Materiál vznikl v rámci projektu „Sousedé – známí / neznámí? Polsko-české vztahy v minulosti a současnosti“, který byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů Česko-polského fóra.

Publikovanou edici pramenů vhodně doplňují také texty polských historiků, které najdete ZDE

Publikované soubory pramenů:

VÁLKA (leden 1944 – leden 1945)
První soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období konce 2. sv. války od ledna 1944 do ledna 1945, tedy období po vstupu Rudé armády na polské území a snaze polské exilové vlády zajistit hladké převzetí osvobozených území nekomunistickými orgány. Vypovídají o oprávněných obavách podzemního hnutí vystoupit z ilegality a společně se Sověty bojovat proti německým okupačním vojskům. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – oficiální usnesení nekomunistické vlády, části deníkových záznamů vojáků Zemské armády či jiných podzemních uskupení, hlášení ruských komisařů, záznamy z prokomunistické Polské armády či zápisy ze zasedání Polské dělnické strany, jejichž cílem byla likvidace Zemské armády a dalších protikomunistických uskupení.

MOBILIZACE (únor 1945 – květen 1945)
Druhý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období od února do května 1945, tedy období prozatímní prokomunistické vlády v zemi, zesílené aktivity podzemních uskupení proti ruským vojskům NKVD, apelům exilové vlády, aby vojáci nezávislých exilových uskupení nadále bránili ruským jednotkám převzít vládu v Polsku. Prameny dokumentují masivní ozbrojený odboj, vzrůstající počet Poláků, kteří se přidávají k tzv. lesním oddílům, ale také počty vojáků, kteří rukou „ruských spojenců“ položili život za vznik svobodného a na nikom nezávislého Polska. Ukazují, jak sovětské orgány zacházely s těmi, kteří vyšli z ilegality a skončili buď zastřeleni, nebo v transportech do ruských táborů.

ABOLICE (duben 1945 – listopad 1945)
Třetí soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období po osvobození, přesně od dubna do listopadu roku 1945, tedy období, kdy vojáci „lesních“ oddílů měli vykonat nelehký rozkaz prezidenta Rzeczypospolité v exilu a nejvyššího velitele, aby se vrátili k práci na obnově země a aby byla Zemská armáda rozpuštěna. Tento rozkaz mnozí vojáci nevykonali, neboť trvali na tom, že bojovat mohou přestat teprve poté, kdy bude jejich vlast svobodná, a nikoliv pod jařmem další okupace (po německé nově sovětské). Ukazuje také, jak se do boje proti ozbrojeným oddílům zapojuje oficiální propaganda. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – záznamy z porad a prohlášení členů nezávislé exilové Vládní delegace pro Polsko, části deníkových záznamů vojáků Zemské armády a jiných podzemních uskupení, hlášení ruských komisařů, zápisy ze zasedání Polské dělnické strany.

ODVETA (březen 1946 – květen 1946)
Čtvrtý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období roku 1946 (březen – květen), kdy se na polském území stále pohybovaly tisíce sovětských vojáků, zesílil tlak na likvidaci polských „lesních“ oddílů, včetně msty na civilním obyvatelstvu, které partyzány podporovalo. Dozvídáme se, kolik akcí proti nim  sovětští vojáci zorganizovali, kolik polských odbojářů bylo zastřeleno, zraněno či zajato. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – jsou zde oficiální zápisy výzvědné služby Zemské armády, záznamy ze zátahů sovětských vojsk, rozsudek podzemního Zvláštního soudu, instrukce týkající se činnosti ozbrojených oddílů i hlášení sovětských komisařů.

REFERENDUM (červen 1946 – červenec 1946)
Pátý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období červen – červenec 1946, tedy přípravě a průběhu referenda, které mělo rozhodnout o dalším směřování země. Dokumenty vypovídají o přípravách bezpečnostních orgánů, přístupu zvolených komunálních zástupců a jejich obavách, o útocích ozbrojeného odporu na orgány veřejné bezpečnosti, která měla zajišťovat hladký průběh lidového hlasování … Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – jsou zde oficiální instrukce, jak mají příslušníci bezpečnostních složek postupovat při ochraně volebních místností, deníkové záznamy občanů a členů odboje o situaci v terénu, o chaosu a nepořádku a zvětšujícím se počtu zatčených, můžeme nahlédnout do hlášení polské milice a přečíst si příklady z dobového tisku.

