Eduarda Ovčáčka, Ivana Binara, Tomáše Novotného, Pavla Cisovského, Miloslava Nekvasila, Daniela Balabána, Hanu Puchovou, Marii Pištěkovou, Jaroslava Malíka a Milana Báchorka, jejichž portréty výstava prezentuje, spojuje vztah k Ostravě. Ne všichni jsou ostravskými rodáky. „Jedná se i o umělce, kteří do Ostravy přišli odjinud, ale prožili zde podstatnou část života a upozornili na sebe nejen svou tvorbou, ale také postoji v době komunistické totality i ve svobodných poměrech,“ vysvětluje autor projektu a dokumentarista Paměti národa Tomáš Netočný.

Chartisté Binar a Ovčáček

Příkladem je spisovatel Ivan Binar narozený v roce 1942 v Boskovicích. V Ostravě studoval, nadchl se pro studentské divadlo, pracoval zde jako učitel a redaktor. A v Ostravě také zažil zlé časy. V monstrprocesu s kolegy z divadla Waterloo byl roku 1972 odsouzen na rok vězení za parodický muzikál na sovětskou propagandistickou hru Syn pluku. Ve vězeňské cele začal psát a už u toho zůstal. Roky trpěl šikanou ostravské StB. Po podpisu Charty 77 emigroval. Pracoval mimo jiné jako redaktor Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Po revoluci se přestěhoval do Prahy.

Významný grafik a malíř, laureát Ceny Vladimíra Boudníka Eduard Ovčáček, který žije desítky let v Ostravě, musel také čelit nepřízni režimu a zájmu estébáků. I když za normalizace měl příležitost vystavovat jen v zahraničí nebo na neoficiálních výstavách, nenechal se zlomit a nesouhlas s totalitním režimem dal najevo i podpisem prohlášení Charta 77.

Ostravská Johanka

Výstava prezentuje také jedinečnou uměleckou cestu herečky Marie Pištěkové, která se narodila v roce 1955 v Ostravě. Jako studentka Janáčkovy akademie v Brně napsala hru pro jednoho herce inspirovanou knihou G. B. Shawa o Johance z Arku, ve které vyznává víru v Boha. Poprvé ji hrála na improvizovaném jevišti na půdě v Ostravě. Následovaly stovky repríz po celém Československu. Často to byla ilegální představení pro křesťanské, ale také disidentské komunity. Po pádu komunismu se se svou hrou prosadila ve Francii, kam se přestěhovala a založila si tam vlastní divadlo.

Všechny portréty umělců prezentovaných na výstavě vycházejí z obsáhlých rozhovorů, které s nimi natočili dokumentaristé Paměti národa v Ostravě. Společnost Post Bellum má hlavní sídlo v Praze, ale v roce 2018 zřídila, ve spolupráci s Centrem Pant, zastoupení a audiovizuální studio také v Ostravě. Skupinka dokumentaristů už tam natočila desítky pamětníků významných historických událostí a epoch z celého Moravskoslezského kraje. Řada z nich se narodila za první republiky. Příběhy všech pamětníků jsou dostupné na webovém archivu Paměť národa pametnaroda.cz.

Cenný pohled umělců

Paměť umělců Ostravy je speciální projekt, pro který Post Bellum získalo finanční podporu města Ostrava. „S Ostravou je spojeno mnoho výjimečných umělců. Mnozí už nežijí. Spousta zajímavých kulturních osobností je ale stále mezi námi. Jejich svědectví o době, ve které žili a tvořili je cenné, ať se narodili ve třicátých nebo šedesátých letech,“ říká Tomáš Netočný.  

„Vycházíme mimo jiné z toho, že většina umělců jsou citliví a vnímaví lidé se smyslem pro detail a se schopností nahlížet na události v relevantních souvislostech. Jejich vzpomínky jsou ojedinělým svědectvím a pohledem na moderní dějiny Ostravy. Současně mají mnozí z nich zkušenosti z jiných regionů i ze zahraničí. Přinášejí tak cenný pohled na Ostravu také zvenčí,“ doplňuje Netočný.

K těmto osobnostem patří například teolog, judaista a dirigent Tomáš Novotný, zakladatel pěveckého sboru Adash, který se proslavil od Izraele po Spojené státy. Narodil se v roce 1952 v Praze. Studoval nejprve hudbu a pak bohosloveckou fakultu. Do Ostravy přišel nedobrovolně v 80. letech, když mu komunisté vzali státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Nikde jinde mu pak nedovolili kázat než právě v Ostravě, kde se mu po roce 1989 také otevřely možnosti věnovat se hudbě.  

Výstava Paměť umělců Ostravy potrvá v Husově sadu do 23. prosince. Post Bellum natáčí a zpracovává příběhy pamětníků hlavně díky podpoře soukromých dárců sdružených v Klubu Paměti národa.

Jednotlivé panely si můžete prohlédnout po stažení dokumentu v Pdf v příloze tohoto článku.