Svět krakovských Židů spoluvytvářel po většinu času historii starobylého polského města, jejíž byl celá staletí nedílnou součástí. Před II. světovou válkou žilo v Krakově kolem 64 tisíc osob židovského původu. Toto číslo představovalo kolem 25 % obyvatel města. Kolem 70 % krakovských Židů bydlelo na Kaziměři (Kazimierzi) – ve středověku samostatném městě založeném polským králem Kazimírem Velikým, v meziválečných letech to byla už židovská čtvrť města Krakova.Ostatních 30 % židovských obyvatel Krakova bydlelo v jiných částech města. 13. a 14. březen 1943 znamenaly symbolický konec tohoto světa, v tyto dny jej zničili němečtí nacisté, kteří zlikvidovali krakovské ghetto...

Sbohem, Krakove, měj se dobře,
před domem vůz už čeká.
Z mého města ženou mě jak psa.
Jak pustá je dnes ulička má.
Mordechaj Gebirtig (krakovský lidový básník, tvůrce písní a herec, vyučený stolař, který tvořil v jidiš)

Obsah:
Náboženský život
Práce
Vzdělávání
Kultura
Sport
Lékařské a dobročinné aktivity

V prezentaci byly využity tyto zdroje:
Duda Eugeniusz, Żydowski Kraków. Przewodnik po zabytkach i miejscach pamięci, Kraków 2003
Holokaust. Historia i zagłada Żydów, program edukacyjny Żydowskiego Muzeum Galicja, Kraków
Kronika szkolna uczennic żydowskich z lat 1933-1939, Kraków 2006
Rympel Manuel, „Słowo o Żydach krakowskich w okresie międzywojennym (1918-1939)”, [w:] Kopiec wspomnień, W. Bodnicki i in. (red.), Kraków 1964
Skotnicki Aleksander, Oskar Schindler w oczach uratowanych przez siebie Żydów, Kraków 2007
Świat przed katastrofą. Żydzi krakowscy w dwudziestoleciu międzywojennym, Kraków 2007
Zbroja Barbara, „W sercu żydowskiego Kazimierza”, Gazeta Wyborcza
Zbroja Barbara, „W stronę Synagogi Tempel”, Gazeta Wyborcza

Text prezentace přeložil z polštiny Petr Šimíček.