Oral history
Věra Andrysíková - Postel
Před návštěvou mezinárodní komise Červeného kříže v Terezíně v roce 1944 přivezli nacisté do Terezína skutečné postele. Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se v Terezíně opravdu spalo a jak je dodnes pro ni postel podstatná.
Luděk Eliáš - Boty v Osvětimi
Pamětník holocaustu vzpomíná na to, jak se kradly boty v likvidačním táboře Osvětim-Březinka a jaký byl trest za to, když si je vězňové před zloději schovali pod polštář.
Věra Andrysíková - Strach v Terezíně
Dominantním pocitem obyvatel Terezína byl podle pamětnice holocaustu všudypřítomní strach. Věra Andrysíková hovoří nejen o něm, ale také o blízkosti smrti i sebevraždách v terezínském ghettu.
Věra Andrysíková - Cesta do Terezína
Pamětnice holocaustu vzpomíná na to, jak se dostala do Terezína a co všechno tomu předcházelo.
Varování - Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Karel Borský popisuje svůj útěk z Polska do SSSR, kam prchal z rozpuštěného, nedostavěného koncentračního tábora v Nisku nad Sanem, jednoho z prvních projektů, na kterém se osobně podílel Adolf Eichmann. Lajos Erdélyi vzpomíná na zprávy polských uprchlíků o masových vraždách, jejich varování, které se ...
Útěky do Polska – Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Artur Radvanský, Miklós Rozner a Jan Orlík vzpomínají na emigraci do Polska. Podobně jako další uprchlíci utíkali před nacistickou okupací do svobodnějšího prostředí, které však brzy o svou svobodu a nezávislost přišlo také... Ne náhodou si pro přechod do Polska tito tři muži vybrali Ostravsko.
Z Polska do Maďarska - Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Stanislaw Fraczysty a Magdalena Sedláková popisují svůj útěk do Maďarska. Polsko se po útoku Německa a SSSR stalo místem, odkud prchalo množství migrantů. Řada z nich si zvolila za cíl svého útěku Maďarsko, zejména Budapešť. Zdálo se, že zde nehrozí žádné nebezpečí. To se však záhy mělo změnit...
Polská okupace Těšínska – Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Henry Heitlinger vzpomíná na období svého dospívání v Třinci. V období po Mnichovu polská vláda odeslala československé vládě ultimátum, ve kterém žádala vydání Těšínska, které si nárokovala. Henry Heitlinger v něm popisuje svoje zážitky z polské okupace, která trvala do té doby, než ji vystřídala něme...
Tatínka nebylo... dcera Vladimíra Petřka vzpomíná
Vzpomínka Jiřiny Julákové, dcery Vladimíra Petřka, kaplana pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, v němž se ukrývali parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha. Jejího otce popravili 5. září 1942 v kobyliské střelnici v Praze. Jejího otce popravili 5. září 1942 v kobyliské střelnici.
Objevení karvinského tábora nucených prací pro židy
Díky rozhovorům s pamětníky z databáze USC Shoah Foundation se podařilo zrekonstruovat jednu z neznámých kapitol minulosti Karvinska. Přinášíme vám tři krátká videa dokumetující transport Židů z polských ghett do Karviné, životní a pracovní podmínky v táboře ZALfJ Karwin. Do projektu se zapojili studenti dějepisného semináře Jazykového gy...
Václav Havel na vlnách Rádia Svobodná Evropa (1988)
Telefonický vstup Václava Havla z roku 1988 do vysílání Rádia Svobodná Evropa k jubilejnímu výročí vzniku ČSR, v němž se Václav Havel zamýšlí nad dezinterpretací moderních československých dějin i potřebou nezkreslené výuky historických témath ve školách i mezi širokou veřejností.
Pastýř stvoření - rozhlasový rozhovor s Erazimem Kohákem
Rozhlas.cz - Dokument umožní posluchačům prostřednictvím reportážního mikrofonu návštěvu v panelovém bytě manželů Erazima a Dorothy Kohákových v Praze-Chodově, kde profesor Kohák vypráví o svém životě – o svém otci, žurnalistovi a filozofovi, který se mu stal příkladem nejen svou profesí, ale i svými postoji.
Erazim Kohák na vlnách Rádia Svobodná Evropa
Rozhlasová promluva z původního vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE), ve které se filosof Erazim Kohák, žijící v exilu, věnuje tradicím českého politického myšlení. Zejména zmiňuje filosofii T. G. Masaryka.
Svědectví z místa upálení Jana Zajíce
Dosud neznámý svědek upálení Jana zajíce 25. února 1969 na Václavském náměstí v Praze pan Miroslav Dvořák nám poskytl svou výpověď. Vzpomíná na to, jak prožil tento den a jak se dostal na samotné místo činu, do průjezdu domu č. 39 na Václavském náměstí.
Kristina Tesková – němečtí vojáci z Hlučínska po válce
Kristina Tesková popisuje osudy svého otce, který musel narukovat do Wehrmachtu a po válce byl internován v osvětimském koncentračním táboře.
Petr Melichar – změny vztahů mezi politickými vězni
Petr Melichar vzpomíná na pocity svého otce po pádu železné opony.
Jaroslava Matoušková – komunikace s rodinou z vězení
Jedna z Dcer 50. let vzpomíná na to, jak se cenzurovaly dopisy z vězení a jakým způsobem se rodina dozvídala zprávy o zatčeném otci, který byl ve vězení jako oběť vykonstruovaného politického procesu.
Petr Melichar – vytváření nepřítele
Syn politického vězně z 50. let, jehož příběh mimo jiné inspiroval filmové tvůrce snímku Bumerang, vzpomíná na důsledky, které mělo zatčení a odsouzení jeho otce pro celou rodinu.
Petr Melichar – rodina politického vězně
Syn politického vězně z 50. let, jehož příběh mimo jiné inspiroval filmové tvůrce snímku Bumerang, vzpomíná na důsledky, které mělo pro rodinu zatčení a odsouzení jeho otce.
Jaroslava Matoušková – rodina politického vězně v 50. letech
Jedna z dcer 50. let vzpomíná na tísnivou atmosféru a šikanu ze strany komunistického režimu, která postihla její rodinu po odsouzení otce v politickém procesu.