Autorka zapomněla,

že kromě jediného nalezeného tajného protokolu č. 16 (ze 30 celkových) otištěného ve faksimili v 50. letech ve Spolkové republice Německo v Aktech k německé zahraniční politice (ADAP), redigovaných, cenzurovaných a vydaných západními spojenci se objevil v roce 1961 v knize zástupce hlavního amerického prokurátora s nacistickými zločinci u IMT v Norimberku, Roberta Maxe Wasiliie Kempnera další faksimile exempláře protokolu s přesně stejným pořadovým číslem 16, který se od prvního sice nelišil zněním textu, nýbrž použitým psacím strojem, velikostí a tvarem razítka s nápisem Geheime Reichssache!, přičemž na exempláři z ADAP je SS psáno runami (německé psací stroje z nacistické éry měly k tomu speciální klávesu) a spisová značka je napsaná rukou, aby na na exempláři zveřejněném Kempnerem bylo SS napsáno na stroji latinkou a naopak spisová značka napsána strojem. Protože oba protokoly stejného čísla (sic) byly veřejnosti prezentovány jako faksimile, nedá se z toho nic jiného vyvodit, než že alespoň u jednoho se jedná o podvrh. Jiná interpretace je vyloučena. Slovně naprosto totožný text originálu a podvrhu připouští i domněnku, že oba prezentované exempláře č. 16 mohou být podvrhem.

Pak je ale celý autorčin článek k ničemu.