Soubor výukových materiálů, 12 studií historiků a 28 praktických pracovních listů pro učitele a žáky je výstupem tříletého projektu PANTu, podpořeného strategickým grantem Mezinárodního visegrádského fondu (IVF). Autory vybraných kapitol z moderních dějin visegrádských zemí jsou historikové, metodici a učitelé z České republiky, Slovenska...

Soubor pracovních listů napomůže žákům osvětlit, jaké aktivity státní moc v normalizačním Československu vydávala za naplnění trestného činu „pobuřování“ (§ 100 zákona ze dne 29. listopadu 1961, 140/1961 Sb.). Na konkrétních dokumentech k případu kriminalizace činnosti ostravského spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy.

Soubor pracovních úkolů pro žáky, které jsou založeny na práci s několika typy pramenů, základními historickými pojmy či charakteristikami. Výchozím podkladem jsou dědečkovy deníkové zápisky, které publikoval v historické studii „Jaká je cena mé svobody?“ slovenský historik Miroslav Londák z Historického ústavu SAV.

Rozpad habsburské monarchie postavil české a polské politiky před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nové nástupnické státy. Soubor pracovních listů nabízí několik úkolů, které žákům na základě práce s dobových textovými či ikonickými prameny pomohou "těšínskou otázku", její řešení i dnešní dozvuky pochopit.

Pracovní list obsahuje dva dobové prameny a tři aktivity vztahující se k tématu „kulturní politiky“ KSČ za normalizace v oblasti hudební zábavy „pro mladé“ posluchače. Jejich cílem je popsat na základě dobových dokumentů požadavky stranických ideologů vůči umělcům, pořadatelům i návštěvníkům koncertů a odhalit jejich cíle.

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkrétním případu Jaromíra Šavrdy a studia pramenů žáci pochopí, jaký základní účel měla domovní prohlídka plnit, rozpoznají další cíle, které sledovala a odhalí její dopady na obyvatele domácnosti.

Několik úkolů pro žáky, které napomohou pochopit složitou situaci, do které se dostali židovští obyvatelé Ostravy po nacistické okupaci. Vzpomínky pamětníků, uveřejněné s laskavým svolením Židovské obce v Ostravě, jsou ve formě praktického pracovního listu doplněny otázkami a úkoly.

Pracovní list nabízí tři pracovní aktivity k událostem 14. března roku 1939. Jejich cílem je napomoci žákům pochopit a uvést do vzájemných souvislostí osudové okamžiky národních dějin – blížící se zánik Česko-slovenské republiky, vstup německé armády na území našeho státu a skutečný počátek okupace Čech a Moravy.

Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě-Porubě za finanční podpory Moravskoslezského kraje připravuje několik akcí spojených s oslavami 70. výročí ukončení 2. světové války v Moravskoslezském kraji. Jednou z nich je také soutěž, určená žákům základních a středních škol Moravskoslezského kraje.

Pracovní materiály nabízejí výběr vzpomínek pamětnků a dobové dokumenty, na jejichž základě žáci pátrají po motivaci lidí, kteří přepisovali knihy na severní Moravě v době normalizace. Zjistí a zaznamenají, jakým způsobem probíhalo šíření samizdatových publikací a jaký měl samizdat význam pro českou společnost a kulturu.

Pracovní list obsahuje programový text, fotografie a přepisy vzpomínek pamětníků k tématu zakázaných undergroundových koncertů na severní Moravě v období normalizace. Jejich cílem je ilustrovat tlak moci a postupy režimu vůči lidem, kteří se chtěli zcela svobodně umělecky vyjadřovat či nezávislé hudební produkci naslouchat.

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím bylo oficiální informování veřejnosti o udělení Nobelovy ceny českému spisovateli ovlivněno, jak na něj reagovali zakázaní spisovatelé, konkrétně Jaromír Šavrda, a proč byla tvorba v socialistickém státě komplikovanou záležitostí...

Kanadský hudebník, překladatel a spisovatel Paul Wilson v krátkometrážním snímku líčí své zážitky a postřehy z doby šedesátých a sedmdesátých let 20. století, kdy žil v Československu. Nevšední podání cizince přiblíží divákovi nejen praktiky normalizačního režimu, ale obohatí jej o cenný pohled zvenčí. V závěrečné části dokumentu Wilson v...

Eva Erbenová v krátkém dokumentu vzpomíná na osud svůj a své rodiny především ve válečných letech. Líčí pobyt v Terezíně, hrůzu Osvětimského tábora i neskutečnou bídu a hlad v pracovním táboře v Gross-Rosenu. Vzpomíná na pochod smrti, při kterém zahynula její maminka, a objasňuje, jak se jí podařilo z pochodu uniknout. V druhé části dokum...

Pracovní listy napomohou žákům pojmenovat základní mezníky ve vývoji Hlučínska a jeho obyvatel, určit, kterým státům Hlučínsko v jednotlivých údobích patřilo a popsat jeho odlišnost od jiných částí republiky. Umožní žákům zaznamenat zásadní změny v postavení českých a německých obyvatel v letech 1938-1945.

Sada pracovních listů k československým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách rekonstruovat příčiny, průběh a důsledky dramatických událostí na Těšínsku v roce 1938.

Soubor pracovních materiálů nabízí žákům možnost nahlédnout do dobových pramenů a vzpomínek, z nichž zjistí, jakými způsoby byl ostravský disident a spisovatel Jaromír Šavrda perzekvován státní mocí, jaký měl pobyt ve vězení dopady na jeho psychický i fyzický stav a jak se věznění odrazilo v jeho postojích a chování po propuštění.

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových svědectví, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o příčinách a důsledcích emigrace (především mladých lidí) z normalizačního Československa. 

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik článků z dobového tisku, fotografii a karikaturu, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve skupinách přemýšlet o průběhu a důsledcích mnichovské konference čtyř velmocí, která zásadním způsobem měnila nejen československé hranice, ale především mezinárodní vztahy a politiku významných evr...