jsem se po dlouhém boji a úvaze rozhodl vyjádřit protest proti totální tyranii zla, nenávisti a lži, které ovládají svět,“ uvedl ve své závěti muž, jenž se upálil ve Varšavě 8. září 1968, tedy několik měsíců před Janem Palachem. Na motivy a provedení činu Ryszarda Siwce i na jeho osobnost zao...

Text charakterizuje nacistický koncentrační tábor Ravensbrück. Ten byl nejznámějším a největším lágrem určeným výhradně pro ženy, které zde byly vězněny především za odpor proti nacistickému režimu. Nacházel se v Meklenbursku, přibližně 90 km severně od Berlína, poblíž vesnice Füstenberg/Havel na břehu Schwedtsee. Nehostinné oblasti okolo...

14. června uplyne pětašedesát let od zvolení Klementa Gottwalda prezidentem. Rudé právo tehdy psalo o „Přemyslovi od pluhu – Klementu Gottwaldovi z dílny“. Dělnický prezident se však na Hradě utápěl v alkoholu, a řada zasvěcených lidí z vedení strany si vlastně oddychla, že byl takto včas „uklizen“, neboť problémy s pitím měl již delší do...

Termínem „katyňský zločin“ se označuje povraždění téměř 22 tisíc osob - polských válečných zajatců v Katyni, Charkově a Kalininu (Tveru) a vězňů (vojenských i civilních) v různých místech sovětských republik ukrajinské a běloruské, které má na svědomí NKVD. Došlo k němu na jaře 1940 na příkaz nejvyššího sovětského vedení, tedy Politického...