
Ztracení otcové
Více než půl století marně pátraly rakouské rodiny po svých předcích, kteří v roce 1956 zmizeli u železné opony. Pravdu se dozvěděli až dvacet let po pádu komunismu. Díky badatelskému objevu Milana Vojty a jeho neúnavném pátrání se tak pozůstalí mohli seznámit s děsivými historickými fakty.
Velmi emotivní dokument pátrá po osudu dvou rakouských rybářů Waltera Wawra (roč. 1927) a Karla Benedikta, kteří se 4. srpna 1956 vypravili na lov ryb k řece Dyji na československo-rakouské hranici. Oba ztracení otcové (po jednom zůstalo jedno dítě, po druhém dvě) byli zastřeleni na místě československými pohraničníky. Nikdo však pozůstalým nedal žádnou zprávu. Z archivních dokumentů, které jsou zachovány včetně fotografických příloh, plyne, že oba muži byli na místě mrtví. Není však v této chvíli zcela jasné, kde jsou pohřbeni. Měli noční službu, pracovali pro firmu OMV, která v těchto místech prováděla vrty. Jejich povinností bylo hlídat čerpání vody z Dyje. Noční službu si krátili chytáním ryb a rybaření je zřejmě dovedlo až k rameni řeky, které bylo už na československém území. Toto vysvětlení je ale dodnes spekulací, neboť jediné, co bylo nalezeno, byly kousky oděvů obou zmizelých.
Související články
- Železná opona jako téma ve výuce (1.10.2013)
- Vznik a proměny železné opony (22.12.2011)
- Rozdělená Evropa (soubor pracovních listů) (28.11.2011)
- ŽELEZNÁ OPONA - pracovní list k cyklu Abeceda komunistických zločinů (6.10.2011)
- Roztrhán za živa - pracovní list (29.11.2009)