Nejznámějším případem sebeupálení jako radikálního politického protestu je protest pražského studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí. Tímto radikálním způsobem odmítl nastupující normalizaci a příïspůsobení většiny společnosti novým politickým pořádkům.

Text sleduje nakolik se ženy podílely na činnosti protirežimní opozice (a to zejména v prostředí nejznámější nezávislé iniciativy, Charty 77) v sedmdesátých a osmdesátých letech ve 20. století a hledá důvody, proč se v disentu kriticky téměř nedebatovalo o roli žen v československé společnosti.

Text historika Petra Blažka je anotací rozsáhlejšího článku, který byl v roce 2008 publikován ve sborníku DEVÁTÁ, Markéta – SUK, Jiří – TŮMA, Oldřich (eds.): Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77. Praha, 21.–23. března 2007. ÚSD AV ČR – FF UK, Praha 2008, s. 22...

Unikátní celovečerní dokument polského režiséra Macieje J. Drygasa zachycuje tragický konec zoufalého člověka. Dne 8. září 1968 se totiž na varšavském Stadionu Desetiletí polil rozpouštědlem a zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec (nar. 7. března 1909 v Dębicy).

Virtuální výstava je věnována procesu s členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979 Ottou Bednářovou, Václavem Bendou, Jiřím Dienstbierem, Václavem Havlem, Danou Němcovou a Petrem Uhlem. Výstavu připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny a knihovnou Libri prohibiti.

Okolnosti získávání jednoho z římskokatolických kněží ke spolupráci se Státní bezpečností dokládají, že příslušníci tajné policie neváhali používat při své práci brutální metody ještě hluboko v osmdesátých letech. Publikovaný rozkaz náčelníka Správy Státní bezpečnosti Ostrava plk. Josefa Šobáně současně přibližuje kontrolní mechanismy taj...