Helena Kunstová popisuje podmínky a vztahy ve věznicích v 50. letech, s nimiž se musela její matka - oběť politických procesů - vyrovnávat.

Zdeněk Růžička popisuje v krátkém videu vzpomíná na okolnosti svého zatčení komunistickou Státní bezpečností v poúnorovém Československu a také na drastické výslechové metody, kterým byl podrobován ve vazební věznici v Ostravě.

Helena Kunstová vzpomíná na to, jak přišla policie zatknout její matku, která v té době měla dvě malé děti.

Helena Kunstová vzpomíná na metody psychologického nátlaku, kterým musela čelit její matka, oběť politických procesů v 50. letech.

Tento střihový film, který si můžete stáhnout do svého počítače, obsahuje úryvky ze svědectví pamětníků Holocaustu z archivu vizuální historie USC Shoah Foundation. Všichni se narodili v polském městě Osvětim (Oświęcim), dnes nechvalně proslulém díky systému koncentračních táborů pojmenovaném Auschwitz, který ve městě a jeho okolí vybudov...

Pamětník holocaustu popisuje přímo v prostředí osvětimském památníku, jak vypadal za války lágrový barák v tomto koncentráku.

Krátký dokumentární film Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Československa optikou tří pamětnic. Liselotte Židová, Marlene Wetzel Hackspacher a Helga Heller, v době odsunu mladé dívky, popisují česko-německé vztahy před válkou různě – podle jedné byli Němci před válkou znevýhodněni a chtěli si...

Krátkometrážní dokument Hrdinové západní fronty – Milan Trunkát představuje osudy československých letců na západní frontě během 2. světové války na pozadí působivého vyprávění Milana Trunkáta. 

Multimediální vzdělávací DVD „Dějiny na vlastní kůži“ představuje v pěti filmových dokumentech výrazné české osobnosti, do jejichž životů významně zasáhly dějinné události 20. století. Prostřednictvím dokumentárních portrétů nyní mohou jejich osudy a zásadní historické okamžiky „na vlastní kůži“ prožít také žáci. Portrétované osobnosti se...

Novinář Jan Urban popisuje v krátkometrážním dokumentu Listopad ’89 očima Jana Urbana události během tzv. Sametové revoluce a po ní. 

V tomto filmu se setkáte se dvěma ženami-disidentkami, Petruškou Šustrovou a Jiřinou Šiklovou. Každá zvlášť popisuje roli žen v disentu, která je, jak lze i z jejich vyprávění poznat, neprávem opomíjena. 

V dokumentu o poměrech v komunistických lágrech bývalý mukl František Zahrádka tvrdí, že v táborech byly dva druhy vězňů: „Moře nevinnejch obětí a ti, kteří do toho šli.“ 

Příslušník 1. československé brigády vzpomíná na boje u Dukly a zamýšlí se nad tím, zda oběti, které tato vojenská operace československou jednotku stála, nebyly zbytečné...

Bratr Jana Zajíce, Jaroslav, vzpomíná na to, jak jej chtěli komunisté vyloučit z vysoké školy. Jako záminka jim měla posloužit britská vlajka, kterou si na památku přivezl ze zahraniční cesty a jako artefakt pověsil na stěnu ve svém pokoji na koleji.

Utečenec z Podkarpatské Rusi vzpomíná na to, jak se dostal do gulagu a z něj později do 1. československé brigády v SSSR. Velké procento jejích příslušníků se totiž rekrutovalo právě z vězňů v gulazích.

Sestra Jana Zajíce Marta Janasová vzpomíná na to, jak po sebeupálení bratra musela maminka odejít z práce a ona sama nemohla studovat vysokou školu, přestože měla vynikající prospěch a úspěšně vykonala přijímací zkoušky.

Páter Stanislav Lekavý vzpomíná na své první setkání s vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem a jeho krutými metodami při výsleších vězňů v Uherském Hradišti.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na to, jak vypadal běžný den muklů v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, kdy muklové vstávali, na kolik směn fárali, kolik měli denně nástupů nebo co dělali po vyfárání.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na tresty v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, co to byla korekce, bunkr, díra, na kolik dní do nich vězně zavírali, jakou měli stravu a za jaké přestupky je dozorci trestali.

Vězeň č. A 2026 vzpomíná na to, jak vypadal každodenní režim v koncentračním táboře. Dozvíte se, jak vypadal tzv. apel, jak to v Osvětimi bylo s jídlem, s prací nebo se spaním.