
Zákon 143/1947 Sb. - tzv. Lex Schwarzenberg
Zákon Československé republiky č. 143/1947 Sbírky o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, tzv. Lex Schwarzenberg - zákon přijatý kvůli zabavení jednoho konkrétního majetku, právní unikát z dílny poválečného Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Lex Schwarzenberg je celosvětově unikátním aktem nespravedlnosti. Žádná jiná země si nedovolí mít zákon trestající jediného občana, aniž by byl obviněn ze spáchání jakéhokoliv trestného činu...
Organizace Spravedlnost pro Schwarzenbergy z Hluboké nad Vltavou, o.p.s.
Z důvodové zprávy k zákonu:
Převodu podrobený majetek jihočeských Schwarzenbergů představuje svojí rozlohou tak ohromný komplex nemovitostí, že se všeobecně pociťuje potřeba vyřešiti vlastnické poměry k této majetkové podstatě způsobem, který by odpovídal novému duchu hospodářské a sociální struktury Československé republiky. Nelze proto připustiti, aby vlastnictví tak nesmírného nemovitého majetku zůstalo i nadále soustředěno v rukách jednotlivce, a to tím spíše, že postup správy tohoto panství v minulosti není právě nejlepší zárukou, že by majetek byl v budoucnosti veden výlučně a jednoznačně v duchu českém, když ani v osobách vlastníků není beze všech pochyb prokázána naprostá a ryzí česká jejich národnost...
Vážné důvody veřejného zájmu však mluví pro jeho zachování jakožto nedílného celku, vzájemně se doplňujících hospodářských odvětví v průběhu staletí harmonicky narostlých a pro udržení všech českých zaměstnanců jako celku na tomto majetku, aby jich mohlo býti použito při zachování všech jejich nabytých práv jako odborného a vyškoleného aparátu k dalšímu zdárnému provozu všech odvětví tohoto majetku.
Tento majetek, vytvořený dlouholetým vývojem, byl svým tvůrcem účelně stmelen v organický celek, v němž prvovýroba jest doplňována výrobou odvozenou a kde všechna výrobní odvětví se vzájemně doplňují a jsou skloubena v harmonický a tím soběstačný celek, jehož produktivita jest podložena a podmíněna onou důmyslnou, po staletí budovanou skladbou jednotlivých součástí v dnešní majestátní celek.
Vyžaduje-li nyní duch doby, aby správa tohoto majetku byla řízena jedině a výhradně s hlediska potřeb našeho lidu, bude nutno učiniti opatření, která by především umožnila jednak zachování jeho produktivity a jednak zachování dosavadní sociální úrovně všech českých zaměstnanců tohoto panství.
Splnění obou těchto základních předpokladů, které jsou veřejným zájmem, jest možné jedině tehdy, bude-li majetek, jak osnovou navrhováno, převeden jako celek na zemi Českou. Jakékoli dělení a parcelování tohoto přirozeného a vzájemně hospodářskými vztahy skloubeného celku by přivodilo nezbytně jeho hospodářské rozrušení a zapříčinilo neproduktivitu a nerentabilitu rozdělených částí...
Shrnutí debaty historiků o tomto bezprecedentním zákoně si můžete přečíst na webu ČT
Další historické informace a soubor 46 dokumentů z rozmezí let 1937 - 2012 vztahujících se k osudům Schwarzenbergů a k tomuto zákonu najdete na webu organizace Spravedlnost pro Schwarzenbergy z Hluboké nad Vltavou, o.p.s.
143.
Zákon
ze dne 10. července 1947
o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1) Vlastnictví majetku rodu Schwarzenbergů, větve t. zv. primogenitury na Hluboké n. Vlt., pokud se tento nachází v Československé republice, přechází v rozsahu stanoveném v odstavci 2 ze zákona na zemi Českou.
(2) Majetkem podle odstavce 1 rozumí se nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský, zapsaný knihovně na Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga, v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky, dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál.
(3) Pro posouzení, které majetkové části přecházejí podle odstavců 1 a 2 na zemi Českou, jest rozhodným stav ke dni 9. května 1945. Předmětem převodu nejsou nemovitosti nabyté osobami třetími podle zákona ze dne 16. dubna 199919. č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, a předpisů jej měnících nebo doplňujících. Zábor podle tohoto zákona k předmětům v odstavcích 1 a 2 uvedeným, pokud nebyly dosud převedeny na osoby třetí, se ruší.
