Pane Sovadino,

zapomněl jste na Henleinova slova ony požadavky uvozující: „Jsem přesvědčen, že řadoví příslušníci československého národa jsou v zásadě mírumilovní a ochotni ke smíření; nevěřím na nenávist a svár, jsem přesvědčen, že se československý lid musí zbavit štvavého tisku. Němci (sudetští) se nemohou po dvacetiletém útlaku zúčastnit letošních oslav dvacátého výročí tohoto státu. Češi během těchto dvaceti let neudělali nic proto, aby nás vnitřně získali pro tento stát, do kterého jsme proti své vůli byli začleněni. Pokud chtějí čeští státníci vážně vytvořit skutečné přátelské sousedské vztahy k Německu, jsou pak bezpodmínečně nutné následující revize: (1) falešného českého historického mýtu, (2) nešťastného názoru, že úkolem českého národa je tvořit slovanskou hráz proti tzv. německé expanzi na východ, (3) zahraničně politické zásady, která dosud vřazovala tento stát mezi nepřátele německého národa. Český národ si musí uvědomit, že nová úprava vztahu k Velkoněmecké říši není možná bez revize vztahu k naší národní skupině. Pokud má dojít k mírovému vývoji v rámci československého státu, musí být podle přesvědčení Sudetoněmectva nezbytně vytvořeno nové státní a právní uspořádání, které by mělo obsahovat:
1. Plnou rovnoprávnost, tj. úplnou rovnost německé národní skupiny s českým národem
2. Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně této rovnoprávnosti ve státě..."

Nelze přece donekonečna předstírat světu, že Češi byli ve sporu se sudetskými Němci neviňátka. Co bránilo Čechům přijmout karlovarské požadavky? Vždyť všechny požadavky byly kompatibilní s demokratickým státem až na druhou půli požadavku osm. Jenže Češi vůbec o těchto požadavcích s SdP nejednali!