Úryvek z knihy vzpomínek českého spisovatele, publicity a básníka Michala Mareše o ostravském táboru Hanke, který v „revoluční době“ po skončení druhé světové války proslul jako místo nelidského trýznění internovaných Němců a Čechů. Uveřejněný text byl určen pro týdeník Dnešek redigovaný Ferdinandem Peroutkou. Publikování skandálního svěd...

Pracovní listy pro žáky napomohou s využitím textů různých autorů i pramenů přemýšlet o smyslu činu Jana Palacha, jeho myšlenkách a postojích, které mohou být pro náš život inspirací i v současnosti.

Pracovní listy nabízejí úryvky článků z deníku komunistické strany Československa Rudé právo. Pomocí jejich interpretace mohou žáci vypátrat, jak československá propaganda vysvětlovala čtenářům protesty a revoluci v Maďarsku. Zároveň vedou k zamyšlení, proč nedošlo v roce 1956 k povstání také v Československu.

Pracovní list nabízí žákům výběr dobových fotografií z roku 1938 a z období po okupaci českého a moravského území. Jsou rozděleny do dvou souborů a doplněny otázkami a úkoly, které napomohou žákům k jejich důkladné analýze.

Pracovní list pro žáky přibližuje události osudného 15. března 1939, zaměřuje se na to, jak tento den změnil osudy kamarádů předválečné národnostně pestré Ostravy. Podkladem jsou úryvky z knihy Oty Filipa "Tři škaredé středy a sedm dalších elegií o zlých dnech".

Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě-Porubě za finanční podpory Moravskoslezského kraje připravuje několik akcí spojených s oslavami 70. výročí ukončení 2. světové války v Moravskoslezském kraji. Jednou z nich je také soutěž, určená žákům základních a středních škol Moravskoslezského kraje.

Praktické metodické materiály pro workshop zaměřený na práci s dobovými fotografiemi a články z deníku komunistické strany Československa Rudé právo, jejichž analýza pomůže žákům pochopit, jak československá propaganda tehdejším čtenářům vysvětlovala protirežimní protesty v sousedním Polsku. 

Krátký filmový dokument určený pro školy natočili studenti  oboru Audiovizuální tvorba z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Snímek se zaměřuje na opomíjené téma prožívání věznění rodičů v 50. letech jejich dětmi. Ve filmu vystupují „děti 50. let“ Helena Kunstová, Jaroslava Matoušková a Petr Melichar, kteří divá...

Pracovní list vede žáky k zamyšlení nad důvody, které vedou obyvatelstvo k migraci či emigraci, nad obsahem pojmu menšina, pracují s textů historiků, doplňují vynechaná místa a určují, ke které menšině se vztahují. Pod každý úkol zaznamenávají, který z teoreticky popsaných typů migrace popisuje daný text.

Praktické metodické materiály pro workshop zaměřený na práci s různými typy pramenů k problematice poválečného násilí na Němcích v Československu v létě roku 1945. Nechybí interpretace fotografie a písemných pramenů a také úkol zformulovat text na pamětní desku obětem poválečného násilí.

Pracovní materiály pro žáky k problematice historického vývoje Těšínska. Nabízejí zajímavé úkoly - doplňování míst do slepé mapy, analýzu statistických dat grafu národnostního složení oblasti ve světle sčítání lidu či interpretaci textu Olše nebo Olza.

Pracovní list umožňuje vyzkoušet si na tématu historie řecké menšiny v Československu efektivní motivační metodu. Je založena na práci s klíčovými slovy a předvídáním, jejím cílem je s pomocí vzpomínek pamětníků a historických faktů rekonstruovat osudy řeckých uprchlíků v Československu.

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které vedly Jana Krále k rozhodnutí podepsat Chartu 77, a odhalují, co podle Ivo Mludka vedlo lidi v období normalizace ke konformismu a kolaboraci s režimem.

Sada pracovních listů ke světovým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Soubor pracovních listů pro žáky, každý z nich je založen na práci s konkrétním historickým pramenem k odsunu Němců ze severní Moravy po skončení II. světové války. Žáci mohou analyzovat dobové úřední prameny (zprávy, protokol, výměr o odtransportování, transportní seznam) a také vzpomínku pamětnice.

Pracovní listy pro žáky přinášejí několik úkolů k tématu česko-polského sporu o Těšínsko v letech 1919-1920. Jsou založeny na práci s dobovými prameny (vyhlášky, karikatury), využívají rovněž současnou publicistickou reflexi dávných událostí a názorné mapy.

Obsahem aktivity je četba a rozbor autentických deníkových záznamů kopřivnické skautky Lídy Šumné (10. 11. 1920 – 20. 12. 1998), které si psala v letech 1937–1942. Deník poutavě a čtivě zachycuje období jejího života, které se odehrávalo v nelehké době na sklonku první republiky a v prvních letech druhé světové války. 

Výukový komplet „Rok po roce, poválečnými dějinami rok za rokem“ byl během několika hodin zcela rozebrán. Jelikož se jedná o jeden z výstupů grantového projektu Moderní dějiny do škol, výše nákladu byla pevně stanovena. Bohužel nemohla uspokojit požadavky všech zájemců. Omlouváme těm z vás, na které se nedostalo. Váš zájem nás mile překva...

Shrnující rozsáhlá prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény světových dějin v letech 1985-1989. Je doplňujícím materiálem cyklu Rok po roce, který je zpracováván na základě stejnojmenného rozhlasového pořadu připravovaného pro ČRo 6 Petruškou Šustrovou a Petrem Kourou. Prezentace s pomocí řady dobových fotografií shr...

Soubor pracovních listů z cyklu Rok po roce 1985–1989 ve světě je zaměřen na práci s dobovými prameny (texty, fotografiemi, svědectvími, grafem či státními znaky) k vybraným významným událostem a fenoménům československých dějin druhé půle 80. let.