(4) Změny, provedené v majetku nebo jeho částech po 9. květnu 1945 jsou neplatné, byly-li zemským národním výborem v Praze proti nim nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vzneseny námitky.
§ 2
(1) Majetek v § 1 uvedený bude spravován jako celek podle směrnic zemského národního výboru v Praze.
(2) Ve lhůtě 3 měsíců ode dne počátku účinnosti tohoto zákona určí ministerstvo zemědělství a zemský národní výbor v Praze dohodou, které části zemědělské půdy, jichž není k hospodářskému celku zapotřebí, a v jaké výměře budou přiděleny oprávněným uchazečům podle zásad dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Podle zásady těchto dekretů bude naloženo s lesní plochou, pokud tvoří osamělé lesní celky menší než 100 ha. Ve sporných případech rozhoduje vláda.
(3) Země Česká jest povinna pečovati o historické památky, jichž vlastnictví nabyla na základě tohoto zákona.
§ 3
(1) Zaměstnancům na majetku v § 1 jmenovaném zůstávají zachovány jejich služební a pracovní smlouvy se všemi nároky nabytými podle dosavadních, pro ně platných služebních předpisů.
(2) Veškerá zařízení ve prospěch zaměstnanců, jako nadace, fondy a pod., přebírá země Česká a spravuje a dotuje je dosavadním způsobem z dosavadních zdrojů ve prospěch převzatých zaměstnanců, jakož i osob, požívajících starobní, nemocenské, sirotčí nebo jiné důchody.
(3) Povinnost poskytovati z prostředků, plynoucích z hospodaření na majetku v § 1 jmenovaném, starobní, nemocenské, vdovské, sirotčí a jiné důchody, přechází dnem účinnosti tohoto zákona na zemi Českou.
(4) Reálné patronáty, jak jsou spojeny s nemovitostmi, jakož i dobrovolná plnění, zůstávají ve svém obsahu a rozsahu nedotčeny.
§ 4
Vklad vlastnického práva, jakož i veškerých jiných práv podle ustanovení § 1 ve prospěch země České provedou soudy nebo úřady, u nichž se vedou veřejné zápisy o nemovitém majetku nebo jiných právech na žádost zemského národního výboru v Praze.
§ 5
(1) Majetek přechází do vlastnictví země České bez náhrady dosavadním vlastníkům.
(2) Dosavadním vlastníkům jmenovaných v §1, odst. 2 poskytne země Česká zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda.
§ 6
(1) Majetek tvoří samostatnou jednotku po stránce právní, hospodářské a účetní, spravovanou představenstvem.
(2) Představenstvo se skládá ze 16 členů, z nichž jmenují jednu čtvrtinu ministři vnitra, zemědělství a průmyslu, dvě čtvrtiny zemský národní výbor v Praze, a to čtyři z jihočeské oblasti; jednu čtvrtinu volí zaměstnanci na převedených statcích a podnicích. Za každého člena je jmenován nebo volen náhradník. Funkční období je tříleté.
(3) V čele představenstva je zemědělský referent zemského národního výboru v Praze. Představenstvo volí ze svého středu dva náměstky na funkční období tří let. Jeden z náměstků je vždy z řad zaměstnanců. Představenstvo je způsobilé se usnášeti za přítomnosti aspoň poloviny svých členů a usnáší se
prostou většinou hlasů.
(4) Směrnice o pravomoci a odpovědnosti jednotlivých orgánů vydá zemský národní výbor v Praze.
§ 7
Veškerá jednání a úkony k provedení tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků. Převedené vlastnictví se zprošťuje daně z vystěhování.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Související články
- Česká šlechta v časech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) (12.6.2014)
- Perspektivy postavení šlechty v Československu po roce 1945 (10.6.2014)
- Ohrožení Československa jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti (1938-39) (8.6.2014)
- Šlechta v éře prvorepublikového Československa (1918–1938) (3.6.2014)
- Pretotalitní Československo II. (od voleb 1946 do února 1948) (12.11.2012)
- Pretotalitní Československo I. (od května 1945 do voleb 1946) (6.11.2012)
- Mýtus české šlechty (25.5.2010)
- Dekret presidenta republiky o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (9.8.2009)
- Dekret presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (9.8.2009)