Svědek židovského holocaustu vzpomíná na okolnosti pochodu smrti.

Socioložka Jiřina Šiklová vzpomíná na to, jak se chovali vyšetřovatelé při výsleších. Jaké metody používali? Chovali se jinak k mladším a starším lidem? Jinak k mužům a jinak k ženám?

Pamětník holocaustu, který přežil věznění v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti vzpomíná na to, jak si zvykal na běžný život po válce.

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí. Ve vzpomínce na podmínky, ve kterých byl její muž vězněn, na šikanu, kterou tam zažíval, na zabavování jídla a zavírání na samotku.

Publicista, disident a spoluzakladatel Občanského fóra vzpomíná na Václava Havla jako na osobnost, která díky svým analytickým schopnostem sjednocovala různé proudy v disentu a OF, a analyzuje chyby, kterých se Václav Havel dopustil jako politik.

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich doma v ostravském bytě probíhaly za normalizace domovní prohlídky či zabavování rukopisů a knih.

Jak vypadaly výslechy žen v 70. a 80. letech? Lišily se nějak metody či přístup StB při výsleších mužů a žen? A cítila publicistka Petruška Šustrová nějaký posun mezi chováním vyšetřovatelů StB v sedmdesátých a osmdesátých letech?

Pamětník holocaustu vzpomíná na to, v jakých hygienických podmínkách přežívali lidé v koncentračním táboře. Dozvíte se mimo jiné, jak nacisté vězně označovali, jaké fasovali oblečení, jak to bylo s pitnou vodou nebo epidemiemi.

Přepis besedy s Danou Němcovou a Petrem Placákem, která byla součástí studentské minikonference v Chomutově v listopadu 2012. Tématem rozhovoru byly vzpomínky na školní léta a život v časech normalizace. Debatu moderoval Josef Märc.

Přepis vzpomínek Evy Vítové a Richarda Smoly, které zazněly na studentské minikonferenci „Neklidná Plzeň" v červnu 2013. Richard Smola vzpomínal na persekuci rodiny po roce 1948, vojenskou službu v PTP na Ostravsku a ozvuky plzeňských událostí. Paní Vítová vzpomínala na Plzeň v roce 1953, události ve Škodovce, v ulicích města, zatčení v p...

Motto: historie je učitelkou života a světlem pravdy. Osudy rodinného statku ve víru kolektivizace, zločinné jednání komunistického režimu, rozkulačování a jeho důsledky, popisuje ve své vzpomínce Jiří Bárta z Ostravy.

Dne 14. března 1939 se posádka 8. pěšího pluku Czajankových kasáren postavila na odpor jednotkám nacistických vojsk v Místku. Svědectví jednoho z českých vojáků, Jindřicha Káni, sepsané v Ostravě-Porubě k padesátliletému výročí této události si můžete přečíst v příloze.

Jan Palach, student historie, se ve svých jednadvaceti letech upálil. Udělal to na protest proti letargii, do které se podle něj český národ propadal po invazi spojeneckých vojsk v srpnu 1968. Tento výrazný výkřik vzdoru hluboce zasáhl českou i zahraniční veřejnost a mnozí na něj dodnes vzpomínají s mrazením v zádech.

Představujeme vám pracovní list, který analyzuje čtyři  krátká videa. Ta dokumentují působení Oty Ornesta a Josefa Schwarce – Červinky v československé sekci zahraničního servisu BBC v Londýně, kde během II. světové války oba pracovali  společně s Pavlem Tigridem jako rozhlasoví redaktoři a hlasatelé. Jedná se o filmový sestřih, jehož pod...

Chcete vyhledávat v databázi pamětníků podle klíčových slov a stříhat z nich vlastní videa? Chcete si procvičit angličtinu sledováním výpovědí pamětníků holokaustu? S angličtinou nemají vaši studenti problém? Chcete je zapojit do projektové výuky? Tak neváhejte a využijte IWittness - unikátní nástroj Jihokalifronské univerzity a  USC Shoa...

Jaroslav Kraus popisuje svůj útěk z evakuačního transportu. Šlo o stejný transport, který se později proslavil díky povídce Arnošta Lustiga a filmu Démanty noci Jana Němce.

Přečtěte si dvě vzpomínky na život Židů v Protektorátu Čechy a Morava, narůstající antisemitismus a diskriminaci, přesídlování, nacistické krádeže židovského majetku, transporty, věznice a tábory.

Přinášíme Vám unikátní svědectví bývalého pohraničníka J. R., který v letech 1983-1986 sloužil na vnitroněmecké hranici. Pamětník vzpomíná na svůj vstup k pohraničním jednotkám, výcvik a službu. Hlavním tématem zamyšlení J. R. je morální otázka použití střelné zbraně proti uprchlíkům.

Příběh ukrývání židovské rodiny za Protektorátu ve vyprávění, které se po letech vynořilo z hlubin rodinné paměti... Přečtěte si seminární práci Aleny Revendové, studentky Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě. V závěru nechybí ani reflexe samotné studentky.

Poslechněte si příběh Dagmar Lieblové v krátkém animovaném videu na stránkách Centropa Films. Přestože je Dagmar Lieblové přes osmdesát stále neúnavně pracuje jako lektorka v Terezínské iniciativě. Setkává se zde a vede kurzy s českými, rakouskými a německými studenty, stejně jako s Brity a Američany. Hovoří s nimi ve třech jazycích.