PACIFIKACE (září 1946 – prosinec 1946)
Šestý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období září – prosinec 1946 a dokumentuje další zesílení tlaku na likvidaci podzemního odporu. Prameny  vypovídají o zatýkání, štvanicích, lepší organizovanosti bezpečnostních složek a zmenšujícím se prostoru pro boj za nezávislé Polsko. Současně popisují zoufalou snahu osvobozovat uvězněné příslušníky odboje a odvahu odbojářů pouštět se do zoufalých činů. Ukazují dále způsob manipulace s lidmi a zneužívání informací proti místnímu obyvatelstvu. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – jsou zde úryvky z telefonické depeše bezpečnostních složek informujících o vyhlazovacích akcích, deníkové záznamy členů odboje obsahující informace o teroru a zatýkání i o těch, kteří se dali zlomit a zradili, o postupech při zatýkání, o množících se prohlídkách na venkovských statcích a odhalování úkrytů pro lesní oddíly.

AMNESTIE (leden 1947 – duben 1947)
Sedmý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období leden – duben 1947, tedy lednovým volbám do Poslanecké sněmovny polského parlamentu, jejich průběhu, falšování, výsledkům i dopadům. Druhým tématem je pak široká amnestie, vyhlášená nově zvolenou sněmovnou, která měla nabídnout lákavou možnost tisícům Poláků pracujících léta v podzemí vrátit se beztrestně k „normálnímu“ životu. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – přečíst si můžeme oficiální zprávy z komunistického tisku, který oslavuje porážku jediné opoziční strany – PSL a útočí proti ozbrojenému odboji. Přečíst si můžeme zdůvodnění rozsudku – trestu smrti pro jednoho z odbojářů – velitele Svazu ozbrojené konspirace, dobové letáky nejrůznějších odbojových uskupení, informující o zfalšovaných volbách, deníkové záznamy a reakce členů odboje na výzvy ke složení zbraní.

ÚSTUP (květen 1947 – červen 1948)
Osmý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období od května 1947 do června 1948, tedy období po amnestii pro odbojáře. Dokumentuje přístup bezpečnostních složek vůči těm, kteří nepřistoupili na lákavou nabídku ke složení zbraní, ale pokračují v ozbrojeném boji za svobodné Polsko – zatýkání celých rodin, stále lépe zorganizované pronásledování, střílení do nevinných obyvatel, ale také případy sebevražedného ukončení činnosti odbojářů v zoufalé situaci. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – jsou zde deníkové záznamy odbojářů s popisy pronásledování i úvahami o marnosti boje, zatykač, oficiální rozkaz ministra, že nelze projevovat slitování, proti tomu prohlášení o pokračování v boji s heslem „Zahynout, nebo zvítězit!“. Seznámit se můžeme např. s plánem bezpečnostních složek na likvidaci spolupracovníků  nepřátelské „bandy“.

REDUTY (leden 1949 – říjen 1963)
Devátý soubor kompletu archivních materiálů se věnuje období od ledna 1949 do října 1963 a dokumentuje období tzv. úspěchů lidové demokracie. V prezentovaných oficiálních rozkazech velitelů bezpečnostních složek či dobovém tisku se objevují slova typu „likvidace zbytků poražených band“, z hlášení a zpráv bezpečnostních složek se dozvíme, jak vypadal zátah či útok na pronásledované odbojáře a jak tyto složky využívaly udavače, bývalé „lesní“ vojáky. Proti tomu v záznamech odbojářů se vyskytují informace o zvětšujícím se počtu udavačů, živoření v úkrytech, ztrátě sil. Prameny jsou vybrány z různých zdrojů – jsou zde zveřejněny různé rozkazy, hlášení a zprávy velitelů bezpečnostních sborů, popisující způsoby likvidace odbojářů, na druhé straně deníkové záznamy bývalých velitelů podzemních uskupení, z nichž je patrná únava a pocit zmaru ze stahující se smyčky, výpovědi vesničanek, které ukrývaly partyzány a viděly jejich likvidaci, a dále informace o další připravované amnestii pro uvězněné odbojáře. Na závěr je zveřejněna část dopisu uvězněného a utýraného partyzána a záznam z výslechu příslušníka bezpečnostních složek, který se podílel na akci, při níž byl zabit poslední polský partyzán – serž. Józef Franczak „Laluś” (Hezounek), který zahynul v boji  21. října 1963 při zátahu poblíž městečka Piaski. Jeho epopej tak trvala téměř 20 let.

Pro lepší porozumění a využití v hodinách dějepisu je každá kapitola opatřena poznámkových aparátem.

Z polštiny přeložila Pavla Foglová.