Téměř sto sestřihů rozhovorů s pamětníky a přeživšími Šoa (holocaustu) nyní můžete sledovat v angličtině na Youtube.

Při příležitosti spuštění webových stránek Centra vizuální historie Malach, které proběhlo ve dnech 65. výročí konce druhé světové války a osvobození ČSR, pro vás centrum připravilo krátký sestřih z filmových výpovědí přeživších holocaustu, jejichž svědectví se s mnoha dalšími nacházejí v digitálním archivu Institutu USC Shoah Foundation.

Prozkoumejte digitální archiv přibližně 600 audio a video rozhovorů s pamětníky, kteří byli nuceně nasazení v Nacistickém Německu. Nacistické Německo vytvořilo jeden z nejrozsáhlejších systémů otrockých prací v historii do něhož bylo zapojeno více než 12 milionů obětí. Projekt si klade za cíl poskytnout, zpřístupnit a digitálně zachovat s...

JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka národně - socialistické strany, která stála v opozici vůči režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950. Jsou důkazem vnitřní síly této ženy a mají nám všem stále co říci, ačkoli byly určeny rod...

Úryvek z obsáhlejší studie zachycuje přípravy, průběh a důsledky akce K na Hlučínsku ve vzpomínkách pamětníků z obcí Dolní Benešov a Sudice. Jadrná a upřímná řeč místních sedláků dotváří obraz celé persekuční mašinerie - od zatčení, výslechovou vazbu, soud, až po peklo jáchymovských lágrů, návrat domů a vynucený vstup do JZD...

Odkazy na řadu svědectví pamětníků ze sbírky Post Bellum k tématu kolektivizace. Ve výuce můžete využít audio svědectví nebo textové přepisy rozhovorů.

Manželé Hrubí v roce 1948 v Praze pomáhali političce Miladě Horákové, která se snažila po komunistickém převratu v roce 1948 zachránit, co se dalo. Přinášíme unikátní, dosud nikde nepublikované a v podstatě neznámé svědectví Olgy Hrubé, kterou Horáková inspirovala k celoživotnímu zápasu proti komunismu.

Každý týden přinášela MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližoval seriál na příbězích konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života.

V článku najdete svědectví dvou pamětníků, kteří pro projekt Post Bellum vzpomínali na demonstarci 28. října 1939 a zatýkání na českých vysokých školách.

Projekt slovenského Ústavu pamäti národa nabízí databázi výpovědí svědků a pamětníků na období let válečných (1939-1945) a období pretotalitního a totalitního Československa (1945-1989). Záznamy výpovědí pamětníků budou seřazeny dle jednotlivých údobí a také dle historického fenoménu, ke kterému se vztahují. Na stránkách ÚPN najdete kromě...

V článku najdete svědectví dvou českých interbrigadistů, kteří pro projekt Post Bellum vzpomínali na svou účast ve španělské občanské válce 1936-1939).

Ve spolupráci s občanským sdružením Dokumenty, mládež & společnost přinášíme 28 minutový snímek pokrývající průřez svědectví Dcer 50. let.

Ve spolupráci s občanským sdružením Dokumenty, mládež & společnost Vám přinášíme audiovizuální svědectví – výpovědi dcer politických vězňů v bývalém Československu v období 1948 – 1960, které můžete využit ve výuce. Krátký snímek v délce 9 minut rozkrývá příběhy žen, jejichž rodiče byli politickými vězni v 50. letech 20. století na úz...

Ve spolupráci s občanským sdružením Dokumenty, mládež & společnost Vám přinášíme audiovizuální svědectví – výpovědi dcer politických vězňů v bývalém Československu v období 1948 – 1960, které můžete využit ve výuce. Krátký snímek v délce 9 minut rozkrývá příběhy žen, jejichž rodiče byli politickými vězni v 50. letech 20. století na úz...

Patnáctiminutový filmový úryvek z jedinečného svědectví pana Viktora Laše (1923-2004), který byl na základě rasistických zákonů platných v Protektorátu Čechy a Morava deportován do židovského ghetta v Terezíně. Kromě práce v dolech na Kladensku byl z Terezína povolán do otrockého komanda, které mělo „vyčistit“ právě zničené Lidice, a stal...