Jednání zahájili ve čtvrtek 28. dubna Katja Fausser a Sven Tetzlaff z Korberovy nadace v Hamburgu a také zástupci Memorialu, ruského partnera, spoluorganizátora setkání a organizátora národní ruské soutěže Eustory, který se již třicet let věnuje dokumentaci zločinů a obětí stalinismu v SSSR. Účastníci setkání z téměř 20 zemí (českou Eustory a PANT zastupoval Petr Šimíček) se seznámili s programem třídenního jednání a poté se přesunuli do Domu kinematografie na slavnostní předávání cen ruské Eustory. Při příchodu byla skupina zahraničních účastníků napadena ruskými nacionalisty, podobně jako před nimi spisovatelka Ljudmila Ulická a někteří z mladých účastníků, oceňovaných vítězů ruské národní Eustory. Organizovaní útočníci házeli vejce a stříkali na hosty zelený inkoust se čpavkem! Tato připravená provokace a bezprecedentní útok se odehrály za přihlížení a vlažného "dohledu" policie. Provázeni výkřiky "fašisti, fašisti, nebudete očerňovat naši historii, nepotřebujeme alternativní historii atd." se přesto všichni členové mezinárodní skupiny Eustory i se svými ruskými hostiteli protlačili dovnitř.

Slavnostní oceňování ruských vítězů bylo velkolepé, soutěž má v Rusku dlouhou tradici, letos se jednalo již o XXVII. ročník. Ruská porota, složená z historiků, publicistů a spisovatelů, vybírala vítěze z více než 1600 soutěžních prací na téma "Člověk v historii. Rusko XX. století". V moskevském sále nakonec bylo oceněno ve třech kategoriích více než 40 žáků a studentů, kteří se sjeli z celého Ruska, mnozí cestovali se svými rodiči a učiteli ze vzdálených oblastí i několik dní! V úvodu ke všem zúčastněným promluvila jménem Memorialu Irina Šerbakova, poděkovala studentům za jejich snahu a zájem o historii, upozornila na to, že bez pochopení toho, co se s Rusy či Ruskem dělo v minulosti a co se s ním děje nyní, není možné vykročit do budoucnosti. Odsoudila ranní útok a řekla, že nikomu nedovolí, aby jej překazil. Její slova o tom, že hlavním smyslem studentského pátrání v historii je předávání paměti z generace na generaci, jsou vlastně vyjádřením hlavního smyslu celé mezinárodní soutěže Eustory. V dnešním Rusku ovšem zní zvláště naléhavě. Ljudmila Ulická poté promluvila o kontrastu mezi historickým bádáním, jeho výsledky, a mytizovaným obrazem historie, konkrétně 2. světové války, jak jej chtějí vykládat někteří současní ruští politici. Prohlásila, že ochrana rodinné paměti je základním úkolem v současných nelehkých časech. Přítomné pozdravil také německý velvyslanec v Rusku, který v napjaté atmosféře označování některých ruských neziskovek, včetně Memorialu, za "zahraniční agenty", zmínil, že pravda činí člověka svobodným, a mladé autory historických prací označil za "agenty pravdy". K účastníkům soutěže promluvili v podobném duchu rovněž velvyslanci Evropské unie a Polska, stejně jako zástupci německých nadací, které Memorial i ruskou Eustory dlouhodobě podporují. Zpráva o incidentu a vyjádření podpory Eustory Memorialu je na webu EUSTORY.

Odpolední a podvečerní jednání bylo zasvěceno novinkám z Koerberovy nadace a mezinárodní sítě Eustory. Po patnácti letech opouští funkci hlavní organizátorky Gabriele Woidelko a přebírá ji Katja Fausser. Nadace v letošním roce iniciuje dialog mezi Ruskem a Evropou, bude pořádat konference, studentské výměny, chystá velké celoevropské diskusní fórum i novou webovou stránku na toto téma. Zástupci národních soutěží pak popisovali téma, průběh a výsledky Eustory v jednotlivých zemích, včetně slavnostního vyhlášení, cen pro soutěžící či zapojení sponzorů a donátorů.

Druhý konferenční den započal návštěvou Memorialu, prohlídkou jeho sbírek, archivních fondů a komentovanou prohlídkou výstavy zachycující odlišné interpretace některých událostí II. světové války v učebnicích šesti zemí. Výstavu připravil Memorial ve spolupráci s polskou Kartou, její zástupkyně v síti Eustory Alicja Wancerz-Gluza proto v krátkosti představila její záměr. Irina Šerbakova informovala v závěru účastníky o nevídané vlně podpory a solidarity, která Memorialu přicházela celý den po ostudném útoku na účastníky soutěže jak z Ruska, tak z jiných zemí. Podle jejích slov mají lidé právo nesouhlasit, protestovat, ale nemají právo útočit a napadat někoho jiného.

Poté se celá skupina organizátorů Eustory přesunula do Muzea Gulagu, kde je čekala prohlídka s komentářem jednoho z tvůrců nové moderní interaktivní expozice provázející návštěvníka historií táborového systému v SSSR. Pod vlivem silných prvních dojmů se pak rozpoutala diskuse o podobě a koncepci muzea, jeho aktivitách pro žáky a školy, o záměrech jeho zakladatele A. V. Ovsajenka či doprovodných kulturních programech. Poté následovala historická poznávací procházka centrem Moskvy s mnoha zajímavými zastaveními, od Kremlu a Rudého náměstí, přes Ljubjanku s budovou obávané KGB, se zastávkou u památníku obětem stalinských represí, za stálého doprovodu pravoslavných kostelů a klášterů zpátky na místo dalšího jednání do Memorialu. Odpolední pracovní část byla vyplněna diskusemi ve skupinách, hovořilo se o složení a práci soutěžních porot, o pravidlech a radách pro účastníky a také o organizačních problémech. Následovala příprava a rozmísťování materiálů pro sobotní "marketplace".

Třetí jednací den se celý odehrával opět v Memorialu, zrána účastníci procházeli jednotlivé panely, na nichž každý za svou zemi umístil předchozího dne základní informace o své organizaci, národní soutěži, vyhlášení vítězů, včetně plakátů, pozvánek, publikace či ukázek soutěžních prací. Každý z národních koordinátorů Eustory pak vše komentoval a osvětloval ostatním. Tato část programu byla jednoznačně vyvrcholením celého výročního setkaní, byla opravdu inspirativní.

Po ní následovaly rozsáhlejší prezentace loňských soutěži ve Francii, Španělsku, přes Skype účastníkům představil zajímavý soutěžní projekt zástupce Ukrajiny. Podvečerní část byla vyplněna diskusemi ve skupinách, informacemi organizátorů z Německa o průběhu letních táborů pro mladé vítěze národních kol v roce 2015 v polském Olsztyně a v Berlíně, o chystaných dvou táborech pro rok 2016 a třech pro rok 2017. Zároveň představili novou podobu chystaného propagačního letáčku, který obdrží organizátoři národních soutěží, a záměr vícejazyčného blogu "Public History Weekly" pro potřeby mezinárodní Eustory a zapojených učitelů. Vyčerpávající jednání zakončila volba tří členů výboru soutěže (Eustory Steering Committee) a rozlučková večeře. Následujícího dne se účastníci rozjeli domů a sejdou se zase za rok, tentokráte na pozvání portugalských kolegů v Lisabonu.