Youngův plán na úpravu německých reparací (1929)
    Je nám ctí, tuto předložiti vládám účastivším se rozhodnutí ženevského, jakož i reparační komisí své návrhy na úplnou a konečnou úpravu otázky reparací včetně úpravy závazků, jež vyplývají ze smluv a dohod trvajících mezi Německem a mocnostmi věřitelskými, a doporučujeme jednomyslně, aby interesovanými vládami byl přijat tento plán:

                                                          Kapitola 1. Jmenování, úkol a ustavení.

    Výbor má svůj původ v rozhodnutí vlád: německé, belgické, britské, francouzské, italské a japonské, svěřiti péči neodvislých znalců vypracování návrhů na úplnou a konečnou úpravu otázky reparací. Dvanáct znalců mělo býti vyvoleno z příslušníků zemí, jež toto rozhodnutí učinily, dva z příslušníků Spojených států amerických (…)

    První řádná schůze výboru se konala v pondělí 11. Února ve 14,00 hod. v hotelu George V.
V tomto zasedání byl Owen D. Young jednomyslně zvolen předsedou. (…)

                                                          Kapitola 8. Roční splátky
                                                             Výbor doporučuje toto:

    1. Vlády určí přesné datum, kdy Dawesův plán pozbude účinnosti a kdy jej nový plán nahradí. Chystaje určiti toto datum, vlády uváží, že propočty nynějšího výboru byly provedeny na podkladě Dawesova plánu, jenž má pozbýti účinnosti dne 31. Srpna 1929, a nového plánu, jenž má vstoupiti v účinnost dne 1. září 1929.

    2. Platy očekávané podle plánu Dawesova výboru měly by pokračovat až do konce nynějšího roku reparací, tj. až do 30. Srpnaa 1929.

    3. Nový plán vstoupil by v platnost 1. Září 1929 s hodnotou 37 ročních splátek ve výši 1998,8 milionů říšských marek do 31. Března 1966, platy pak týkající se Dawesovy půjčky dlužno připočítati k této číslici (…)

    Potom bude Německo povinované platy vyznačenými v tomto sestavení s výhradou zvláštních ustanovení určených pro ona léta:

                                                          1966-67    1607,7 mil. marek
                                                                          (……)
                                                          1976-77    1678, 7 mil. marek
                                                                          (……)
                                                          1987-88    897,8 mil marek
 

                                                          Souhrn

    Navržený plán pokračuje v díle a doplňuje dílo, které bylo započato Dawesovým plánem a které bylo možno pouze nastíniti v r. 1924 vzhledem ku stavu, v němž tehdy bylo Německo a ostatní státy. Definitivním snížením a pevným určením německého dluhu, stanovením vzestupné stupnice ročních splátek, výhodami, jež poskytuje nová banka, pokud jde o zmenšení nebezpečí, že by placení ročních splátek bylo přerušeno, utvrzuje tento plán nedílnost německého dluhu v listině mezinárodních platů. Obsahuje-li značné snížení platů věřitelským zemím oproti částkám, jichž se mohly nadíti od provádění Dawesova plánu, vylučuje za to nejistoty tkvící v tomto plánu, které odporovaly stejně zájmům dlužníka jako zájmům věřitelů. Namísto nich podává definitivní úpravu, z níž dlužníku je zřejmá přesná část jeho závazků (…).
 

Zdroj: VESELÝ, Z.: Světová politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945). VŠE, Praha 2000. s. 127-128