Z Polska do Maďarska - Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Stanislaw Fraczysty a Magdalena Sedláková popisují svůj útěk do Maďarska. Polsko se po útoku Německa a SSSR stalo místem, odkud prchalo množství migrantů. Řada z nich si zvolila za cíl svého útěku Maďarsko, zejména Budapešť. Zdálo se, že zde nehrozí žádné nebezpečí. To se však záhy mělo změnit...
Společné hranice, společné příběhy
Úryvek ze svědectví Stanislaw Fraczysty a Magdaleny Sedlákové pocházejí z archivu vizuální historie USC SF. Video vzniklo v rámci projektu „Společné hranice, společné příběhy“, jako výsledek spolupráce o. s. PANT a USC SF. Smyslem celého projektu je najít v českých, polských, slovenských a maďarských svědectvích takové příběhy, které svým záběrem hranice přesahují. Jednotlivá svědectví jsou přeložena do ostatních jazykových mutací, aby byla dostupná co nejširšímu publiku. Máme za to, že obecně sdílené a tradované předsudky a stereotypy přestávají být po zhlédnutí těchto svědectví pevné v základech a vedou k větší toleranci a vychovávají k zodpovědnému občanství.
Maďarsko na počátku II. světové války
Začátku druhé světové války, tedy útoku Třetí říše na Polsko, se Maďarské království neúčastnilo, naopak vyhlásilo neutralitu a přijalo na své území více jak 100 000 uprchlíků z Polska. Někteří z nich v zemi zůstali, část pokračovala přes Jugoslávii na západ. V roce 1940 se Maďarské království chystalo vojensky napadnout Rumunské království a získat zpět území Sedmihradska, obydlené Maďary. Část území o rozloze 43 000 km² Maďarskému království připadla 30. srpna 1940, na základě Druhé vídeňské arbitráže. Szálasi byl předčasně propuštěn a ihned se postavil do vedení Šípových křížů. Maďarské království se dne 20. listopadu, společně se Slovenským štátem a Rumunskem, připojilo ke státům Osy. Koncem března 1941 Hitler požadoval jednak umožnění volného průchodu německé armády přes území Maďarského království a jednak účast maďarských vojsk na vpádu do Jugoslávie. Maďarští politici stáli před složitým rozhodnutím. Buď ustoupí Němcům, poruší tak tři týdny starou smlouvu s Jugoslávií a definitivně přeruší poslední vazby se západními mocnostmi, nebo na druhou stranu získají nazpět část území obývané Maďary. Premiér Pál Teleki se pod vahou odpovědnosti zhroutil a 3. dubna 1941 se zastřelil. Jeho nástupce László Bárdossy, bývalý vyslanec v Berlíně, nařídil 11. dubna téhož roku pochod maďarské armády do Jugoslávie. Počet obyvatel Maďarského království se od roku 1920 téměř zdvojnásobil a území se rozšířilo z 93 000 km² na 171 000 km². Ovšem za tyto zisky muselo Maďarská království zaplatit větší účastí ve válečných taženích. Dne 26. června 1941 shodily maskované německé letouny, které se vydávaly za sovětské, bomby na Košice. Regent Miklós Horthy následně vyhlásil válku Sovětskému svazu.
stopáž: 2:58
jazyk: česky, polsky
titulky: anglicky
Stanislaw Fraczysty
Narodil se v Chocholówě 5. února 1917, tehdy ještě na území Rakouska-Uherska. Vyrůstal v obnoveném Polsku. Po porážce Polska německou wehrmacht se snažil dostat do Francie a připojit se tam k polské armádě, ale polští diplomaté jej v Budapešti, kam se mu podařilo dostat, přemluvili k zapojení se do polského podzemního odboje. Jako spojka pak cestoval mezi Generálním guvernemantem a Budapeští, než byl chycen gestapem a vězněn v Zakopaném a později ve vězení v Krakově v ulici Montelupich. Odtud byl deportován do koncentračního tábora Auschwitz I., kde jej nasadili na otrockou práci v Monowitzích. Přežil pochod smrti přes Buchenwald. Osvobozen byl v Řezně. Interview s ním bylo natočeno v polštině.
Magdalena Sedláková
Narodila se 20. prosince 1920 Arminovi a Sáře Lichtigovým v Prešově. Rodina se přestěhovala ze Slovenska do Kladna. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava okupační správa všechny členy rodiny deportovala do Terezínského ghetta. Odtud pak do ghetta v polské Zamosci. Odtud se Magdaleně Sedlákové podařilo uprchnout přes Lublin do Maďary obsazené vesnice Volové, kde se čas skrývala. Protože ještě z dětství ovládala maďarštinu, rozhodla se dostat do Budapešti. Nakonec si zajistila útočiště v městě Sátoraljaújhely, kde žila pod falešným jménem Irene Silagy. Zde potkala svého budoucího manžela Bohumila Sedláka, se kterým se po osvobození přestěhovala zpět do Československa.
Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.
Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).
Související články
- Židé v Maďarsku za II. světové války (5.3.2015)
- Osudy Romů - Společné hranice, společné příběhy (13.11.2014)
- Shared borders, shared stories (1.11.2014)
- Osvobozeni v Československu - Společné hranice, společné příběhy (27.10.2014)
- Varování - Společné hranice, společné příběhy (10.10.2014)
- Útěky do Polska – Společné hranice, společné příběhy (8.10.2014)
- Polská okupace Těšínska – Společné hranice, společné příběhy (2.10.2014)