Slovní obrat, který se používá v souvislosti s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, tedy „prezident Osvoboditel“, dostává v kontextu muzejních dokumentů nový rozměr. Řeč je o poznámkách Tomáše Garrigua Masaryka, které si zapisoval během svého pobytu na zámku v Hluboši na Příbramsku a které nastiňují možnou cestu k alternativní Evropě, cestu, která se díky prezidentovi nestala skutečností.

Vraťme se zpět v čase do roku 1919, kdy se po volbách vlády v Československu ujala pod vedením premiéra Vlastimila Tusara sociální demokracie, která vyhrála i následné parlamentní volby o rok později, tentokrát jen s 25 procenty podpory.

Nicméně v roce 1920, kdy zuřila poválečná hospodářská krize, hrozilo pod vlivem bolševické revoluce v Rusku, ale i zradikalizovaných poměrů v Německu, Maďarsku i v Československu, že v některých exponovaných lokalitách dojde k pokusu o bolševický převrat. I do naší politické scény, hlavně v rámci vládní sociální demokracie, pronikaly proudy, které navrhovaly řešení krize po vzoru bolševiků, tedy násilným odstraněním vládnoucí kapitalistické třídy.

Celý článek čtěte ZDE