Vyhnání Gerty Snirch
Projekt s názvem Vyhnání Gerty Schnirch spojuje různé formy zobrazení problematiky odsunu německého obyvatelstva z Československa, které proběhlo mezi lety 1945–1947. Cílem spojení beletrie, divadelního představení a webové platformy je co nejrelevantnější prezentování problémů, konfliktů, utrpení a především nejednoznačnosti této historické události.
Základem a symbolickým podkladem celé narace se stal příběh Gerty Schnirch zobrazený v oceňovaném historickém románu nazvaném Vyhnání Gerty Schnirch spisovatelky Kateřiny Tučkové. Jde o mladou hrdinku z česko-německé rodiny žijící v Brně, která se v turbulentním dvacátém století snaží i se svou dcerou Barborou přežít. Spletitý příběh jedné zdánlivě obyčejné ženy popisuje, co musí pro svůj z poloviny český a poloviny německý původ vytrpět. Sama se totiž mimo jiné nuceně účastní vyhnání Němců z Brna. Právě tzv. Brněnský pochod smrti, jež proběhl mezi 30. – 31. květnem 1945, byl naprosto zavrženíhodný čin, v jehož důsledku trpěly a umíraly stovky lidí. Svou podstatou se stal klíčovým pro popsání celé etnické čistky, tedy národnostního sjednocování Československa.
Spletitý životní osud mladé Gerty natolik fascinoval režisérku Dianu Nečásek Šoltýsovou, že se rozhodla pro Žižkovské divadlo Járy Cimrmana zinscenovat stejnojmenné divadelní představení. Premiéra proběhla 29. 11. a 30. 11. 2019. Režisérka za pomoci téměř čistě ženského hereckého obsazení umocňuje násilí páchané režimy na ženách, a to v různých dobách. Režim, ačkoli se mění, a přece má stejnou tvář, je úmyslně prezentován pouze jedním hercem. Divadelní představení věrně vycházející z knižní předlohy prezentuje dramatické dějiny druhé a třetí třetiny 20. století. Divák tak sleduje osudy Gerty od první Československé republiky přes Mnichov, protektorát, sovětské osvobození, pochod smrti do Pohořelic až po vítězný únor, kolektivizaci, pražské jaro, normalizaci, sametovou revoluci a transformaci v 90. letech.
Vzhledem k absenci inovativnější prezentace vyhnání Němců se rozhodla Jarmila Štuková prezentovat tuto problematiku i na netradičních webových stránkách. Ke spolupráci na jejich vizuálním řešení vyzvala výtvarníky Patrika Singera a Ondřeje Karáska. Po obsahové stránce jí byl pak nejbližším spolupracovníkem historik a germanista z FFUK David Sogel. Mezi další významné konzultanty a respondenty spadá sama Kateřina Tučková, ale i historikové David Kovařík, Jakub Rákosník, odborný konzultant Matěj Spurný, nebo pamětnice brněnského pochodu Marie Schrimpelová. Pět sekcí, které tu jsou prezentovány, si nekladou za cíl zobrazit odsun Němců v celé historické šíři. Snahou je diváka uvést do problému, více rozvést to, o čem četl v knize, slyšel ve škole, viděl na divadelních prknech. Ideálně by tak měl dojít ke kritickému pohledu na samotné dějiny skrze tuto jednu událost. Naším přáním je, aby měl i možnost se dále v problematice vzdělat a více se orientovat. Pro každou sekci proto pod textem nabízíme další odbornou literaturu, která by mu v zájmu o tuto problematiku měla pomoci.
Web projektu naleznete ZDE
Související články
- Pohledy na „divoký odsun“ v Československu (16.2.2015)
- Odsun německé menšiny na severní Moravě (3.1.2015)
- Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - okupace a odsun (30.6.2013)
- Odsun Němců - pracovní aktivity pro žáky (16.2.2013)
- Divoký odsun a poválečné násilí: Češi a Němci po válce (25.6.2012)
- Divoký odsun a poválečné násilí: Benešovy projevy (25.6.2012)
- Divoký odsun a poválečné násilí (25.6.2012)
- Odsun Němců (II. část) (23.1.2011)
- Odsun Němců z ČSR (I. část) (9.1.2011)
- Odsun Němců z Československa (26.9.2010)